@ -37,7 +37,7 @@ Skvělým příkladem chybovosti dynamických webů je systém Wordpress, ve kte
Jako každý jiný systém, i statické generátory mají své nevýhody. Hlavním z problémů je to, že správa statického generátoru a tvorba obsahu je náročnější, než klasické webové rozhraní s administračním panelem, různými uživateli a jednoduchou správou pro běžné technicky nenadané uživatele. Pro přidání nebo úpravu obsahu je nutné pracovat s lokálními soubory ve stromové struktuře a při generování je často potřebný zásah do shellu\footnote{Program pro interpretování příkazů v prostředí příkazové řádky.}. Tvorba systému pro automatizované generování je také náročnější než instalace některého z běžných CMS\footnote{Content Management System}. \citep{softpedia_generators}
Jako každý jiný systém, i statické generátory mají své nevýhody. Hlavním z problémů je to, že správa statického generátoru a tvorba obsahu je náročnější, než klasické webové rozhraní s administračním panelem, různými uživateli a jednoduchou správou pro běžné technicky nenadané uživatele. Pro přidání nebo úpravu obsahu je nutné pracovat s lokálními soubory ve stromové struktuře a při generování je často potřebný zásah do shellu\footnote{Program pro interpretování příkazů v prostředí příkazové řádky.}. Tvorba systému pro automatizované generování je také náročnější než instalace některého z běžných CMS\footnote{Content Management System}. \citep{softpedia_generators}
Generátor statického obsahu je tvořen ze tří hlavních částí. První částí jsou soubory šablon, které popisují rozložení stránky, vizuální vlastnosti, typografii, ale také vstupní a výstupní kódování a formáty. V podstatě definují jak a kam se bude obsah vkládat. Druhou částí je obsah obecně psaný v některém ze značkovacích jazyků, nejčastěji v jazyce Markdown. Obsah je strukturován do vlastních sekcí a souborů, aby bylo snadné rozlišit, do které části výsledné stránky patří. Třetí a poslední částí je samotné jádro generátoru, které zpracovává obsah, vkládá ho do šablon a renderuje statickou webovou stránku.
Generátor statického obsahu je tvořen ze tří hlavních částí. První částí jsou soubory šablon, které popisují rozložení stránky, vizuální vlastnosti, typografii, ale také vstupní a výstupní kódování a formáty. V podstatě definují jak a kam se bude obsah vkládat. Druhou částí je obsah obecně psaný v některém ze značkovacích jazyků, nejčastěji v jazyce Markdown. Obsah je strukturován do vlastních sekcí a souborů, aby bylo snadné rozlišit, do které části výsledné stránky patří. Třetí a poslední částí je samotné jádro generátoru, které zpracovává obsah, vkládá ho do šablon a renderuje statickou webovou stránku.
@ -63,7 +63,7 @@ Systém vždy zpracuje úvodní šablonu \texttt{index.html}, ze které pak lze
</html>
</html>
\end{lstlisting}
\end{lstlisting}
V příkladu \ref{lst:zakladni-sablona} je název stránky mezi tagy \texttt{<title></title>} vyplněn generátorem. Ten do šablony vloží hodnotu konstanty \texttt{config.title}, která je nastavena v konfiguračním souboru \texttt{config.toml} z příkladu \ref{lst:jednoducha-konfigurace}. Názvem stránky bude tedy řetězec \uv{Učitel online}. Generátor dokáže převzít kteorukoliv konstantu z kontextu konfiguračního souboru.
V příkladu \ref{lst:zakladni-sablona} je název stránky mezi tagy \texttt{<title></title>} vyplněn generátorem. Ten do šablony vloží hodnotu konstanty \texttt{config.title}, která je nastavena v konfiguračním souboru \texttt{config.toml} z příkladu \ref{lst:jednoducha-konfigurace}. Názvem stránky bude tedy řetězec \uv{Učitel online}. Generátor dokáže převzít kteroukoliv konstantu z kontextu konfiguračního souboru.
Všechny direktivy lze v rámci generátoru navazovat na sebe, podobně jako je tomu v Unixových systémech. Spojování funkcí a filtrů se provádí znakem \texttt{|}, stejně jako v POSIX\footnote{Portable Operating System Interface -- Rodina standardů Unixových systémů} shellu, kde výstup jednoho příkazu se stane vstupem příkazu navazujícího. Například je možné název stránky vypsat ve velkých písmenech i přesto, že v konfiguračním souboru je formátován pouze s velkým písmenem na začátku. K převedení na velká písmena slouží filtr \texttt{upper}. Názvem stránky bude po zpracování programem \ref{lst:filtr-upper} řetězec \uv{UČITEL ONLINE}.
Všechny direktivy lze v rámci generátoru navazovat na sebe, podobně jako je tomu v Unixových systémech. Spojování funkcí a filtrů se provádí znakem \texttt{|}, stejně jako v POSIX\footnote{Portable Operating System Interface -- Rodina standardů Unixových systémů} shellu, kde výstup jednoho příkazu se stane vstupem příkazu navazujícího. Například je možné název stránky vypsat ve velkých písmenech i přesto, že v konfiguračním souboru je formátován pouze s velkým písmenem na začátku. K převedení na velká písmena slouží filtr \texttt{upper}. Názvem stránky bude po zpracování programem \ref{lst:filtr-upper} řetězec \uv{UČITEL ONLINE}.
@ -79,6 +79,48 @@ Všechny direktivy lze v rámci generátoru navazovat na sebe, podobně jako je
</html>
</html>
\end{lstlisting}
\end{lstlisting}
V šabloně je také možnost vytvořit bloky, které lze v navazujících šablonách měnit. K vysvětlení principu fungování bloků je možné název stránky z příkladu \ref{lst:filtr-upper} obalit blokem \texttt{title} a těla vložit blok \texttt{content}.
\begin{lstlisting}[label=lst:bloky,caption=Využití bloků v šabloně z příkladu \ref{lst:filtr-upper}]
<!DOCTYPE html>
<html lang="cs">
<head>
<meta charset="UTF-8">
<title>{% block title %}{{ config.title | upper }}{% endblock %}</title>
</head>
<body>
{% block content %}
Ahoj, světe!
{% endblock %}
</body>
</html>
\end{lstlisting}
Název stránky zůstane stejný a v jejím těle přibude text \uv{Ahoj, světe!}. Vytvoříme-li novou šablonu s názvem \texttt{section.html}, generátor nám umožní rozšířit ji o původní šablonu \texttt{index.html} a měnit pouze definované bloky. Není tedy nutné znovu definovat celou strukturu stránky. Pro importování, nebo-li rozšíření šablony, slouží direktiva \texttt{extends}.
\begin{lstlisting}[label=lst:sablona-section,caption=Definice nové šablony \texttt{section.html} rozšiřující šablonu z příkladu \ref{lst:bloky}]
Šablona \texttt{section.html} se v rámci generátoru Zola implicitně využívá pro všechny existující sekce\footnote{\url{https://www.getzola.org/documentation/content/section/}}. Názvem stránky v této šabloně bude, stejně jako u hlavní šablony, název stránky z konstanty \texttt{config.title} definované v konfiguračním souboru, ale také spojovník a název dané sekce. Za pseudo-výstup lze považovat například \uv{UČITEL ONLINE -- základní a střední škola}, bude-li se uživatel nacházet v sekci pro základní a střední školy.
V bloku s obsahem bude původní obsah \uv{Ahoj, světe!} nahrazen za řetězec \uv{Toto je obsah kategorie}. Ten ovšem nechceme definovat přímo v šabloně, nýbrž cílem generátoru je vyplňovat obsah ze zdrojových souborů v sázecím jazyce, viz. sekce \ref{kap:princip-generatoru}. Zola pro vkládání obsahu využívá stejný princip jako v ostatních případech, tedy vypsání obsahu proměnné, v tomto případě proměnné \texttt{section.content}, která obsahuje zkompilované HTML z daného Markdown souboru. Zároveň je dobrou praktikou provést vyčištění vstupu filtrem \texttt{safe}\footnote{\url{https://tera.netlify.com/docs/\#safe}}.
\begin{lstlisting}[label=lst:sablona-section-vlozeni-obsahu,caption=Vkládání obsahu ze zdrojového Markdown souboru]
Z principu by žádný obsah neměl být definován přímo v šabloně, nýbrž by měl být do stránky vkládán generátorem z proměnných, nebo ze sázeného obsahu. V rámci modelové implementace je toto nepsané pravidlo dodržováno.
\section{Rozšíření šablony}
\section{Rozšíření šablony}
Ve výchozím stavu generátor neumí vkládat nic jiného, než je uvedeno ve specifikaci CommonMark\footnote{\url{https://commonmark.org/}}. Dle požadavků modelového webu je nutné, aby generátor uměl vkládat videa přímo do stránky. Taková funkce není soušástí specifikace CommonMark a je tedy potřeba rozšířit funkcionalitu generátoru. Nejvhodnějším způsobem přidání vlastní funkce je využití vlastních filtrů, které se v rámci generátoru nazývají \uv{shortcode}.
Ve výchozím stavu generátor neumí vkládat nic jiného, než je uvedeno ve specifikaci CommonMark\footnote{\url{https://commonmark.org/}}. Dle požadavků modelového webu je nutné, aby generátor uměl vkládat videa přímo do stránky. Taková funkce není soušástí specifikace CommonMark a je tedy potřeba rozšířit funkcionalitu generátoru. Nejvhodnějším způsobem přidání vlastní funkce je využití vlastních filtrů, které se v rámci generátoru nazývají \uv{shortcode}.
