Tato kapitola se zabývá analýzou nejběžnějšch jazyků pro popis obsahu používaných ve statických generátorech z~předchozí kapitoly, dalším důležitým jazykům ze světa sázení a jejich pricipům.
Tato kapitola se zabývá analýzou nejběžnějších jazyků pro popis obsahu používaných ve statických generátorech z~předchozí kapitoly, dalším důležitým jazykům ze světa sázení a jejich pricipům.
\section{Principy značkovacích jazyků}
Definici konceptu značkovacích jazyků, nebo-li \uv{markup jazyků}, můžeme najít například v~RFC 7764\footnote{Jako \textit{RFC} se označují standardy vydané organizací IETF (Internet Engineering Task Force).}, tedy že v~počítačových systémech jsou kontextuální data ukládána a zpracována několika technikami. Informaci lze kódovat jako čistý text bez speciálních formátovacích znaků. Tento přístup je jednoduchý pro implementaci i použití, ovšem neumožňuje složitější formátování textu.
Definici konceptu značkovacích jazyků neboli \uv{markup jazyků}, můžeme najít například v~RFC 7764\footnote{Jako \textit{RFC} se označují standardy vydané organizací IETF (Internet Engineering Task Force).}, tedy že v~počítačových systémech jsou kontextuální data ukládána a zpracována několika technikami. Informaci lze kódovat jako čistý text bez speciálních formátovacích znaků. Tento přístup je jednoduchý pro implementaci i použití, ovšem neumožňuje složitější formátování textu.
Kódovat můžeme i do binárních formátů určených ke zpracování a interpretaci specializovaným programem. Zřejmou nevýhodou je to, že zdroj není čitelný bez programu určeného pro jeho interpretaci.
Markup jazyky se snaží o~spojení nejlepšího z~obou světů, tedy o~obsah s~možností formátování, který je jednoduše čitelný jak pro člověka, tak pro stroj. Toho je dosaženo tím, že v~je v~běžných textových souborech přiřezen vybraným znakům speciální význam. Uživatel je schopen tyto znaky psát bez potřeby speciálních nástrojů a tím jednoduše vyjádřit speciální význam. Například v~rámci jazyka Markdown se znak \texttt{\#} změní z~běžného křížku na definování nadpisu první úrovně, nebo také kombinace znaků \texttt{<p>} značí začátek odstavce v~HTML. \citep{rfc7764}
Markup jazyky se snaží o~spojení nejlepšího z~obou světů, tedy o~obsah s~možností formátování, který je jednoduše čitelný jak pro člověka, tak pro stroj. Toho je dosaženo tím, že v~je v~běžných textových souborech přiřazen vybraným znakům speciální význam. Uživatel je schopen tyto znaky psát bez potřeby speciálních nástrojů, a tím jednoduše vyjádřit speciální význam. Například v~rámci jazyka Markdown se znak \texttt{\#} změní z~běžného křížku na definování nadpisu první úrovně nebo kombinace znaků \texttt{<p>}v~HTML značí začátek odstavce. \citep{rfc7764}
\section{Nejběžnější jazyky}
@ -36,7 +36,7 @@ Užitečným rozšířením je, mimo jiné, také integrace matematického prost
Org-mode vznikl jako jeden z~módů pro editor Emacs\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/emacs/}}. Funguje podobně jako ostatní markup jazyky, tedy jako jeden centrální systém pro správu obsahu, ze kterého lze vytvářet jiné formáty, například HTML, \LaTeX, Open Document, Markdown, PDF a podobně s~možností přidání libovolného nového backendu. Cílem Org-mode je možnost ho používat i s~minimální úrovní jeho znalosti, ovšem jeho funkcionalita je vždy přístupná. Vše je realizováno pouze na čistých textových souborech, nejlépe přenositelným typem souboru. Editor Emacs je zároveň velmi často portován na různé druhy systémů a je tedy možné ho využívat v~podstatě kdekoliv. \citep{orgmanual}
Podporuje také \uv{literate programming} a \uv{reproducible research}, tedy že Org soubory mohou obsahovat plně funkční bloky s~kódem, které lze hodnotit v~rámci systému a výstup bloků lze automaticky vkládat přímo do dokumentu. \citep{environment_for_literate_programming}
Podporuje také \uv{literate programming} a \uv{reproducible research}, tedy že Org soubory mohou obsahovat plně funkční bloky s~kódem, které lze hodnotit v~rámci systému, a výstup bloků lze automaticky vkládat přímo do dokumentu. \citep{environment_for_literate_programming}
Jak popisuje \cite{carsten_dominik} ve svém krátkém technickém popisu, Org-mode umí navrhování, psaní poznámek, hypertextové odkazy, tabulky, seznamy, plánování projektů, GTD, HTML a \LaTeX{}, a to všechno v~čistých textových souborech v~editoru Emacs.
@ -44,7 +44,7 @@ Jak popisuje \cite{carsten_dominik} ve svém krátkém technickém popisu, Org-m
Tento jazyk, známý také jako ReST, je, stejně jako Markdown, zároveň syntaxí i parsovacím systémem syntaxe pro tvorbu dokumentů a webových stránek. Svou oblibu získal hlavně v~komunitě jazyka Python. Ve své dokumentaci\footnote{\url{https://docutils.sourceforge.io/rst.html}} je popisován jako syntaxe pro využití ke psaní \textit{Python docstrings} a dalších druhů dokumentace, která je spolehlivá a jednoduchá. ReST vznikl v~návaznosti na jazyk StructuredText, který trpěl mnoha nedostatky. Cílem jazyka reStructuredText je tyto nedostatky opravit a doplnit. \citep{problems_with_structuredtext}
Lze se s~jazykem setkat u~značné části existujících generátorů statických webových stránek, z~nichž některé jsou zmíněny v~kapitole \ref{kap:paradigmata}.
S~jazykem se lze setkat u~značné části existujících generátorů statických webových stránek, z~nichž některé jsou zmíněny v~kapitole \ref{kap:paradigmata}.
\subsection{\TeX}\label{kap:tex}
@ -60,8 +60,8 @@ Ve výsledku je tedy lepší, z~různých důvodů popsaných doktorem Olšákem
\subsection{Troff}
Troff je jedním z~nejstarších jazyků a předchůdcem jazyka \TeX. Autorem původní verze je Joe Ossana, po jehož smrti převzal vývoj Brian Kernighan. Samotný Troff je reimplementací a rozšířením původního programu RUNOFF z~operačního systému CTSS. Vznikl za účelem sazby dokumentů na novém operačním systému Unix. \citep{ossanna1977troff}
Troff je jedním z~nejstarších jazyků a předchůdcem jazyka \TeX. Autorem původní verze je Joe Ossanna, po jehož smrti převzal vývoj Brian Kernighan. Samotný Troff je reimplementací a rozšířením původního programu RUNOFF z~operačního systému CTSS. Vznikl za účelem sazby dokumentů na novém operačním systému Unix. \citep{ossanna1977troff}
Dnes existuje celá řada různých implementací a modernizovaných rozšíření například Groff\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/groff/}}, Heirloom troff\footnote{\url{http://heirloom.sourceforge.net/doctools.html}}, nebo moderní Neatroff\footnote{\url{https://repo.or.cz/neatroff.git}}, který se snaží o~spojení toho nejlepšího ze všech předchozích implementací. Sám Brian Kernighan doporučuje v~soukromé emailové konverzaci použití některé alternativní implementace, které jsou podle Keringhana lepší ve všech směrech.
Dnes existuje celá řada různých implementací a modernizovaných rozšíření, například Groff\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/groff/}}, Heirloom troff\footnote{\url{http://heirloom.sourceforge.net/doctools.html}}, nebo moderní Neatroff\footnote{\url{https://repo.or.cz/neatroff.git}}, který se snaží o~spojení toho nejlepšího ze všech předchozích implementací. Sám Brian Kernighan doporučuje v~soukromé emailové konverzaci použití některé alternativní implementace, které jsou podle Keringhana lepší ve všech směrech.
I~přes vznik mnoha alternativních jazyků, například dříve zmíněného \TeX{}u a \LaTeX{}u, je Troff (Groff) stále hojně využíván v~praxi, zejména u~softwarové dokumentace v~Unixových operačních systémech.
@ -16,13 +16,13 @@ Skvěle využitelnou funkcí pro modelovou implementaci je také to, že po prov
Protože forma modelového webu odpovídá paradigmatu webové prezentace ze sekce \ref{kap:paradigmata-webova-prezentace}, byl pro jeho generování použit program Zola\footnote{\url{https://www.getzola.org/}}, jehož výhody jsou v~sekci \ref{kap:paradigmata-webova-prezentace} popsány.
Jako nejvhodnější generátor pro modelovou implementaci byl vybrán software Zola. Ten splňuje všechny požadavky z~kapitoly \ref{kap:taxonomie-pozadavku} a oproti jiným systémům je výhodný tím, že je napsaný v~jazyce Rust a je tedy mnohem rychlejší a bezpečnější, než většina jeho alternativ \citep{benchmarks_game}. Kromě těchto výhod si zachovává většinu funkcí a rysů, které lze najít v~ostatních složitých systémech. Zároveň je možné generátor zkompilovat do jednoho staticky linkovaného binárního souboru, se kterým se pracuje mnohem lépe, než se složitým frameworkem.
Jako nejvhodnější generátor pro modelovou implementaci byl vybrán software Zola. Ten splňuje všechny požadavky z~kapitoly \ref{kap:taxonomie-pozadavku} a oproti jiným systémům je výhodný tím, že je napsaný v~jazyce Rust a je tedy mnohem rychlejší a bezpečnější, než většina jeho alternativ \citep{benchmarks_game}. Kromě těchto výhod si zachovává většinu funkcí a rysů, které lze najít v~ostatních složitých systémech. Zároveň je možné generátor zkompilovat do jednoho staticky linkovaného binárního souboru, se kterým se pracuje mnohem lépe než se složitým frameworkem.
\section{Tvorba šablony}
Jak se uvádí v~dokumentaci\footnote{\url{https://www.getzola.org/documentation/content/overview/}}, Zola pracuje s~několika druhy stránek, primárně s~takzvanou \uv{sekcí} a \uv{stránkou}. Každá sekce může mít vlastní obsah, ovšem může obsahovat i další subsekce, díky čemuž lze dělit obsah do stromové struktury. Stránka slouží pouze k~předání obsahu a nikoliv k~dalšímu větvení struktury. Dá se tedy říci, že stránka reprezentuje list v~rámci stromovité struktury. Kořenem celého stromu je speciální sekce s~názvem \uv{index}. Každá tato část standardně využívá vlastní HTML šablonu, to není ovšem pravidlo a každá část větve může využívat jinou šablonu. To je užitečné například u~stránek s~různými druhy obsahu. V~rámci modelového webu zůstává druh obsahu stejný a není tedy třeba odchylovat se od standardní struktury.
Jak se uvádí v~dokumentaci\footnote{\url{https://www.getzola.org/documentation/content/overview/}}, Zola pracuje s~několika druhy stránek, primárně s~takzvanou \uv{sekcí} a \uv{stránkou}. Každá sekce může mít vlastní obsah, ovšem může obsahovat i další subsekce, díky čemuž lze dělit obsah do stromové struktury. Stránka slouží pouze k~předání obsahu a nikoliv k~dalšímu větvení struktury. Dá se tedy říci, že stránka reprezentuje list v~rámci stromovité struktury. Kořenem celého stromu je speciální sekce s~názvem \uv{index}. Každá tato část standardně využívá vlastní HTML šablonu, to není ovšem pravidlo a každá část větve může využívat jinou šablonu.\todo{Tahle věty není moc stylisticky hezká, ale nejsem si úplně jistej, co s~tim. Návrh: \uv{Pro každou část se obvykle používá vlastní HTML šablona, ovšem není to pravidlem a každá část větve může využívat šablonu jinou.}} To je užitečné například u~stránek s~různými druhy obsahu. V~rámci modelového webu zůstává druh obsahu stejný a není tedy třeba odchylovat se od standardní struktury.
Soubory se šablonami se nachází ve složce \texttt{templates/}, ve které generátor vždy očekává šablonu \texttt{index.html}. Ta se využívá jak k~vykreslení úvodní kořenové stránky, tak jako základ, kterou mohou ostatní šablony rozšiřovat. Tato kořenová šablona tedy obsahuje základní strukturu celé stránky, přičemž navazující šablony jen mění určité části obsahu a nedefinují celou strukturu znovu.
Soubory se šablonami se nachází ve složce \texttt{templates/}, ve které generátor vždy očekává šablonu \texttt{index.html}. Ta se využívá jak k~vykreslení úvodní kořenové stránky, tak jako základ, který mohou ostatní šablony rozšiřovat. Tato kořenová šablona tedy obsahuje základní strukturu celé stránky, přičemž navazující šablony jen mění určité části obsahu a nedefinují celou strukturu znovu.
Generátor v~šablonách hledá vlastní řídící sekvence, které se popisují závorkami. Existují tři druhy kombinací, které lze použít:
@ -92,7 +92,7 @@ V~šabloně je také možnost vytvořit bloky, které lze v~navazujících šabl
</html>
\end{lstlisting}
Název stránky zůstane stejný a v~jejím těle přibude text \uv{Ahoj, světe!}. Vytvoříme-li novou šablonu s~názvem \texttt{section.html}, generátor nám umožní rozšířit ji o~původní šablonu \texttt{index.html} a měnit pouze definované bloky. Není tedy nutné znovu definovat celou strukturu stránky. Pro importování, nebo-li rozšíření šablony, slouží direktiva \texttt{extends}.
Název stránky zůstane stejný a v~jejím těle přibude text \uv{Ahoj, světe!}. Vytvoříme-li novou šablonu s~názvem \texttt{section.html}, generátor nám umožní rozšířit ji o~původní šablonu \texttt{index.html} a měnit pouze definované bloky. Není tedy nutné znovu definovat celou strukturu stránky. Pro importování neboli rozšíření šablony slouží direktiva \texttt{extends}.
\begin{lstlisting}[label=lst:sablona-section,caption=Definice nové šablony \texttt{section.html} rozšiřující šablonu z~příkladu \ref{lst:bloky}]
{% extends "index.html" %}
@ -115,20 +115,20 @@ V~bloku s~obsahem bude původní obsah \uv{Ahoj, světe!} nahrazen za řetězec
{% endblock %}
\end{lstlisting}
Z~principu by žádný obsah neměl být definován přímo v~šabloně, nýbrž by měl být do stránky vkládán generátorem z~proměnných, nebo ze sázeného obsahu. V~rámci modelové implementace je toto nepsané pravidlo dodržováno.
Z~principu by žádný obsah neměl být definován přímo v~šabloně, nýbrž by měl být do stránky vkládán generátorem z~proměnných nebo ze sázeného obsahu. V~rámci modelové implementace je toto nepsané pravidlo dodržováno.
Obsah modelové implementace je dělen do stromové datové struktury o~potenciálně nekonečné hloubce, kdy každá část větve je v~rámci generátoru vlastní kategorií, nikoliv stránkou. Pro modelovou implementaci bylo zvoleno, aby navigace byla generována v~návaznosti na aktivní cestu ve stromě. Ve stránce jsou dvě různé navigace, hlavní, která je vždy viditelná a obsahuje rozdělení obsahu dle škol a vedlejší, která zobrazuje aktivní větev stromu.
Obsah modelové implementace je dělen do stromové datové struktury o~potenciálně nekonečné hloubce, kdy každá část větve je v~rámci generátoru vlastní kategorií, nikoliv stránkou. Pro modelovou implementaci bylo zvoleno, aby se navigace generovala v~návaznosti na aktivní cestu ve stromě. Ve stránce jsou dvě různé navigace: hlavní, která je vždy viditelná a obsahuje rozdělení obsahu dle škol, a vedlejší, která zobrazuje aktivní větev stromu.
\caption{Diagram průběhu generování vícevrstvé navigace}
\end{figure}
První vrstvou struktury jsou hlavní sekce, v~rámci implementace pojmenované jako $L_1$, které jsou vypsány vždy ve vlastní navigaci. Pod touto navigací je zobrazen seznam všech kategorií, které vybraná položka v~$L_1$ obsahuje. Pokud uživatel zvolí kteroukoliv položku v~$L_2$, v~navigaci se objeví další sloupec, který obsahuje všechny podkategorie vybrané položky, tedy všechny podkategorie ve vrstvě $L_3$. Takto lze stromem procházet potenciálně do nekonečna. Styly modelové šablony ovšem počítají s~maximální hloubkou čtyř subkategorií.
První vrstvou struktury jsou hlavní sekce, v~rámci implementace pojmenované jako $L_1$, které jsou vždy vypsány ve vlastní navigaci. Pod touto navigací je zobrazen seznam všech kategorií, které vybraná položka v~$L_1$ obsahuje. Pokud uživatel zvolí kteroukoliv položku v~$L_2$, v~navigaci se objeví další sloupec, který obsahuje všechny podkategorie vybrané položky, tedy všechny podkategorie ve vrstvě $L_3$. Takto lze stromem procházet potenciálně do nekonečna. Styly modelové šablony ovšem počítají s~maximální hloubkou čtyř subkategorií.
Tato funkcionalita je implementována pomocí tří cyklů, z~nichž jeden je vložený. První cyklus (příklad \ref{lst:obsah-cyklus1}) se provádí pro všechny rodiče aktivní kategorie vrstev $L_2,L_3,\dotsc,L_n$, kde $n$ je aktuální vrstva. V~každé iteraci se mění kontext, ve kterém generátor pracuje. Z~daného kontextu generátor vypisuje pomocí vnořeného cyklem všechny subkategorie. Ve druhém cyklu (příklad \ref{lst:obsah-cyklus2}) se vypisují všichni potomci dané stránky, tedy potomci ve vrstvě $L_{n+1}$.
Tato funkcionalita je implementována pomocí tří cyklů, z~nichž jeden je vložený. První cyklus (příklad \ref{lst:obsah-cyklus1}) se provádí pro všechny rodiče aktivní kategorie vrstev $L_2,L_3,\dotsc,L_n$, kde $n$ je aktuální vrstva. V~každé iteraci se mění kontext, ve kterém generátor pracuje. Z~daného kontextu generátor vypisuje pomocí vnořeného cyklu všechny subkategorie. Ve druhém cyklu (příklad \ref{lst:obsah-cyklus2}) se vypisují všichni potomci dané stránky, tedy potomci ve vrstvě $L_{n+1}$.
\begin{lstlisting}[label=lst:obsah-cyklus1,caption=Cyklus pro vypisování všech rodičů v~dané větvi navigace]
{% if section.ancestors %}
@ -164,7 +164,7 @@ Tato funkcionalita je implementována pomocí tří cyklů, z~nichž jeden je vl
Ve výchozím stavu generátor neumí zpracovávat nic jiného, než co je uvedeno ve specifikaci CommonMark, viz. sekce \ref{kap:markdown}. Dle požadavků modelového webu je nutné, aby generátor uměl vkládat videa přímo do stránky. Taková funkcionalita není součástí specifikace CommonMark a je tedy potřeba rozšířit generátor. Nejvhodnějším způsobem přidání vlastních funkcionalit je využití filtrů, které se v~rámci generátoru nazývají \uv{shortcode}.
Ve výchozím stavu generátor neumí zpracovávat nic jiného, než co je uvedeno ve specifikaci CommonMark, viz. sekce \ref{kap:markdown}. Dle požadavků modelového webu je nutné, aby generátor uměl vkládat videa přímo do stránky. Taková funkcionalita není součástí specifikace CommonMark, a je tedy potřeba rozšířit generátor. Nejvhodnějším způsobem přidání vlastních funkcionalit je využití filtrů, které se v~rámci generátoru nazývají \uv{shortcode}.
Principem vlastních filtrů je to, že si uživatel vytvoří vlastní šablonu, kterou lze vyvolat pomocí speciální řídící sekvence přímo z~obsahu. Každý tento shortcode může pracovat s~libovolným množstvím proměnných a po zpracování vloží do místa vyvolání zkompilovaný HTML kód. Dá se tedy říci, že shortcode je v~své podstatě funkce, která umí pracovat s~parametry.
@ -186,7 +186,7 @@ V~rámci vybraného generátoru není nutné specifikovat atributy na jeden řá
<video controls><source src="video.webm"></video>
\end{lstlisting}
Součástí požadavků pro modelový web jsou i citace přiložených souborů a videí. Existující filtr je tedy třeba rozšířit o~možnost přiložení různých metadat. Tato metadata ovšem nejsou pro vložení videa povinná. Ve specifikaci vlastních filtrů lze využívat všechny operátory, které generátor nabízí. Nejlepším přístupem k~tomuto problému je tedy využití jednoduchých podmínek, které kontrolují, zda je každá z~hodnot zadána jako parametr a v~případě že ano, vepíše se do obsahu. Atributy ošetřené podmínkami tedy nejsou povinné, zatímco nevyplněný atribut \texttt{src} by při generování vyvolal chybu. V~následujícím příkladu jsou přidány podmínky pro kontrolu a případné vložení, jimiž jsou název videa (\texttt{title}), jméno autora (\texttt{author}) a rok vytvoření (\texttt{year}).
Součástí požadavků pro modelový web jsou i citace přiložených souborů a videí. Existující filtr je tedy třeba rozšířit o~možnost přiložení různých metadat. Tato metadata ovšem nejsou pro vložení videa povinná. Ve specifikaci vlastních filtrů lze využívat všechny operátory, které generátor nabízí. Nejlepším přístupem k~tomuto problému je tedy využití jednoduchých podmínek, které kontrolují, zda je každá z~hodnot zadána jako parametr, a v~případě že ano, vepíše se do obsahu. Atributy ošetřené podmínkami tedy nejsou povinné, zatímco nevyplněný atribut \texttt{src} by při generování vyvolal chybu. V~následujícím příkladu jsou přidány podmínky pro kontrolu a případné vložení, jimiž jsou název videa (\texttt{title}), jméno autora (\texttt{author}) a rok vytvoření (\texttt{year}).
\begin{lstlisting}[label=lst:filtr-s-podminkami,caption=Filtr pro vkládání videa s~využitím podmínek]
<video controls><source src="{{ src }}"></video>
@ -232,7 +232,7 @@ Pro modelový web byla zvážena možnost vypisování obsahu automaticky, tedy
{% endif %}
\end{lstlisting}
Toto řešení ovšem není ve výsledném modelu implementováno, protože jedním z~požadavků je možnost vkládání souborů na libovolné místo v~obsahu. Na stejném principu je vytvořen filtr pro vkládání souborů, který tento požadavek splňuje. Výhodou filtru je, že ho lze vyvolat kdekoliv v~obsahu a není vázán na pevně dané místo v~šabloně. Ten očekává alespoň jeden parametr uvádějící název souboru bez koncovky, podle kterého pak filtr vyhledá všechny různé formáty s~tímto názvem a ty vloží do stránky. Druhým libovolným parametrem je název souboru, který se do stránky vloží místo názvu souboru. To umožňuje uživateli volně pracovat s~názvy souborů v~souborové struktuře bez ovlivnění obsahu stránky.
Toto řešení ovšem není ve výsledném modelu implementováno, protože jedním z~požadavků je možnost vkládání souborů na libovolné místo v~obsahu. Na stejném principu je vytvořen filtr pro vkládání souborů, který tento požadavek splňuje. Výhodou filtru je, že ho lze vyvolat kdekoliv v~obsahu a není vázán na pevně dané místo v~šabloně. Filtr očekává alespoň jeden parametr uvádějící název souboru bez koncovky, podle kterého pak vyhledá všechny různé formáty s~tímto názvem, a ty vloží do stránky. Druhým libovolným parametrem je název souboru, který se do stránky vloží místo názvu souboru. To umožňuje uživateli volně pracovat s~názvy souborů v~souborové struktuře bez ovlivnění obsahu stránky.
\begin{lstlisting}[label=lst:filtr-souboru,caption=Filtr pro výpis souborů s~automatickým hledáním]
{% if section.assets and filename %}
@ -253,9 +253,9 @@ Toto řešení ovšem není ve výsledném modelu implementováno, protože jedn
{% endif %}
\end{lstlisting}
V~první části filtr zkontroluje, zda byl vyplněn parametr \texttt{title} a v~případě, že ano, nastaví ho jako název souboru v~obsahu. V~opačném případě využije název souboru samotného. Ve druhém kroku nastává kontrola, zda se ve složce nacházejí soubory (mimo hlavní soubor \texttt{\_index.md}) a pokud ano, tak se iterativně zkontrolují všechny soubory, zda splňují podmínku názvu. Kontrola této podmínky je tvořena kombinací proměnných generátoru a regulárního výrazu. Každý soubor, který splňuje podmínku je poté vypsán do obsahu jako přímý odkaz k~jeho stažení.
V~první části filtr zkontroluje, zda byl vyplněn parametr \texttt{title}: pokud ano, nastaví ho jako název souboru v~obsahu, v~opačném případě využije název souboru samotného. Ve druhém kroku nastává kontrola, jestli se ve složce nacházejí soubory (mimo hlavní soubor \texttt{\_index.md}) --- když ano, tak se iterativně zkontrolují všechny soubory, zda splňují podmínku názvu. Kontrola této podmínky je tvořena kombinací proměnných generátoru a regulárního výrazu. Každý soubor, který splňuje podmínku, je poté vypsán do obsahu jako přímý odkaz k~jeho stažení.
Jako text v~odkazu se použije koncovka souboru, která se získává spojením několika filtrů, tedy filtru \texttt{split(pat=".")}, který rozdělí řetězec podle znaku tečka do pole a navazující filtr \texttt{last} vrátí poslední položku v~poli. Tím filtr získá samotnou koncovku souboru.
Jako text v~odkazu se použije koncovka souboru, která se získává spojením několika filtrů, tedy filtru \texttt{split(pat=".")}, který rozdělí řetězec podle znaku tečka do pole, a navazujícího filtru\texttt{last}, jenž vrátí poslední položku v~poli. Tím filtr získá samotnou koncovku souboru.
Filtr lze vyvolat stejně, jako je tomu u~filtru pro vkládání videa. Název filtru je opět definován názvem souboru \texttt{templates/shortcodes/document.html} a bude jím tedy název \texttt{document()}.
@ -280,27 +280,27 @@ V~příkladu \ref{lst:vyvolani-filtru-souboru} je definován i nepovinný atribu
\section{Optimalizace}\label{kap:optimalizace}
Optimalizace modelové implementace je provedena na základě článku ze serveru \cite{calomel_optimization}, který se věnuje sestavením užitečných rad pro optimalizaci webových stránek na serverech s~omezeným připojením do sítě a pro zvýšení spokojenosti uživatelů z~užívání optimalizovaného webu, jak je rozebráno v~sekci \ref{kap:vyhody-statickych-webovych-stranek}.
Optimalizace modelové implementace je provedena na základě článku ze serveru \cite{calomel_optimization}, který se věnuje sestavením užitečných rad pro optimalizaci webových stránek na serverech s~omezeným připojením do sítě a zvýšení spokojenosti uživatelů z~užívání optimalizovaného webu, jak je rozebráno v~sekci \ref{kap:vyhody-statickych-webovych-stranek}.
Jak se na webu Colomel píše, provozování webserveru může být hodnotná zkušenost, ale zároveň může být i zkouškou trpělivosti. Chcete svým uživatelům předávat všechny vaše stránky a obrázky, ovšem máte jen omezenou šířku pásma, pomocí které můžete data přenášet. Pokud přetížíte své připojení, klienti navštěvující váš web server si budou myslet, že je pomalý a neresponzivní. Je tedy třeba webový server nastavit tím nejlepším možným způsobem s~cílem získat co nejvíce návštěv a zlepšit zážitek vašim návštěvníkům. Následující rady slouží ke snížení zátěže serveru, ke zrychlení odesílání stránek a k~zastavení nechtěného a škodlivého provozu.
Jak se na webu Calomel píše, provozování webserveru může být hodnotnou zkušeností, ale zároveň může být i zkouškou trpělivosti. Chcete svým uživatelům předávat všechny vaše stránky a obrázky, ovšem máte jen omezenou šířku pásma, pomocí které můžete data přenášet. Pokud přetížíte své připojení, klienti navštěvující váš web server si budou myslet, že je pomalý a neresponzivní. Je tedy třeba webový server nastavit tím nejlepším možným způsobem s~cílem získat co nejvíce návštěv a zlepšit zážitek vašim návštěvníkům. Následující rady slouží ke snížení zátěže serveru, ke zrychlení odesílání stránek a k~zastavení nechtěného a škodlivého provozu.
Práce se věnuje pouze technickým optimalizacím spojených s~tvorbou samotné webové stránky, nikoliv však optimalizacím sítě, web serveru a vizuálního návrhu. Nenačítá-li se stránka během několika vteřin, většina uživatelů jednoduše odejde. Cílem této sekce je provést optimalizace, které urychlí načítání modelové implementace.
\subsection{Typy a kvalita obrázků}
Fotografie a grafika využívají mnohem více dat pro přenos než běžný HTML text a je tedy nutné provést optimalizaci (kompresi) obrázků na co nejmenší možnou velikost souborů. Obrázky není třeba renderovat na více než 72 dpi a pro každý druh grafiky je třeba zvolit vhodný formát, tj. formát JPEG pro fotografie a formáty PNG či SVG pro jednoduchou grafiku. Rastrové obrázky mají pouze potřebné rozlišení, tedy maximálně hodnotu největšího rozlišení, které se ve stránce bude zobrazovat. Klíčové je také nevyužívat obrázky v~případě, kde je lze nahradit čistým HTML a CSS.
Fotografie a grafika využívají mnohem více dat pro přenos než běžný HTML text a je tedy nutné provést optimalizaci (kompresi) obrázků na co nejmenší možnou velikost souborů. Obrázky není třeba renderovat na více než 72 dpi a pro každý druh grafiky je třeba zvolit vhodný formát, tj. formát JPEG pro fotografie a formáty PNG či SVG pro jednoduchou grafiku. Rastrové obrázky by neměly přesáhnout maximální rozlišení zobrazované na stránce. Klíčové je také nevyužívat obrázky v~případě, kdy je lze nahradit čistým HTML a CSS.
Obrázky ve formátu JPEG mají velice efektivní ztrátovou kompresi, pomocí které lze zredukovat velikost obrázku o~značnou část. Autor článku tvrdí, že většinu obrázků lze komprimovat až o~50\% bez viditelné ztráty na kvalitě. Své obrázky dokonce zkomprimoval ze 27 kilobajtů na pouhých 8 kilobajtů s~JPEG kompresí 60\%.
\subsection{Ikona \textit{favicon.ico}}
Původně je \textit{favicon.ico} výtvorem firmy Microsoft, kdy Internet Explorer automaticky odesílal požadavek na pevnou URL \texttt{/favicon.ico} od kořene webového serveru. Jde o~malou ikonku, která se dnes zobrazuje u~každé záložky s~webovou stránkou. Problémem je, že se požadavkům o~ní nelze vyhnout a vždy se počítá s~tím, že ikona na web serveru existuje. Odesílá se vždy s~každou stránkou a některé prohlížeče se po ní dotazují z~neznámých důvodu dvakrát. Autor článku uvádí, že u~některých serverů bylo až 30\% přenesených dat využito jen na odesílání ikony.
Původně je \textit{favicon.ico} výtvorem firmy Microsoft, kdy Internet Explorer automaticky odesílal požadavek na pevnou URL \texttt{/favicon.ico} od kořene webového serveru. Jde o~malou ikonku, která se dnes zobrazuje u~každé záložky s~webovou stránkou. Problémem je, že se požadavkům na~ní nelze vyhnout a vždy se počítá s~tím, že ikona webu existuje. Odesílá se vždy s~každou stránkou a některé prohlížeče se po ní dotazují z~neznámých důvodu dvakrát. Autor článku uvádí, že u~některých serverů bylo až 30\% přenesených dat využito jen na odesílání ikony.
Principem optimalizace je udržet ikonu co nejmenší, v~nejlepším případě tak malou, že se vejde do jednoho TCP paketu, tedy do velikosti 1460 bajtů na většině systémů. Toho lze docílit tím, že ikona nebude větší než 16x16 pixelů s~nízkou barevnou hloubkou, nejlépe s~pouze čtyřmi barvami. Také je možné poslat pouze 1x1 pixelů veliký prázdný obrázek, nebo vracet stavový kód 204\footnote{204 No Content -- Server úspěšně zpracoval požadavek, ale nevrací žádný obsah.} a neodesílat ikonu žádnou.
Principem optimalizace je udržet ikonu co nejmenší, v~nejlepším případě tak malou, aby se vešla do jednoho TCP paketu, tedy do velikosti 1460 bajtů na většině systémů. Toho lze docílit tím, že ikona nebude větší než 16x16 pixelů s~nízkou barevnou hloubkou, nejlépe pouze se~čtyřmi barvami. Také je možné poslat jen 1x1 pixelů veliký prázdný obrázek nebo vracet stavový kód 204\footnote{204 No Content -- Server úspěšně zpracoval požadavek, ale nevrací žádný obsah.} a neodesílat ikonu žádnou.
\subsection{Obecné HTML optimalizace}
Redukcí nepotřebných znaků v~HTML lze také ušetřit značnou část přenosu dat. Dobrými praktikami mohou být:
Redukcí nepotřebných znaků v~HTML lze také ušetřit značnou část přenosu dat. Nejvhodnější je:
\begin{itemize}
\item nepoužívání HTML komentářů,
@ -311,27 +311,27 @@ Redukcí nepotřebných znaků v~HTML lze také ušetřit značnou část přeno
\item recyklování již použitých obrázků a tlačítek.
\end{itemize}
K~odstranění přebytečných mezer, zalomení řádků, HTML komentářů a prázdných řádků lze použít automatický filtr, který provede kompresi výstupu. Toto by se nabízelo jako jedna z~dalších možností pro implementaci rozšířeni. Generátor Zola provádí kompresi CSS, ovšem nemá zabudovanou funkcionalitu pro minifikaci výsledného HTML, která je v~době psaní této práce vyvíjena\footnote{\url{https://github.com/getzola/zola/issues/542}}.
K~odstranění přebytečných mezer, zalomení řádků, HTML komentářů a prázdných řádků lze použít automatický filtr, který provede kompresi výstupu. Toto by se nabízelo jako jedna z~dalších možností pro implementaci rozšíření. Generátor Zola provádí kompresi CSS, ovšem nemá zabudovanou funkcionalitu pro minifikaci výsledného HTML, která je v~době psaní této práce vyvíjena\footnote{\url{https://github.com/getzola/zola/issues/542}}.
Touto redukcí lze ušetřit 2\% přenosu dat oproti ručně psanému neoptimalizovanému kódu. Je-li průměrná velikost stránky sto kilobajtů, lze touto optimalizací ušetřit dva kilobajty při každém odeslání stránky. Při odeslání sta tisíce stránek za měsíc je ve výsledku ušetřeno dvě stě megabajtů dat, které jsou jinak zbytečně odesílány uživatelům, kteří je stejně nezobrazí.
Další obecné rady pro optimalizaci HTML jsou uvedeny na serveru \cite{yahoo_optimization}, kde se uvádí spousta dalších způsobů ke zrychlení načítání stránky a k~nižšímu vytížení sítě.
Připojením externích CSS a JavaScript souborů je umožněno jejich ukládání do paměti cache, což snižuje HTTP požadavky vůči serveru. Je-li obsah těchto souborů přímo ve stránce, je odesílán pokaždé s~novou stránkou a to vede ke zbytečnému vytěžování sítě. S~tím souvisí i velikost stránek, kdy soubory větší než je daná maximální velikost se do mezipaměti neukládají a je proto dobré tuto velikost nepřekračovat.
Připojením externích CSS a JavaScript souborů je umožněno jejich ukládání do paměti cache, což snižuje HTTP požadavky vůči serveru. Je-li obsah těchto souborů přímo ve stránce, je odesílán pokaždé s~novou stránkou, a to vede ke zbytečnému vytěžování sítě. S~tím souvisí i velikost stránek, kdy se soubory s~větší než danou maximální velikostí do mezipaměti neukládají, a je proto dobré tuto velikost nepřekračovat.
Připojením externího CSS přímo do hlavičky je umožněno progresivní vykreslování webové stránky, které urychluje \uv{Time To First Byte}, viz sekce \ref{kap:vyhody-statickych-webovych-stranek}. Naopak umístěním případných JavaScript souborů až na konec celé stránky se prioritizuje načítání viditelného obsahu před méně důležitými skripty.
\subsection{Optimalizace videa}
Protože v~modelové implementaci jsou do stránky vkládána i videa, je nutné provádět jejich optimalizaci podobně jako je tomu u~obrázků. Důležité je používat kvalitní kompresi, pouze nutné rozlišení a renderovat videa ve správném poměru stran a bez zbytečných černých okrajů. Při zpracování videa je dobrou praktikou neprovádět jeho transkódování do jiného formátu z~původního, ovšem je nutné dbát na kompatibilitu s~prohlížeči, které ne vždy umí nativně různé formáty a kontejnery přehrát.
Protože v~modelové implementaci jsou do stránky vkládána i videa, je nutné provádět jejich optimalizaci podobně jako je tomu u~obrázků. Důležité je používat kvalitní kompresi, pouze nutné rozlišení a renderovat videa ve správném poměru stran a bez zbytečných černých okrajů. Při zpracování videa je dobré neprovádět jeho transkódování do jiného formátu z~původního, ovšem zároveň je třeba dbát na kompatibilitu s~prohlížeči, které různé formáty a kontejnery neumí vždy nativně přehrát.
\section{Správa obsahu a verzování}
Statické stránky neumožňují správu uživatelů v~rámci webové aplikace, tedy, že se případný editor nebo administrátor přihlásí a upravuje obsah klikáním, či psaním ve WYSIWYG\footnote{What You See Is What You Get -- Princip editoru který během psaní formátuje text tak, jak bude ve výsledku vypadat, například LibreOffice Writer atd.} editoru. Správu uživatelů lze jednoduše řešit omezením přístupu na web server, kde jen oprávnění uživatelé mohou do obsahu zasahovat. To je ovšem velmi těžkopádné řešení, protože neumožňuje práci více uživatelům najednou a neudržuje předešlé verze obsahu a historii úprav. Lepší alternativou je využití některého verzovacího systému. Pro účely modelové implementace byl vybrán distribuovaný verzovací systém Git, jak je vysvětleno v~sekci \ref{kap:vyber-vhodneho-systemu-verzovani}.
Statické stránky neumožňují správu uživatelů v~rámci webové aplikace, tedy to, že se případný editor nebo administrátor přihlásí a upravuje obsah klikáním či psaním ve WYSIWYG\footnote{What You See Is What You Get -- Princip editoru který během psaní formátuje text tak, jak bude ve výsledku vypadat, například LibreOffice Writer atd.} editoru. Správu uživatelů lze jednoduše řešit omezením přístupu na web server, kde mohou do obsahu zasahovat jen oprávnění uživatelé. To je však velmi těžkopádné řešení, protože neumožňuje práci více uživatelů najednou a neudržuje předešlé verze obsahu a historii úprav. Lepší alternativou je využití některého verzovacího systému. Pro účely modelové implementace byl vybrán distribuovaný verzovací systém Git, jak je vysvětleno v~sekci \ref{kap:vyber-vhodneho-systemu-verzovani}.
V~tomto systému jsou soubory uloženy v~repozitářích, kde každý projekt je vlastní repozitář. V~rámci jednotlivých repozitářů se ukládají všechny změny obsahu prostřednictvím takzvaných \uv{commitech}, nebo-li záznamů o~provedených změnách včetně jejich krátkého popisu a autora. Tyto revize lze provádět v~různých větvích repozitáře a větve je možné mezi sebou spojovat a kombinovat. Je také možné vracet se do kteréhokoliv bodu v~historii v~rámci každé větvě.
V~tomto systému jsou soubory uloženy v~repozitářích, kde každý projekt je vlastní repozitář. V~rámci jednotlivých repozitářů se ukládají všechny změny obsahu prostřednictvím takzvaných \uv{commitů} --- záznamů o~provedených změnách včetně jejich krátkého popisu a autora. Tyto revize lze provádět v~různých větvích repozitáře a větve je možné mezi sebou spojovat a kombinovat. Rovněž je možné se vracet do kteréhokoliv bodu v~historii v~rámci každé větvě.
Nastane-li konflikt při nahrávání změn, umožňuje Git jejich snadné vyřešení. Konflikt je stav, kdy například dva různí uživatelé provedli úpravy na stejném místě stejného souboru a snaží se je nahrát do repozitáře. Git v~tuto chvíli druhého uživatele upozorní, že původní soubor byl změněn a je třeba tento konflikt vyřešit. Zamezuje se tedy přepsání změn prvního uživatele.
Nastane-li konflikt při nahrávání změn, umožňuje Git jejich snadné vyřešení. Konflikt je stav, kdy například dva různí uživatelé provedli úpravy na stejném místě stejného souboru a snaží se je nahrát do repozitáře. Git v~tuto chvíli druhého uživatele upozorní, že původní soubor byl změněn a je třeba tento konflikt vyřešit. Zamezuje se tak přepsání změn prvního uživatele.
K~systému Git existují různé služby, které tento systém rozšiřují o~webové grafické rozhraní s~množstvím dalších rozšíření. Nejčastěji používanými službami jsou GitHub\footnote{\url{https://github.com/}}, GitLab\footnote{\url{https://gitlab.com/}}, nebo Bitbucket\footnote{\url{https://bitbucket.org/}}, z~nichž některé lze provozovat na vlastním serveru. Snadným systémem pro vlastní provozování je také program Gitea\footnote{\url{https://gitea.com/}}, který je oproti předem zmíněným systémům zcela svobodným softwarem a je velmi jednoduchý na instalaci a správu. Tyto systémy mají navíc integrovaný jednoduchý WYSIWYG editor pro úpravu souborů přímo z~webového rozhraní a také umí renderovat soubory s~obsahem napsaným v~jazyce Markdown, který je popsán v~sekci \ref{kap:markdown}.
Skript \ref{lst:git-hook-skript} je složen z~několika částí. Jako první probíhá na řádcích 1--3 nastavení proměnných, ve kterých se ukládá odkaz na vzdálený Git repozitář, název složky, do které se obsah má klonovat a název složky, do které se má kopírovat výstup, nebo-li vygenerované HTML. Dále se skript na řádku 5 přepíná do složky, ve které se sám nachází, proto aby skript fungoval vždy, ať je spuštěný ze kteréhokoliv místa v~souborovém systému.
Skript \ref{lst:git-hook-skript} je složen z~několika částí. Jako první probíhá na řádcích 1--3 nastavení proměnných, ve kterých se ukládá odkaz na vzdálený Git repozitář, název složky, do které se obsah má klonovat a název složky, do které se má kopírovat výstup čili vygenerované HTML. Dále se skript na řádku 5 přepíná do složky, ve které se sám nachází --- aby skript fungoval vždy, ať je spuštěný ze kteréhokoliv místa v~souborovém systému.
V~další části skriptu probíhá na řádku 7 kontrola, zda již existuje složka s~naklonovaným Git repozitářem. Pokud složka neexistuje, provede se naklonování vzdáleného repozitáře a tím i k~vytvoření složky.
V~další části skriptu probíhá na řádku 7 kontrola, zda již existuje složka s~naklonovaným Git repozitářem. Pokud složka neexistuje, provede se naklonování vzdáleného repozitáře a tím i vytvoření složky.
Třetí část provádí generování statického obsahu. Nejprve se skript přepne do repozitáře, v~němž provede příkaz \texttt{git pull}, který do složky stáhne poslední změny ze vzdáleného repozitáře, tedy synchronizuje obsah na poslední verzi. Po synchronizaci repozitáře proběhne samotné spuštění generátoru, který z~obsahu vygeneruje statické HTML, jenž vloží do složky \texttt{./public}. Poté na řádcích 12--14 probíhá kopírování nově vygenerovaného obsahu do složky \texttt{/srv/www/ucitelonline}, včetně nastavení Unixových práv souborů na bezpečné hodnoty, které se liší pro složky a pro soubory.
Třetí část provádí generování statického obsahu. Nejprve se skript přepne do repozitáře, v~němž provede příkaz \texttt{git pull}, který do složky stáhne poslední změny ze vzdáleného repozitáře: synchronizuje obsah na poslední verzi. Po synchronizaci repozitáře proběhne samotné spuštění generátoru, který z~obsahu vygeneruje statické HTML, jenž vloží do složky \texttt{./public}. Poté na řádcích 12--14 probíhá kopírování nově vygenerovaného obsahu do složky \texttt{/srv/www/ucitelonline} včetně nastavení Unixových práv souborů na bezpečné hodnoty, které se liší pro složky a pro soubory.
Skript spoléhá na to, že systém má již předem správně nakonfigurované uživatele, uživatelské skupiny, web server, a že jsou nainstalované potřebné programy Git, Rsync, generátor Zola. Systémový uživatel, pod kterým je vyvolán Git hook, musí být ve skupině \textit{www-data}, nebo v~jiné skupině společně s~uživatelem, pod kterým je spuštěn web server. Zároveň musí mít uživatel práva pro zápis do cílové složky \texttt{/srv/www/ucitelonline}.
Skript spoléhá na to, že systém má již předem správně nakonfigurované uživatele, uživatelské skupiny a web server, a že jsou nainstalované potřebné programy Git, Rsync a generátor Zola. Systémový uživatel, pod kterým je vyvolán Git hook, musí být ve skupině \textit{www-data}, nebo v~jiné skupině společně s~uživatelem, pod kterým je spuštěn web server. Zároveň musí mít uživatel práva pro zápis do cílové složky \texttt{/srv/www/ucitelonline}.
Ve většině případů by bylo vhodné klonovat a generovat obsah v~dočasné složce, například v~\texttt{/tmp}, a po zkopírování souborů do složky web serveru opět zdrojové soubory smazat. To se ovšem v~této implementaci nehodí, a to z~důvodu, že repozitář se zdrojovými soubory může být velký a jeho klonování může potenciálně zabrat zbytečné množství času, na rozdíl o~příkazu \texttt{git pull}, který pouze stáhne změny. Generátor zároveň při generování zpracuje pouze nutné změny, zatímco po čistém naklonování musí zpracovat celý obsah znovu, což může také trvat dlouho, obzvlášť při zpracování mnoha obrázků. V~této implementaci se tedy zachováním naklonovaného repozitáře výrazně zkracuje čas celého skriptu.
Ve většině případů by bylo vhodné klonovat a generovat obsah v~dočasné složce, například v~\texttt{/tmp}, a po zkopírování souborů do složky web serveru opět zdrojové soubory smazat. To se ovšem v~této implementaci nehodí, protože repozitář se zdrojovými soubory může být velký a jeho klonování může potenciálně zabrat zbytečné množství času, na rozdíl od~příkazu \texttt{git pull}, který pouze stáhne změny. Generátor zároveň při generování zpracuje pouze nutné změny, zatímco po čistém naklonování musí zpracovat celý obsah znovu, což může také trvat dlouho, obzvlášť při zpracování mnoha obrázků. V~této implementaci se tedy zachováním naklonovaného repozitáře výrazně zkracuje čas celého skriptu.
\chapter{Taxonomie požadavků pro modelový web}\label{kap:taxonomie-pozadavku}
Tato kapitola se věnuje určení základních požadavků pro modelovou implementaci. Jsou zde shrnuta obecná kritéria, která platí pro většinu webových prezentací, a také kritéria specifická pro modelovou implementaci v~rámci této práce. Dle těchto kritérií je poté samotná implementace tvořena v~následující kapitole \ref{kap:modelova-implementace}.
Tato kapitola se věnuje určení základních požadavků pro modelovou implementaci. Jsou zde shrnuta obecná kritéria, která platí pro většinu webových prezentací, a také kritéria specifická pro modelovou implementaci v~rámci této práce. Dle těchto kritérií je poté v~následující kapitole \ref{kap:modelova-implementace} tvořena samotná implementace.
Jako modelová implementace byl zvolen web pro distribuci výukových materiálů a odkazů užitečných pro výuku. Tvorba těchto webových stránek je zadána Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy za účelem usnadnění práce již aktivních učitelů v~době šíření viru COVID-19. Stránky mají učitelům pomoci s~přípravou distanční výuky a úkolů v~době vyhlášení stavu nouze a celostátní karantény. Modelová implementace je tedy plně využívána v~praxi mnoha pedagogy z~celé republiky. Tuto implementaci lze ovšem použít na distribuci jakýchkoliv jiných výukových materiálů, či ke psaní a správě dokumentace.
Jako modelová implementace byl zvolen web pro distribuci výukových materiálů a odkazů užitečných pro výuku. Tvorba těchto webových stránek je zadána Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy za účelem usnadnění práce již aktivních učitelů v~době šíření viru COVID-19. Stránky mají učitelům pomoci s~přípravou distanční výuky a úkolů v~době vyhlášení stavu nouze a celostátní karantény. Modelová implementace je tedy plně využívána v~praxi mnoha pedagogy z~celé republiky. Tuto implementaci lze ovšem použít pro distribuci jakýchkoliv jiných výukových materiálů či psaní a správu dokumentace.
\section{Obecná kritéria}
Jako zdroj obecných kriterií je použit článek ze serveru \cite{calomel_optimization}, který se mimo jiné věnuje i optimalizacím, jež jsou dále popsány v~sekci \ref{kap:optimalizace}.
Z~důvodu potencionálního vytížení sítě je nutné, aby byl celý obsah optimalizován za účelem předejití vysoké latence, a to z~důvodů probíraných v~předchozí části práce, tedy v~sekci \ref{kap:vyhody-statickych-webovych-stranek}.
Z~důvodu potenciálního vytížení sítě je nutné, aby byl celý obsah optimalizován za účelem předejití vysoké latence, a to z~důvodů probíraných v~předchozí části práce, tedy v~sekci \ref{kap:vyhody-statickych-webovych-stranek}.
Stránky by měly být udržovatelné i po předání jinému správci a celý systém by tedy měl být dostatečně zdokumentován. Také je důležité, aby byla zajištěna kompatibilita s~nejběžněji používanými prohlížeči. Odkazy by měly být z~důvodu přenositelnosti relativní, nikoliv směřující na absolutní cesty.
Stránky by měly být udržovatelné i po předání jinému správci, a celý systém by tedy měl být dostatečně zdokumentován. Také je důležité, aby byla zajištěna kompatibilita s~nejběžněji používanými prohlížeči. Odkazy by měly být z~důvodu přenositelnosti relativní, nikoliv směřující na absolutní cesty.
\section{Kritéria specifická pro modelový web}
Specifická kritéria jsou vytvořena na základě požadavků autorů obsahu, tedy učitelů, ze kterých každý má své specifické požadavky na funkce a vlastnosti, které musí obsah splňovat. Následující kritéria jsou souhrnem a kompromisem mezi všemi požadavky.
Specifická kritéria jsou vytvořena na základě požadavků autorů obsahu, tedy učitelů, z~nichž má každý své specifické požadavky na funkce a vlastnosti, které musí obsah splňovat. Následující kritéria jsou souhrnem a kompromisem mezi všemi požadavky.
Stránky musí být staticky generované a není tedy žádoucí v~rámci webu řešit uživatelské účty, přihlašování apod. Hlavním požadavkem pro strukturu stránky je možnost dělit obsah na sekce dle druhu školy (základní škola, střední škola, vysoká škola atd.) a dále pak na subsekce podle předmětů a oborů.
Do samotného obsahu musí být možné vkládat přílohy ke stažení v~různých formátech, obrázky a videa s~možností jejich ocitování, tedy uvedení autora, názvu díla apod. Všechny přiložené soubory musí být distribuovatelné přímo z~webových stránek, nikoliv z~externích zdrojů. Všechna videa je nutné vložit do stránky a musí je být možné přehrát v~nativním přehrávači prohlížeče bez nutnosti otevírání externích webových stránek či programů. V~hlavičce každé stránky musí být možné specifikovat metadata: autora či seznam autorů obsahu, skupinu pro kterou je obsah určen a časovou dotaci.
Do samotného obsahu musí být možné vkládat přílohy ke stažení v~různých formátech, obrázky a videa s~možností jejich ocitování, tedy uvedení autora, názvu díla apod. Všechny přiložené soubory musí být distribuovatelné přímo z~webových stránek, nikoliv z~externích zdrojů. Všechna videa je nutné vložit do stránky a musí je být možné přehrát v~nativním přehrávači prohlížeče bez nutnosti otevírání externích webových stránek či programů. V~hlavičce každé stránky musí být možné specifikovat metadata: autora či seznam autorů obsahu, skupinu, pro kterou je obsah určen, a časovou dotaci.
Obsah stránek musí být možné spravovat předem pověřenými uživateli a jeho změny musí být zaznamenávány v~decentralizovaném verzovacím systému. Generování statického webu na základě změn obsahu je nutné řešit automatizovaně bez dalších zásahů správce, či manuálního nahrávání nového obsahu na webserver.
Obsah stránek musí být možné spravovat předem pověřenými uživateli a jeho změny musí být zaznamenávány v~decentralizovaném verzovacím systému. Generování statického webu na základě změn obsahu je nutné řešit automatizovaně --- bez dalších zásahů správce či manuálního nahrávání nového obsahu na webserver.
\section{Kritéria pro šablony a design}
Obsah musí být snadno čitelný a zobrazitelný na každém druhu zařízení, tedy jak na monitorech s~nadstandardní velikostí, tak na mobilních zařízeních. Zároveň musí být snadno čitelný, v~nejlepším případě vysoko kontrastní černý text na bílém pozadí s~dostatečnou velikostí. Navigace v~obsahu musí být jednoduchá a intuitivní a vzhled celé stránky konzistentní. Na stránce nesmí přesahovat objem vizuálních elementů nad obsahem. Relevantní obsah by měl být na jednom místě, nikoliv rozdělený na několik různých stránek, mezi kterými musí uživatel přecházet.
Obsah musí být zobrazitelný na každém druhu zařízení, tedy jak na monitorech s~nadstandardní velikostí, tak na mobilních zařízeních. Zároveň musí být snadno čitelný, v~nejlepším případě vysoce kontrastní černý text na bílém pozadí s~dostatečnou velikostí. Navigace v~obsahu musí být jednoduchá a intuitivní a vzhled celé stránky konzistentní. Na stránce nesmí přesahovat objem vizuálních elementů nad obsahem. Relevantní obsah by měl být na jednom místě, nikoliv rozdělený na několik různých stránek, mezi kterými musí uživatel přecházet.
@ -6,9 +6,9 @@ V~této části práce je shrnuta a zhodnocena modelová implementace z~kapitoly
V~praxi bylo zjištěno, že uživatelé, kteří neznají verzovací systém Git, mají problémy se jej naučit, obzvlášť v~prostředí, které vyžaduje rychlé zpracování změn. Systém by bylo dobré rozšířit o~jednoduchou webovou administraci, která umožňuje nezkušeným uživatelům jednoduchou práci s~obsahem bez nutnosti hledání souborů ve stromové struktuře a znalosti jazyka Markdown. Částečně je tato funkcionalita poskytována systémem Gitea, který umožňuje jednodušší úpravy provádět přímo v~prohlížeči, ovšem uživatel musí stále znát a pracovat s~unikátnostmi jazyka Markdown a generátoru Zola.
Skript \ref{lst:git-hook-skript} pro automatické generování obsahu ze sekce \ref{kap:automaticke-generovani-obsahu} je možné rozšířit tak, aby byl schopen pracovat se vstupem z~Git hooku, či se standardním vstupem \textit{stdin}, který by umožňoval využití skriptu univerzálně pro různé webové stránky, nikoliv jen specificky pro tuto implementaci. Skript by také bylo možné rozšířit o~jednoduché příkazy \texttt{echo}, které by oznamovaly stav, ve kterém se skript nachází. Standardní výstup skriptu vyvolaný přes Git hook je přesměrován uživateli, který spustil příkaz \texttt{git push} a tím i samotný hook. Skript by poté informoval uživatele o~tom, zda právě stahuje změny na server, generuje statický obsah, či kopíruje soubory do kořenové složky web serveru. Z~důvodu zachování jednoduchosti skriptu nebyly tato funkcionality implementovány.
Skript \ref{lst:git-hook-skript} pro automatické generování obsahu ze sekce \ref{kap:automaticke-generovani-obsahu} je možné rozšířit tak, aby byl schopen pracovat se vstupem z~Git hooku či se standardním vstupem \textit{stdin}, který by umožňoval využití skriptu univerzálně pro různé webové stránky, nikoliv jen specificky pro tuto implementaci. Skript by také bylo možné rozšířit o~jednoduché příkazy \texttt{echo}, které by oznamovaly stav, ve kterém se skript nachází. Standardní výstup skriptu vyvolaný přes Git hook je přesměrován uživateli, který spustil příkaz \texttt{git push} a tím i samotný hook. Skript by poté informoval uživatele o~tom, zda právě stahuje změny na server, generuje statický obsah, či kopíruje soubory do kořenové složky web serveru. Z~důvodu zachování jednoduchosti skriptu nebyly tyto funkcionality implementovány.
\section{Vyhodnocení implementace vlastních rozšíření}
Do systému v~modelové implementaci byla přidána vlastní rozšíření, tedy filtry pro vkládání souborů a videí do obsahu stránky, viz \ref{kap:rozsireni-sablony}. Tyto filtry splňují původní požadavky, avšak jejich použití v~obsahu se vymyká původnímu principu jazyka Markdown, tedy že obsah je čitelný i v~čistém textu. Pro vyvolání filtrů je třeba vyplňovat různé jejich atributy, což se může zdát nepřehledné někomu, kdo si fungování filtrů neprostudoval. Zároveň je pak obsah nepřenositelný do jiných systémů, které neumí tyto filtry zpracovat a ve kterých by se kód pro vyvolání filtrů v~takovém případě mohl interpretovat jako čistý text.
Do systému v~modelové implementaci byla přidána vlastní rozšíření, tedy filtry pro vkládání souborů a videí do obsahu stránky, viz \ref{kap:rozsireni-sablony}. Tyto filtry splňují původní požadavky, avšak jejich použití v~obsahu se vymyká původnímu principu jazyka Markdown: že obsah je čitelný i v~čistém textu. Pro vyvolání filtrů je třeba vyplňovat různé jejich atributy, což se může zdát nepřehledné někomu, kdo si fungování filtrů neprostudoval. Zároveň je pak obsah nepřenositelný do jiných systémů, které neumí tyto filtry zpracovat a ve kterých by se kód pro vyvolání filtrů v~takovém případě mohl interpretovat jako čistý text.
