You cannot select more than 25 topics Topics must start with a letter or number, can include dashes ('-') and can be up to 35 characters long.

12 KiB

+++ title = "vvz"

[extra] heading = "Výzkumný záměr" +++

1999 - 2004 Výzkumný záměr MSM 114100003


Název záměru: Vzdělávání pro život v informační společnosti - vzdělávání v informační společnosti a pro informační společnost v podmínkách ČR

Odpovědný řešitel za PedF: Prof. RNDr. Pavel Beneš, CSc.

Garanti okruhů 2, 3, 5: Ing. Bořivoj Brdička, RNDr. Miroslava Černochová, CSc., PhDr. Vladimír Rambousek, CSc.


Výchozí teze výzkumného záměru

Soudobé informační a komunikační technologie navozují rostoucí význam znalostí, vzdělání a kontinuálního vzdělávání. Vzdělávání se stává podmínkou i atributem vznikající informační společnosti. Ve společnosti orientované na znalosti je třeba více než samotných znalostí schopnost celoživotního vzdělávání  (1). Způsobilost vzdělávat se a využívat k práci i vzdělávání ICT bude předpokladem uplatnění jedince a příprava občanů pro tuto způsobilost předpokladem úspěchu a prosperity celé společnosti  (2).

Schopnost kvalitního a kontinuálního vzdělávání se stává podmínkou získání kvalifikace a ta opět podmínkou úspěšnosti jedince i celé společnosti. Lidé, kteří se budou chtít v informační společnosti uplatnit, musí být připraveni, resp. připravovaní přizpůsobovat se těmto změnám. Způsobilost získávat informace, pracovat se získávanými poznatky, přeměňovat informace na znalosti, kontinuálně se vzdělávat a využívat k práci i vzdělávání informační a komunikační technologie bude předpokladem uplatnění jedince a příprava občanů pro tuto způsobilost předpokladem úspěchu a prosperity celé společnosti.

Pro život v informační společnosti je schopnost ovládat technologie pro zpracování informací a komunikaci nepostradatelnou. V této souvislosti je zdůrazňována informační gramotnost, funkční gramotnost a široce pojatá informační výchova, která se stává významným edukačním úkolem týkajícím se vzdělávání všech občanů.

Rychlost a  kvalita přípravy společnosti ke vstupu do společnosti informační je přitom přímo závislá na rychlosti a kvalitě adaptace obsahové i  procesuální složky vzdělávání novým požadavkům vznikající informační společnosti. Nezvládnutí přechodu k informační společnosti a nezachycení světových tendencí může mít pro společnost vážné důsledky. Rychlost a kvalita přípravy společnosti ke vstupu do společnosti informační se vzhledem k vývoji ve světě stává problémem prvořadého významu a ekonomické nutnosti.

S rozvojem vlastní oblasti informačních a komunikačních technologií a technologiemi indukovaných procesů ve společnosti spojených s nástupem postindustriální informační společnosti, resp. společnosti vědění se objevují nejen další možnosti a výzvy pro využití těchto technologií v edukaci, ale současně i nové dimenze důvodů pro toto usilování. Vedle kvality edukace se tak zvýrazňují dimenze sociální a ekonomické, jež dříve nebývalou měrou umocňují potřebu začleňovat informační a komunikační technologie do systému vzdělávání a adekvátně danou problematiku inkorporovat i do přípravy učitelů.

Rozvoj informačních a komunikačních technologií vede k rozsáhlé diverzifikaci a individualizaci možností vzdělávacích příležitostí a navozuje změny v organizaci a způsobu učení. ICT podněcují změny v dostupnosti, způsobu, obsahu i formách vzdělávání, pro něž opět nové technologie nabízejí převratné možnosti  (3). Princip distančního vzdělávání je technologiemi rehabilitován a povýšen na vážného konkurenta klasických modelů edukace.

Prostředí a požadavky informační společnosti povedou k výrazným proměnám edukačního prostředí, vzdělávacího modelu školy, kurikula, metod i prostředků a promítnou se výrazně do práce učitele i přípravy na tuto profesi, včetně vlastního pojetí institucí připravujících učitele. Nové informační a komunikační technologie lze však považovat nejen za spolupříčinu, ale i za spoluřešení očekávaných změn ve vzdělávacím modelu, pojetí a obsahu práce škol, resp. komplexních proměn edukačního prostředí.

Edukační potenciál informačních a komunikačních technologií otevírá nové možnosti pro vzdělávání v informační společnosti. Jejich smysluplné a plnohodnotné využití v edukaci ve škole i mimo školu však vyžaduje radikálně změnit přístupy ke vzdělávání. Proměny edukačního prostředí na bázi ICT se promítají do všech vzdělávacích dimenzí, do kurikulární sféry, systémového a funkčního uspořádání vzdělávacího prostředí, do obsahu vzdělávání, do strategií vyučování a učení, resp. charakteru činností jednotlivých činitelů výuky, do významu a  forem celoživotního učení a pochopitelně též do přípravy učitelů a systému jejich dalšího vzdělávání. Škola počátku třetího tisíciletí je školou, jež je povinna připravovat své žáky pro život ve společnosti založené na informacích, informačních a komunikačních technologiích a vzdělávání. Významná úloha musí v tomto směru připadnout pracovištím připravujícím učitele.

Soudobé technologie vytvářející otevřený globální informační a komunikační prostor vystavují učitele do nové pozice, pro níž by též měli být nově připravováni. Způsobilost využívat informační a komunikační technologie, realizovat informační výchovu a rozvíjet příslušné klíčové kompetence žáků a studentů se stává jedním z podstatných úkolů přípravy učitelů i předpokladů pro výkon učitelského povolání. Informační a komunikační technologie je nutno integrovat do vysokoškolské přípravy učitelů všech oborů a do celého prostředí vysoké školy, v němž tato příprava probíhá

Integraci informačních a komunikačních technologií do vzdělávání nelze redukovat na používání technologií jako nástroje pro některé činnosti učitele či žáků. V potencích ICT je komplexní a radikální proměna tradičního pojetí vzdělávání v moderní edukační prostředí školy a zcela nové pojetí metod výuky, učení a koncepce vzdělávacího obsahu  (4).

Technologie umožňují šířeji prosazovat prvky konstruktivismu do žákova učení, navozovat učení činnostmi, uplatňovat projektově orientovanou metodu užívanou stále častěji též v podobě projektů překračujících hranice předmětů, resp. v podobě mezinárodních kooperačních projektů. Informační a komunikační technologie mohou žáku napomoci vyvinout se v aktivní, kreativní a samoregulující osobu schopnou sebevzdělávání  (5).

Shora uvedené teze vypovídající o významu informačních a komunikačních technologií z hlediska vzdělávání vedly spolu s přesvědčením o nezbytnosti systematického zkoumání jejich edukativního vlivu a využití k přijetí dané vědní orientace jako jedné z klíčových oblastí vědecké práce na fakultě a následně řešení výzkumného záměru Univerzity Karlovy v Praze, Pedagogické fakulty MSM 114100003 Vzdělávání pro život v informační společnosti v letech 1999 až 2004. Uvedené teze tak vyjadřují též dílčí východiska a přístupy předkladatelů tohoto výzkumného záměru k jeho pojetí a obsahovému zaměření na poznávání soudobých procesů, charakteristik a vývojových tendencí týkajících se vzdělávání ve společnosti založené na informacích, znalostech a informačních a komunikačních technologiích, na zkoumání vlivu ICT na kurikulární i procesuální sféru vzdělávání v podmínkách informační společnosti, na hledání a ověřování cest efektivního využití ICT ve školách při výuce a učení, integrace informační výchovy do vzdělávání i na výzkumné a vývojové aktivity vztahující se k problematice přípravy učitelů v oblasti ICT a rozvoje pedagogických a technologických kompetencí učitelů tyto technologie efektivně využívat.

Výzkumné pole záměru, jehož vůdčí cíl spočíval v poskytnutí příspěvku k rozvoji vědní báze pedagogiky a oborových didaktik především cestou vědecké evidence podmínek a potřeb informační společnosti ve vztahu ke vzdělávání, bylo s ohledem na šíři výzkumně dotčené oblasti strukturováno do pěti navzájem propojených tematických okruhů usilujících o řešení dané problematiky jak v rovině obecné, tak i aplikační:

  • Vzdělávání v podmínkách informační společnosti
  • Výchova a vzdělávání žáků pro život v informační společnosti a pro tuto společnost
  • Celoživotní vzdělávání člověka žijícího v informační společnosti
  • Integrace ICT do výuky na školách připravujících učitele
  • Příprava učitelů pro vzdělávací úkoly v rámci informační společnosti

Vedle shora uvedeného vůdčího cíle výzkumného záměru byly sledovány cíle dílčí, které byly formulovány v kontextu s požadavky a doporučeními strategických a koncepčních dokumentů EU, OECD a UNESCO pro oblast vzdělávání v podmínkách informační společnosti i s principy návrhu Koncepce národní informační politiky ve vzdělávání a dlouhodobého záměru MŠMT v oblasti integrace ICT do vzdělávání na VŠ a které tak předjímaly i záměry základních strategických dokumentů Státní informační politika - cesta k informační společnosti  (6) a Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání  (7).

Mezi dílčí cíle výzkumného záměru proto náleželo především analyzovat a poskytnout příspěvek k deskripci vlivu procesů charakterizujících vznik informační společnosti na oblast vzdělávání, identifikovat změny, posuny a tendence ve vzdělávání a ve výkonu role učitele v souvislosti s nástupem informační společnosti, analyzovat možnosti implementace ICT a rozvoje informační výchovy v podmínkách škol a podpořit cesty integrace inovativních aktivizujících výukových metod a způsobů komunikace založených na konstruktivním přístupu a použití ICT, včetně generování prvků informační podpory zavádění ICT do činnosti škol a realizace informační výchovy, zmapovat podmínky celoživotního vzdělávání na bázi ICT a možnosti, jež přináší e-learning, podpořit rozvoj odborných didaktických směrů fakulty cestou aplikace aktivních metod, forem a modelů přípravy učitelů s využitím možností ICT a generovat a ověřit koncepci specializované a všeobecné přípravy učitelů a jejich dalšího vzdělávání v oblasti výukového využívání ICT a realizace moderní informační výchovy.

Seznam citací v dokumentu:

  1. BANGEMANN, M. a kol. High-Level Group on the Information Society. Europe and the Global Information Society. EU, 1994.
  2. ZLATUŠKA , J. Vzdělání pro informační společnost .
  3. Např.: PAPERT , S., NEGROPONTE, N. The Connected Family : Bridging the Digital Generation Gap . Atlanta : Longstreet Press, 1996.
  4. Např.: PAPERT , S. The Children's Machine : Rethinking School in the Age of the Computer . New York : Basic Books, 1994.
  5. Např.: Dokument EU SEC 2001 rep. 236 eLearning: Designing Tomorrow's Education . An Interim Report. As Requested by the Council Resolution of 13 July 2001. Brussels, 2002.
  6. Státní informační politika - cesta k informační společnosti. Praha : UIV, 1999.
  7. Koncepce státní informační politiky ve vzdělání . Praha : MŠMT, 2000.