<pclass="narrow">Učitelé, pedagogové a další pracovníci s dětmi mohou být v mnoha případech první osobou, která si všimne, že se u dítěte něco děje. Projekt Domů nevidíš vznikl jako rozcestník pro všechny, kteří se ve své praxi mohou s dětmi z náročného rodinného prostředí setkat. Web slouží jako návod, jak v takových situacích postupovat, jak konkrétní případy řešit a na koho se obrátit. <strong>Vnímejme, co se kolem nás děje a buďme oporou pro děti, které nás potřebují.</strong></p>
<pclass="narrow text-center">Ačkoli je každá situace jiná, stejně jako každý žák, existují obecné zásady, které nám pomohou za všech okolností. Zahrnují všechny fáze procesu, od vzniku problému až po jeho vyřešení.</p>
<p>Prevence pomáhá zamezovat nežádoucím situacím a zároveň nám slouží jako informační nástroj, pomocí kterého třídu seznamujeme s tím, co se ve společnosti a rodinách děje. Děti díky ní zjišťují, že nejsou na všechno samotné a učí se, jak spolu o citlivých věcech mluvit. Díky prevenci můžeme podat pomocnou ruku konkrétním žákům, kteří to potřebují – ať už tím, že jim sami pomůžeme, vnímáme jejich náročnou situaci nebo jim nabídneme další nástroje řešení (Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, Bílý kruh bezpečí, …).</p>
<p>Je důležité, aby se naše vnímání neomezilo jen na to, jestli se žák ve škole objevuje s modřinami nebo jinými známkami násilí. Pozorní bychom měli být také k náhlým změnám v chování dítěte (ať už se mění v „problémového žáka” nebo naopak), vysokým absencím, změně v tom, jak je žák připravený na výuku a upravený, nebo také k žákům, kteří stojí stranou kolektivu. Ne každá situace je případ pro OSPOD nebo policii, ale naše všímavost může udělat velký rozdíl, který povede k celkovému bezpečí dítěte.</p>
<p>Ve chvíli, kdy si všimneme dítěte, které vzbudí naše obavy, můžeme oslovit kolegy a promluvit s nimi o tom, jestli situaci vnímají stejně. K dispozici máme také výchovného poradce či psychologa, stejně tak se ve všech situacích můžeme obrátit na organizace uvedené na tomto webu. Pokud se ale dítě nachází v situaci, která ho ohrožuje (sebevražedné sklony, strach z návratu domů), není prostor pro váhání a vždy voláme 158 nebo 155.</p>
<h2class="title">Spojení s rodiči a nahlášení situace</h2>
<p>Nezapomínejme, že máme <ahref="https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/ohrozene-dite-oznamovaci-povinnost"target="_blank">ohlašovací povinnost</a>. Když je dítě ohroženo, musíme jednat hned, ať už kontaktováním záchranných složek nebo informováním <ahref="https://www.ospod.cz/"target=_blank">OSPOD</a>. Někdy ale potřebujeme dítě pozorovat déle nebo si nejsme jistí – i v takovém případě můžeme informovat OSPOD, třeba anonymně. U některých situací je potřeba komunikovat také s rodiči a podpořit je, například tím, že je odkážeme na další místa, kde mohou sehnat pomoc.</p>
<p>Každá situace klade velké nároky i na nás a naši psychiku. Cest, jak o sebe můžeme pečovat je mnoho, ať už je to placená supervize, kterou si mohu domluvit u vedení školy, nebo intervize s kolegy. K uzavření situace nám může pomoci také checklist na tomto webu, díky kterému víme, že jsme udělali vše, co bylo možné. Ať už je situace jakákoli, bez souhlasu dítěte o ní nepředáváme informace zbytku třídy. Pokud situace dojde do bodu, kdy bude dítě odebráno rodině nebo přejde do jiného kolektivu, můžeme tento proces projít s ním a uspořádat třeba rozlučku ve třídě.</p>
<pclass="narrow text-center">Naše checklisty jsou tu od toho, aby vás krok po kroku provedly různými situacemi, se kterými se u žáků můžete setkat. Když je budete následovat, můžete si na konci procesu v klidu oddechnout – nic důležitého jste totiž neopomenuli.</p>
<pclass="wrap narrow text-center">Každé dítě a tím i každý případ je jedinečný a musíme k němu přistupovat individuálně. Svou třídu často známe a dokážeme proto odhadnout, jak může žák na určité informace nebo jednání reagovat. Můžeme se však inspirovat konkrétními příběhy a tím, jak ideálně danou situaci řešit.</p>
<p>Radek žije pouze se svou sestrou s tatínkem. Maminku má ve vězení. Aby tatínek rodinu uživil má dvě zaměstnání, o domácnost a svou sestru se tak musí starat Radek. Do školy často chodí bez svačiny, zapomíná úkoly a pomůcky.</p>
<p>Když Lence bylo osm, soud rozhodl, že bude žít u své tety. Oba biologičtí rodiče jsou drogově závislí a její výchova tak byla od malička zanedbávaná. Ve škole se strání kolektivu a ani její výsledky nejsou dobré. Škola je však v pravidelném kontaktu s Lenčinou tetou.</p>
<p>Rodiče Hanky se rozvedli a ona teď žije jen s matkou, s otcem se vídá jednou týdně. Matka na tom po rozvodu není dobře. Pije, dceři často vyčítá, že je po svém otci a viní ji za rozvod. I přes složité rodinné prostředí, má Hanka ve škole skvělé výsledky, ale jsou na ní viditelné známky zanedbání.</p>
<pclass="narrow text-center">Na koho se obrátit a kde najít pomoc? Níže najdete stručný seznam kontaktů na organizace a instituce, které se touto problematikou zabývají a mohou vám poskytnout odbornou výpomoc.</p>
<pclass="narrow text-center">Possimus totam officia unde odit voluptate sint iste. At explicabo sunt et iusto sint. Enim ipsam aliquam eos quos aspernatur beatae. Nostrum architecto sed excepturi eaque et. </p>
Je duležité situaci žáka nepodceňovat. Pravděpodobně jste první osobou, která si všimla, že u žáka není něco v pořádku, a právě vy můžete být jeho oporou. Nebojte, nejste v tom sami. S naplánovaním všech kroků vám pomůže <ahref="#checklist">checklist</a> připravený odborníky na práci s dětmi ohroženými sociální exkluzí.
Mám obavy z toho, že žák pochází z prostředí, které dostatečně nepodporuje jeho vývoj (například chodí bez pomůcek, bez svačin, v nevypraném oblečení apod.).
Děti, které žijí v náročném prostředí, se se svou situací často nesvěřují. Pokud si u žáka všimnete nestandardních projevů, změn v chování nebo vidíte konkrétní nedostatky (dítě chodí do školy pravidelně bez pomůcek, svačin, v nevypraném oblečení), nepřecházejte to. Můžete být důležitou osobou, která dítě a rodinu podpoří a nasměruje je k pomoci. K vyhodnocení situace využijte <ahref="#checklist">checklist</a> obsahující konkrétní kroky, které vám při řešení mohou být oporou.
Informace, které vám žák nebo žákyně svěřil/a berte vážně a věřte mu. Situaci nebagatelizujte. Informujte dítě o tom, co s jeho sdělením budete dělat (i o povinnosti předat informaci příslušným orgánům). Pokud si nejste jistí, jak postupovat nebo neznáte odpovědi na otázky, nebojte se říct, že nevíte. Neslibujte, že vše dobře dopadne ani nic dalšího. Komunikujte upřímně, citlivě a na rovinu. Projděte si checklist, zda jste nic nevynechali.
Pro žáka je důležitá vaše podpora a vědomí, že jste tu pro něj. Pokud máte ve škole psychologa/výchovného poradce, nasměrujte žáka na něj. Před třídou zachovejte mlčenlivost a soukromí žáka, pokud se spolužákům nechce svěřit. Ve spolupráci s kolegy komunikujte o možnostech pomoci pro žáka.
Je důležité myslet na to, že vy sami můžete situaci vzít do vlastních rukou. Jsou zde zákonné podmínky, kdy situaci musíte bezodkladně řešit, viz. <ahref="https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/ohrozene-dite-oznamovaci-povinnost"target="_blank">ohlašovací povinnost</a>. Vyberte si z kolektivu kolegyni/kolegu, ke které máte důvěru, a s nimi situaci komunikujte. Pomoci vám může i vaše školní metodika pro řešení konkrétních situací. Můžete se obrátit i na kontakty uvedené na těchto stránkách.
V této situaci bychom vám doporučili vyvolat společnou schůzku s rodiči nebo zákonnými zástupci dítěte a žákem. Předmětem schůzky je zmapování této situace. Může se stát, že žák je již v péči odborníků a informace se k vám nedostala. Na schůzce přítomné informujte, že si všímáte určitých změn v chování. Pokud vnímáte, že schůzka bude náročnější, přizvěte si k ní kolegu/kolegyni, kteří vám s komunikací s rodinou mohou pomoci. Pokud jsou zástupci dítěte neochotní ke komunikaci a spolupráci na stabilizaci situace dítěte, či je situace natolik vážná, podejte oznámení na příslušný OSPOD (dle trvalého bydliště dítěte). Zde sepište důvody schůzky se zástupci a její výstup. Řiďte se metodickými pokyny školy.
Situaci můžete komunikovat s primárním preventistou (pokud jej třída nemá, požádejte o zařazení třídy do programu primární prevence). S pracovníkem komunikujte o zakázce. Komunikujte také s rodiči dítěte. Situaci můžete konzultovat i s kontakty na těchto stránkách.
Klíčový pracovník je osoba (sociální pracovník), který pracuje v doprovázející organizaci pěstounů a je s pěstounskou rodinou v intenzivním kontaktu. Každý pěstoun musí být v kontaktu s doprovázející organizací, se kterou řeší vše, co se týká výkonu pěstounské péče. Klíčový pracovník pak dohlíží na péči pěstounskou, pomáhá dítěti s kontakty s biologickou rodinou a radí rodinám, jak zvládat či řešit náročnější problémy. Pro vás může být tato osoba nápomocná v případě nutnosti spolupráce s pěstounskou rodinou vašeho žáka. Přiblíží vám náležitosti a těžkosti pěstounské péče a pomůže vám také s tím, jak pracovat s tématy, které mohou dítě tížit.
