Čas, který studenti věnují předmětu, by měl vycházet zkreditového ohodnocení. Ukáži, jak jsem toto pravidlo aplikoval u dvou předmětů, které jsem vletním semestru vyučoval. U obou předmětů jsem použil stejnou strukturu:
1. video steoretickým výkladem,
2. pracovní list,
3. on-line hodina – konzultace/seminář.
### Polynomická algebra
Předmět je hodnocen 3 kredity a zakončen zápočtem. Výuka probíhala v11 týdnech. Student by tak měl vsouvislosti spředmětem pracovat 7-8 hodin týdně.
Videa steoretickým výkladem měla délku cca 10-15 minut. Spolu se studiem skript a opakovaným shlédnutím lze očekávat, že student seznámením steorií trávil cca 1 hodiny týdně.
On-line hodiny měly zpravidla délku 1-2 hodiny. Je zřejmé, že hlavní díl časové dotace (4-6 hodin) bylo nutné směřovat na práci na pracovních listech. Čas, který musí studenti věnovat vyřešení konkrétní úlohy, je velmi individuální a nelze jej dopředu odhadnout. Proto součástí zadání byla vždy žádost o poskytnutí údajů o čase, který byl potřeba řešení úloh věnovat.
Obtížnost úloh byla zpravidla odstupňována tak, že vyřešení úvodní úlohy zabrala 5-10 minut, u náročnějších úloh pak doba potřebná křešení přesahovala i několik hodin.
U této koncepce výuky bylo súspěchem použito pravidlo, že je dobré vycházet ztoho, co se osvědčilo vrámci prezenční výuky. Studenti dostávali stejně koncipované listy i v prvních (prezenčně realizovaných) hodinách. Jediný rozdíl byl vtom, že na pracovních listech pracovali skupinově vhodině a následně je měli na domácí dopracování. Požadavek na vypracování listu (i když svysokou časovou náročností) byl vsouladu sjejich dosavadní zkušeností spředmětem a vyučujícím. Navíc bylo nastaveno pravidlo pro plnění předmětu tak, že vypracování všech pracovních listů je dostačují pro získání zápočtu.
Předmět je hodnocen 3 kredity a zakončen zkouškou, na jejíž přípravu lze zhruba 10 hodin času. Výuka probíhala v12 týdnech. Student by tak měl vsouvislosti spředmětem pracovat 6-7 hodin týdně.
<divclass="twocolumn">
<div>
Opět byl použit stejný postup jako u předchozího předmětu. Vtomto případě ale docházelo u pracovních listů krozdílům vtom, kolik času bylo nutné jednotlivým úlohám věnovat. Na obrázku je příklad u jedné zúloh, kdy jeden student potřeboval na řešení 90 minut a druhý 180 minut. Nejedná se o neobvyklý rozdíl a vněkterých případech byly rozdíly ještě větší. Vtakové situaci je velmi složité přesně vybalancovat obtížnost úloh. Situaci jsem nakonec řešil tím, že po jednom znáročnějších pracovních listů jsem studentům dal odpočinkový týden, aby se časová náročnost vyrovnala a zařadil několik pracovních listů, které bylo možné řešit svyužitím výpočetní techniky. Přes to se nakonec podařilo probrat látku ve větším rozsahu (resp. do větších detailů), než tomu bylo vpředchozích letech vprezenční podobě.
</div>
<div>
</div>
</div>
Jen jako perličku zařazuji pár studentských poznámek:
<divclass="twocolumn">
<div>
</div>
<div>
</div>
</div>
*Po dosazení sigmiček nastaly několika hodinové algebraické úpravy a spousta přeškrtaných a počmáraných papírů.*
