@ -34,12 +34,12 @@ Přesun do online prostředí s sebou nese i svá rizika. Doporučujeme pro
### Jak zkoušet online?
Vnávaznosti na průběžně aktualizovaná doporučení i nařízení rektorátních oddělení UK si Vás dovolujeme voblasti distančního zkoušení odkázat na univerzitní web [Karlovka online](https://karlovkaonline.cz), konkrétně na pasáž [Chci zkoušet](https://karlovkaonline.cz/chci-zkouset/).
V návaznosti na průběžně aktualizovaná doporučení i nařízení rektorátních oddělení UK si Vás dovolujeme v oblasti distančního zkoušení odkázat na univerzitní web [Karlovka online](https://karlovkaonline.cz), konkrétně na pasáž [Chci zkoušet](https://karlovkaonline.cz/chci-zkouset/).
Obzvláště je nutné dodržovat procedury spjaté se státními zkouškami:
- [Obecná pravidla přípravy a průběhu státní zkoušky](https://karlovkaonline.cz/chci-zkouset/statni-zaverecna-zkousky-obhajoba-zaverecne-prace/obecna-pravidla-pripravy-a-prubehu-statni-zkousky/)
- [Specifikace pro nahrávání a uložení audio/video záznamu státní zkoušky](https://karlovkaonline.cz/chci-zkouset/technicke-komptence-a-kyberbezpecnost/specifikace-pro-nahravani-a-ulozeni-audio-video-zaznamu-statni-zkousky/)
- [Použití aplikace OBS Studio na nahrávání záznamů distančních státnic](https://karlovkaonline.cz/chci-zkouset/technicke-komptence-a-kyberbezpecnost/pouziti-aplikace-obs-studio-na-nahravani-zaznamu-distancnich-statnic/)
Čas, který studenti věnují předmětu, by měl vycházet zkreditového ohodnocení. Ukáži, jak jsem toto pravidlo aplikoval u dvou předmětů, které jsem vletním semestru vyučoval. U obou předmětů jsem použil stejnou strukturu:
Čas, který studenti věnují předmětu, by měl vycházet z kreditového ohodnocení. Ukáži, jak jsem toto pravidlo aplikoval u dvou předmětů, které jsem v letním semestru vyučoval. U obou předmětů jsem použil stejnou strukturu:
Předmět je hodnocen 3 kredity a zakončen zápočtem. Výuka probíhala v11 týdnech. Student by tak měl vsouvislosti spředmětem pracovat 7-8 hodin týdně.
Videa steoretickým výkladem měla délku cca 10-15 minut. Spolu se studiem skript a opakovaným shlédnutím lze očekávat, že student seznámením steorií trávil cca 1 hodiny týdně.
Videa steoretickým výkladem měla délku cca 10-15 minut. Spolu se studiem skript a opakovaným shlédnutím lze očekávat, že student seznámením s teorií trávil cca 1 hodiny týdně.
On-line hodiny měly zpravidla délku 1-2 hodiny. Je zřejmé, že hlavní díl časové dotace (4-6 hodin) bylo nutné směřovat na práci na pracovních listech. Čas, který musí studenti věnovat vyřešení konkrétní úlohy, je velmi individuální a nelze jej dopředu odhadnout. Proto součástí zadání byla vždy žádost o poskytnutí údajů o čase, který byl potřeba řešení úloh věnovat.
On-line hodiny měly zpravidla délku 1-2 hodiny. Je zřejmé, že hlavní díl časové dotace (4-6 hodin) bylo nutné směřovat na práci na pracovních listech. Čas, který musí studenti věnovat vyřešení konkrétní úlohy, je velmi individuální a nelze jej dopředu odhadnout. Proto součástí zadání byla vždy žádost o poskytnutí údajů o čase, který byl potřeba řešení úloh věnovat.
Obtížnost úloh byla zpravidla odstupňována tak, že vyřešení úvodní úlohy zabrala 5-10 minut, unáročnějších úloh pak doba potřebná křešení přesahovala i několik hodin.
Obtížnost úloh byla zpravidla odstupňována tak, že vyřešení úvodní úlohy zabrala 5-10 minut, u náročnějších úloh pak doba potřebná křešení přesahovala i několik hodin.
<divclass="twocolumn">
<div>
@ -34,16 +34,16 @@ Obtížnost úloh byla zpravidla odstupňována tak, že vyřešení úvodní ú
</div>
</div>
U této koncepce výuky bylo súspěchem použito pravidlo, že je dobré vycházet ztoho, co se osvědčilo vrámci prezenční výuky. Studenti dostávali stejně koncipované listy i v prvních (prezenčně realizovaných) hodinách. Jediný rozdíl byl vtom, že na pracovních listech pracovali skupinově vhodině a následně je měli na domácí dopracování. Požadavek na vypracování listu (i když svysokou časovou náročností) byl vsouladu sjejich dosavadní zkušeností spředmětem a vyučujícím. Navíc bylo nastaveno pravidlo pro plnění předmětu tak, že vypracování všech pracovních listů je dostačují pro získání zápočtu.
U této koncepce výuky bylo s úspěchem použito pravidlo, že je dobré vycházet z toho, co se osvědčilo v rámci prezenční výuky. Studenti dostávali stejně koncipované listy i v prvních (prezenčně realizovaných) hodinách. Jediný rozdíl byl v tom, že na pracovních listech pracovali skupinově v hodině a následně je měli na domácí dopracování. Požadavek na vypracování listu (i když s vysokou časovou náročností) byl v souladu s jejich dosavadní zkušeností s předmětem a vyučujícím. Navíc bylo nastaveno pravidlo pro plnění předmětu tak, že vypracování všech pracovních listů je dostačují pro získání zápočtu.
### Teorie čísel
Předmět je hodnocen 3 kredity a zakončen zkouškou, na jejíž přípravu lze zhruba 10 hodin času. Výuka probíhala v12 týdnech. Student by tak měl vsouvislosti spředmětem pracovat 6-7 hodin týdně.
Předmět je hodnocen 3 kredity a zakončen zkouškou, na jejíž přípravu lze zhruba 10 hodin času. Výuka probíhala v 12 týdnech. Student by tak měl v souvislosti s předmětem pracovat 6-7 hodin týdně.
<divclass="twocolumn">
<div>
Opět byl použit stejný postup jako u předchozího předmětu. Vtomto případě ale docházelo u pracovních listů krozdílům vtom, kolik času bylo nutné jednotlivým úlohám věnovat. Na obrázku je příklad u jedné zúloh, kdy jeden student potřeboval na řešení 90 minut a druhý 180 minut. Nejedná se o neobvyklý rozdíl a vněkterých případech byly rozdíly ještě větší. Vtakové situaci je velmi složité přesně vybalancovat obtížnost úloh. Situaci jsem nakonec řešil tím, že po jednom znáročnějších pracovních listů jsem studentům dal odpočinkový týden, aby se časová náročnost vyrovnala a zařadil několik pracovních listů, které bylo možné řešit svyužitím výpočetní techniky. Přes to se nakonec podařilo probrat látku ve větším rozsahu (resp. do větších detailů), než tomu bylo vpředchozích letech vprezenční podobě.
Opět byl použit stejný postup jako u předchozího předmětu. V tomto případě ale docházelo u pracovních listů krozdílům v tom, kolik času bylo nutné jednotlivým úlohám věnovat. Na obrázku je příklad u jedné z úloh, kdy jeden student potřeboval na řešení 90 minut a druhý 180 minut. Nejedná se o neobvyklý rozdíl a v některých případech byly rozdíly ještě větší. V takové situaci je velmi složité přesně vybalancovat obtížnost úloh. Situaci jsem nakonec řešil tím, že po jednom z náročnějších pracovních listů jsem studentům dal odpočinkový týden, aby se časová náročnost vyrovnala a zařadil několik pracovních listů, které bylo možné řešit s využitím výpočetní techniky. Přes to se nakonec podařilo probrat látku ve větším rozsahu (resp. do větších detailů), než tomu bylo v předchozích letech v prezenční podobě.
Čas, který může trávit se studenty během synchronní výuky je velmi vzácný a omezený. Je tedy velice vhodné, pokud studenti jsou připraveni a čas je využit kobousměrné komunikaci. Ztohoto důvodu jsem pro přípravu předmětu Polynomická algebra zvolil velmi jednoduchou strukturu:
Čas, který může trávit se studenty během synchronní výuky je velmi vzácný a omezený. Je tedy velice vhodné, pokud studenti jsou připraveni a čas je využit k obousměrné komunikaci. Z tohoto důvodu jsem pro přípravu předmětu Polynomická algebra zvolil velmi jednoduchou strukturu:
<divclass="twocolumn">
<div>
Pro studenty je předpřipravené video, které obsahuje stručný teoretický výklad ktextu ve skriptech. Toto video bylo zveřejňováno spředstihem a případně bylo doplněno dalšími studijními zdroji.
Pro studenty je předpřipravené video, které obsahuje stručný teoretický výklad k textu ve skriptech. Toto video bylo zveřejňováno s předstihem a případně bylo doplněno dalšími studijními zdroji.
</div>
<div>
@ -25,7 +25,7 @@ Pro studenty je předpřipravené video, které obsahuje stručný teoretický v
Studentům byl zadán úkol – pracovní list, na kterém měli aplikovat získané teoretické poznatky:
Termín odevzdání byl volen před on-line setkáním. Pro představu onáročnosti úloh doplňuji i ukázku jednoho studentského řešení. Vlastní řešení je rozpracováno na 7 stranách a celkem vypracování pracovního listu trvalo 4 hodiny a 20 minut. Časy odpovídají vzrůstající náročnosti zadaných úloh (10 minut, 20 minut, 90 minut, 140 minut).
Termín odevzdání byl volen před on-line setkáním. Pro představu o náročnosti úloh doplňuji i ukázku jednoho studentského řešení. Vlastní řešení je rozpracováno na 7 stranách a celkem vypracování pracovního listu trvalo 4 hodiny a 20 minut. Časy odpovídají vzrůstající náročnosti zadaných úloh (10 minut, 20 minut, 90 minut, 140 minut).
</div>
<div>
@ -38,7 +38,7 @@ Termín odevzdání byl volen před on-line setkáním. Pro představu o nároč
<divclass="twocolumn">
<div>
Následovala on-hodina, ve které se studenti mohli ptát na věci, které jim nebyli jasné. Na této hodině byly řešeny i ukázkové úlohy a studenti měli možnost se ptát na detaily kjednotlivým krokům řešení. (Vprůběhu hodin byl při výkladu použit nástroj pro průběžné hlasování, kde mohli studenti označovat, nakolik již dané téma chápou. Na něj jsou vkomentáři vyučujícího odkazy.)
Následovala on-hodina, ve které se studenti mohli ptát na věci, které jim nebyli jasné. Na této hodině byly řešeny i ukázkové úlohy a studenti měli možnost se ptát na detaily k jednotlivým krokům řešení. (V průběhu hodin byl při výkladu použit nástroj pro průběžné hlasování, kde mohli studenti označovat, nakolik již dané téma chápou. Na něj jsou v komentáři vyučujícího odkazy.)
Na základě této hodiny pak mohli pracovní list dopracovat.
@ -13,34 +13,34 @@ author = "Mgr. Tomáš Klinka, Ph.D."
</div>
<div>
Vizualizace výukového obsahu je jedním zhlavních didaktických postupů, které při distanční výuce používáme. Sama o sobě ale jistě nestačí. Kaktivnímu učení je potřeba studentům nabízet příležitosti, při kterých mohou sučebním obsahem „vstupovat do kontaktu“. Nearpod je jedním znástrojů, které takovou organizaci výuky umožňují.
Vizualizace výukového obsahu je jedním z hlavních didaktických postupů, které při distanční výuce používáme. Sama o sobě ale jistě nestačí. K aktivnímu učení je potřeba studentům nabízet příležitosti, při kterých mohou s učebním obsahem „vstupovat do kontaktu“. Nearpod je jedním z nástrojů, které takovou organizaci výuky umožňují.
</div>
</div>
Nearpod, který lze využívat zdarma vplném rozsahu po zaregistrování na stejnojmenné webové stránce, je zástupcem webových nástrojů spříponou 2.0. To znamená, že umožňuje obousměrné ovlivňování a výměnu informací mezi oběma stranami (zde tedy vyučující a student), a to vreálném čase.
Nearpod, který lze využívat zdarma v plném rozsahu po zaregistrování na stejnojmenné webové stránce, je zástupcem webových nástrojů s příponou 2.0. To znamená, že umožňuje obousměrné ovlivňování a výměnu informací mezi oběma stranami (zde tedy vyučující a student), a to v reálném čase.
Konkrétně si práci sNearpodem můžeme přirovnat právě kpowerpointové prezentaci, která se on-line ukazuje na všech připojených obrazovkách, tedy Vaší i studentů. Jednotlivé stránky prezentace pak mohou být prokládány širokou škálou aktivit, které popisujeme níže. Prezentace může být složena dokonce pouze ztěchto aktivit, proto lze Nearpod využít i vpředmětech, které nestojí pouze na transmisi poznání a informací (např. cizí jazyk). Přímo zprostředí Nearpodu lze do prezentace integrovat i dokumenty pdf, audionahrávky či webové stránky. Další možnosti vidíte zde:
Konkrétně si práci s Nearpodem můžeme přirovnat právě k powerpointové prezentaci, která se on-line ukazuje na všech připojených obrazovkách, tedy Vaší i studentů. Jednotlivé stránky prezentace pak mohou být prokládány širokou škálou aktivit, které popisujeme níže. Prezentace může být složena dokonce pouze z těchto aktivit, proto lze Nearpod využít i v předmětech, které nestojí pouze na transmisi poznání a informací (např. cizí jazyk). Přímo z prostředí Nearpodu lze do prezentace integrovat i dokumenty pdf, audionahrávky či webové stránky. Další možnosti vidíte zde:
*Možnosti obsahu jednotlivých stránek prezentace.*
Při tvorbě prezentací vNearpodu lze dokonce využít již existující prezentace vytvořené vPowerpointu či Google slides. Ty stačí doslova „vhodit“ na pracovní plochu Nearpodu a program sám je převede do jednotlivých stránek prezentace. Vy pak již jen mezi tyto stránky vložíte aktivity, přičemž na výběr máte různé formy dotazníků či hlasování, otázky otevřené i svýběrem odpovědí, ale i hravější prvky jako malování či společnou nástěnku. Vše se vyhodnocuje vreálném čase a odpovědi jednotlivých studentů, které po odevzdání vidí pouze učitel, lze sdílet (i anonymně) na jedno kliknutí scelou připojenou skupinou. Kompletní výběr aktivit vidíte zde:
Při tvorbě prezentací v Nearpodu lze dokonce využít již existující prezentace vytvořené v Powerpointu či Google slides. Ty stačí doslova „vhodit“ na pracovní plochu Nearpodu a program sám je převede do jednotlivých stránek prezentace. Vy pak již jen mezi tyto stránky vložíte aktivity, přičemž na výběr máte různé formy dotazníků či hlasování, otázky otevřené i s výběrem odpovědí, ale i hravější prvky jako malování či společnou nástěnku. Vše se vyhodnocuje v reálném čase a odpovědi jednotlivých studentů, které po odevzdání vidí pouze učitel, lze sdílet (i anonymně) na jedno kliknutí s celou připojenou skupinou. Kompletní výběr aktivit vidíte zde:
*Seznam aktivit*
Jednoduché je i propojení prezentace spublikem. Stačí prezentaci spustit (lze i jako „domácí úkol, kdy si prezentaci a aktivity prochází a vypracovávají studenti sami, bez kontaktu svyučujícím), čímž se vygeneruje kód, pomocí nějž se studenti na stránce Nearpod.com „zapíšou“ do vaší hodiny. Vy seznam studentů po celou dobu vidíte a víte tak, kdo je ve vaší hodině přítomen.
Jednoduché je i propojení prezentace s publikem. Stačí prezentaci spustit (lze i jako „domácí úkol, kdy si prezentaci a aktivity prochází a vypracovávají studenti sami, bez kontaktu s vyučujícím), čímž se vygeneruje kód, pomocí nějž se studenti na stránce Nearpod.com „zapíšou“ do vaší hodiny. Vy seznam studentů po celou dobu vidíte a víte tak, kdo je ve vaší hodině přítomen.
**Hlavní pozitiva Nearpodu jsou**: jednoduchá obsluha a sdílení prezentace se studenty (těm stačí poslat náhodně vygenerovaný kód), plná funkčnost již vbezplatné verzi, možnost využít předem vytvořené prezentace jiných programů (Powerpoint), hlavně pak možnost kontinuálně aktivizovat studenty a mít přehled oprocesu učení/chápání prezentovaného výukového obsahu, které zajistí evaluační aktivity a aktivizující prvky.
**Hlavní pozitiva Nearpodu jsou**: jednoduchá obsluha a sdílení prezentace se studenty (těm stačí poslat náhodně vygenerovaný kód), plná funkčnost již v bezplatné verzi, možnost využít předem vytvořené prezentace jiných programů (Powerpoint), hlavně pak možnost kontinuálně aktivizovat studenty a mít přehled o procesu učení/chápání prezentovaného výukového obsahu, které zajistí evaluační aktivity a aktivizující prvky.
**Mezi negativa pak patří** lehce pomalé pracovní prostředí a limitovaná velikost uložených materiálů, která vystačí na cca 20 standardních prezentací, a pouze jedna jazyková mutace rozhraní (vangličtině).
**Mezi negativa pak patří** lehce pomalé pracovní prostředí a limitovaná velikost uložených materiálů, která vystačí na cca 20 standardních prezentací, a pouze jedna jazyková mutace rozhraní (v angličtině).
*Uživatelské prostředí prezentace zpohledu učitele. Prezentace se posunuje šipkami po stranách monitoru. Kód pro studenty je vidět vlevo nahoře.*
*Uživatelské prostředí prezentace z pohledu učitele. Prezentace se posunuje šipkami po stranách monitoru. Kód pro studenty je vidět vlevo nahoře.*
Interakce, nebo také poskytování zpětné vazby je jedním zaspektů, které ovlivňují úspěšnost kurz. Frekvence a kvalita interakcí je pro efektivitu kruciální, ovšem poskytování zpětné vazby ze strany vyučujícího je mnohdy velmi náročné na čas. Výzkumy současně ukazují, že mnohem efektivnější je zpětná vazba, kterou dostává student od ostatních studentů, případně interakce přímo spřipravenými studijními materiály. Proto mnoho učebních materiálů obsahuje přímo po každé kapitole/lekci kontrolní otázky, které pomohou studentovi vorientaci, o čem kapitola byla a zda si zní odnesl to, co autor očekává.
Interakce, nebo také poskytování zpětné vazby je jedním z aspektů, které ovlivňují úspěšnost kurz. Frekvence a kvalita interakcí je pro efektivitu kruciální, ovšem poskytování zpětné vazby ze strany vyučujícího je mnohdy velmi náročné na čas. Výzkumy současně ukazují, že mnohem efektivnější je zpětná vazba, kterou dostává student od ostatních studentů, případně interakce přímo s připravenými studijními materiály. Proto mnoho učebních materiálů obsahuje přímo po každé kapitole/lekci kontrolní otázky, které pomohou studentovi v orientaci, o čem kapitola byla a zda si z ní odnesl to, co autor očekává.
<divclass="twocolumn">
<div>
@ -20,16 +20,16 @@ Interakce, nebo také poskytování zpětné vazby je jedním zaspektů, kter
</div>
</div>
Vrámci svého kurzu Polynomická algebra jsem aplikoval podobný způsob interakce jako zpětnou vazbu před plněním kurzu. Použil jsem jednoduchý checklist, který studenti měli zadaný jako jeden zúkolů vLMS Moodle. Tuto formu jsem volil ze dvou důvodů, zaprvé jako zpětnou vazbu pro studenta, checklist nahradil dříve používaný seznam témat ke zkoušce, student si mohl sám projít, jaké výstupy jsou od něj očekávány a následně zapracovat na těch, ukterých si není jist. Dále podobnou zpětnou vazbu považuji za důležitou pro svoji vlastní práci, protože vím, u kterých témat si vsoučasné podobě kurzu studenti osvojují poznatky průběžně (což je mým cílem) a u který až následně při přípravě na zkoušku a zápočet.
V rámci svého kurzu Polynomická algebra jsem aplikoval podobný způsob interakce jako zpětnou vazbu před plněním kurzu. Použil jsem jednoduchý checklist, který studenti měli zadaný jako jeden z úkolů v LMS Moodle. Tuto formu jsem volil ze dvou důvodů, zaprvé jako zpětnou vazbu pro studenta, checklist nahradil dříve používaný seznam témat ke zkoušce, student si mohl sám projít, jaké výstupy jsou od něj očekávány a následně zapracovat na těch, u kterých si není jist. Dále podobnou zpětnou vazbu považuji za důležitou pro svoji vlastní práci, protože vím, u kterých témat si v současné podobě kurzu studenti osvojují poznatky průběžně (což je mým cílem) a u který až následně při přípravě na zkoušku a zápočet.
<divclass="twocolumn">
<div>
Aby materiál mohl splnit svůj účel, bylo nutné, aby jej studenti vyplnili pravdivě. Proto byli studenti dopředu upozorněni, že checklist bude automaticky hodnocen plným počtem bodů, tedy, že to, jak ho vyplní, nebude mít vliv na jejich následné hodnocení. Pro jistotu, jsem mezi otázky zařadil i jedno téma, které studenti nemohli znát, a to neexistující Bolzan-Lagrangeovu podmínku. Žádný student neodpověděl, že toto téma zná a pouze velmi malý počet, že ji znají částečně.
Vkurzu bylo zapsáno 33 studentů, 31 znich předmět skutečně plnilo a 31 studentů také vypracovalo tento úkol.
V kurzu bylo zapsáno 33 studentů, 31 z nich předmět skutečně plnilo a 31 studentů také vypracovalo tento úkol.
Sodstupem 2 měsíců, vzáří 2020, tedy vdobě, kdy měli všichni studenti předmět splněn, jsem studentům připravil druhý checklist, který obsahoval méně témat a vztahoval se ktématům, které se objevují u státních závěrečných zkoušek. Tento checklist vypracovalo 13 studentů (42 %). U tohoto checklistu byl jasný posun vobjemu zvládnutých znalostí.
S odstupem 2 měsíců, v září 2020, tedy v době, kdy měli všichni studenti předmět splněn, jsem studentům připravil druhý checklist, který obsahoval méně témat a vztahoval se k tématům, které se objevují u státních závěrečných zkoušek. Tento checklist vypracovalo 13 studentů (42 %). U tohoto checklistu byl jasný posun v objemu zvládnutých znalostí.
Aplikace umožňuje jak běžné funkce (ztišení mikrofonů účastníků, sdílení plochy, chatování mezi účastníky nebo zaznamenávání konference ve formě videa), tak funkce pokročilé (např. možnost sdílení prezentace, přepínání na whiteboard, nebo zadávání předem připravených anket).
Je třeba vzít v potaz, že existují různé rozdíly v licencích ZOOM. Základní licence BASIC umožňuje maximálně 40 minut hovoru pro 100 účastníků, plná licence až 30 hodin pro 300 účastníků a streamování (Youtube nebo Facebook). Plnou licenci pro UK si lze zajistit [vregistračním formuláři](https://forms.office.com/Pages/ResponsePage.aspx?id=2naS4DT5hkC_CIgWogQUovb6y23sm-hErgcSQARAEupUOE1WUUNTSjdUTjFCT09HVTdLVFMxWlNGRCQlQCN0PWcu).
Je třeba vzít v potaz, že existují různé rozdíly v licencích ZOOM. Základní licence BASIC umožňuje maximálně 40 minut hovoru pro 100 účastníků, plná licence až 30 hodin pro 300 účastníků a streamování (Youtube nebo Facebook). Plnou licenci pro UK si lze zajistit [v registračním formuláři](https://forms.office.com/Pages/ResponsePage.aspx?id=2naS4DT5hkC_CIgWogQUovb6y23sm-hErgcSQARAEupUOE1WUUNTSjdUTjFCT09HVTdLVFMxWlNGRCQlQCN0PWcu).
### Návody
Prostřednictvím platformy Zoom lze na internetu dohledat desítky odkazů / stránek, které nabízí uživatelům praktické rady, jak pracovat saplikací. Za nejlepší návod považujeme [záznam dr. Rajdla](http://elearning.lfp.cuni.cz/?p=265) z Lékařská fakulty v Plzni.
Prostřednictvím platformy Zoom lze na internetu dohledat desítky odkazů / stránek, které nabízí uživatelům praktické rady, jak pracovat s aplikací. Za nejlepší návod považujeme [záznam dr. Rajdla](http://elearning.lfp.cuni.cz/?p=265) z Lékařská fakulty v Plzni.
### Zabezpečení
Vzhledem ke specifičnosti on-line výuky doporučujeme se zabývat i zabezpečením. Nejlepším nástrojem je vstupní heslo nebo čekací místností (pokud program umožňuje), odkud pouštíte účastníky dovnitř setkání. Toto je velmi vhodné useminářů.
Vzhledem ke specifičnosti on-line výuky doporučujeme se zabývat i zabezpečením. Nejlepším nástrojem je vstupní heslo nebo čekací místností (pokud program umožňuje), odkud pouštíte účastníky dovnitř setkání. Toto je velmi vhodné u seminářů.
#### Pamatujme na veřejnost
Upřednášek mějte však na paměti, že musejí být nadále otevřené veřejnosti, proto pokud se rozhodnete místnost zabezpečit, je nutné uvést heslo vSIS.
U přednášek mějte však na paměti, že musejí být nadále otevřené veřejnosti, proto pokud se rozhodnete místnost zabezpečit, je nutné uvést heslo v SIS.
Pokud možno, doporučujeme zveřejňovat pro veřejnost záznamy přednášek.
