You cannot select more than 25 topics Topics must start with a letter or number, can include dashes ('-') and can be up to 35 characters long.
web/pages.old/page016.md

1243 lines
72 KiB
Markdown

This file contains invisible Unicode characters!

This file contains invisible Unicode characters that may be processed differently from what appears below. If your use case is intentional and legitimate, you can safely ignore this warning. Use the Escape button to reveal hidden characters.

This file contains ambiguous Unicode characters that may be confused with others in your current locale. If your use case is intentional and legitimate, you can safely ignore this warning. Use the Escape button to highlight these characters.

# Metodické pokyny pro zpracování diplomových a závěrečných prací druhé upravené vydání leden 2003 {#metodické-pokyny-pro-zpracování-diplomových-a-závěrečných-prací-druhé-upravené-vydání-leden-2003 align="center"}
+-----------------------------------------------------------------------+
| Obsah: |
+-----------------------------------------------------------------------+
| ------- ------------------------------------------------------- |
| --------------------------------------------------------------------- |
| 1 [TÉMATA DI |
| PLOMOVÝCH PRACÍ, ZADÁVÁNÍ DIPLOMOVÝCH ÚKOLŮ](index.php?menu=113#kap1) |
| 2 |
| [POSTUP PRÁCE PO ZADÁNÍ DIPLOMOVÉHO ÚKOLU](index.php?menu=113#kap2) |
| 2.1 |
| [Postup při zpracování plánu práce na DÚ](index.php?menu=113#kap21) |
| 2.1.1 [Analýza vstupních podmínek](index.php?menu=113#kap211) |
| 2.1.2 [Vytvoření informační báze](index.php?menu=113#kap212) |
| 2.1.3 [Návrh projektu práce](index.php?menu=113#kap213) |
| 2.2 [Realizace projektu](index.php?menu=113#kap22) |
| 2.2.1 [Materiálně |
| -technická příprava, seznámení s metodami](index.php?menu=113#kap221) |
| 2.2.2 [Spoluprá |
| ce se subjekty začleněnými do práce na DÚ](index.php?menu=113#kap222) |
| 2.2.3 [Práce na projektu](index.php?menu=113#kap223) |
| 2.3 [Zpracování získaných údajů](index.php?menu=113#kap23) |
| |
| 2.4 [Interpretace zjištěných poznatků](index.php?menu=113#kap24) |
| 3 [VYPRACO |
| VÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE A JEJÍ FORMÁLNÍ ÚPRAVA](index.php?menu=113#kap3) |
| 3.1 [Struktura diplomové práce](index.php?menu=113#kap31) |
| 3.2 |
| [Rozsah a náležitosti diplomové práce](index.php?menu=113#kap32) |
| 3.2.1 [Rozsah diplomové práce](index.php?menu=113#kap321) |
| 3.2.2 [Vnější úprava DP](index.php?menu=113#kap322) |
| 3.2.3 [Náležitosti DP](index.php?menu=113#kap323) |
| 4 |
| [BIBLIOGRAFICKÉ CITACE, ODKAZY NA CITACE](index.php?menu=113#kap4) |
| 4 |
| .1 [Struktura bibliografických citac](index.php?menu=113#kap41) í |
| 4.1.1 [Monografické publikace](index.php?menu=113#kap411) |
| 4.1.2 [Části monografické publikace](index.php?menu=113#kap412) |
| 4.1 |
| .3 [Příspěvky do monografické publikace](index.php?menu=113#kap413) |
| 4.1.4 [Seriálové publikace](index.php?menu=113#kap414) |
| 4.1.5 [Články, |
| příspěvky atd. v seriálových publikacích](index.php?menu=113#kap415) |
| 4.1.6 [Elektronické dokumenty](index.php?menu=113#kap416) |
| 4.1.7 [Další |
| použitelné dokumenty a informační zdroje](index.php?menu=113#kap417) |
| 4.2 [Odkazy na citace v textu DP](index.php?menu=113#kap42) |
| 4.2.1 [Metody číselných citací](index.php?menu=113#kap421) |
| 4.2.2 [Uvádění prvního prvku a data](index.php?menu=113#kap422) |
| 5 [OBHAJOBA A HODNOCENÍ DP](index.php?menu=113#kap5) |
| 6 [POZNÁMKY K PEDAGOGICKÉMU VÝZKUMU](index.php?menu=113#kap6) |
| 6.1 [Nástroje pedagogického výzkumu](index.php?menu=113#kap61) |
| 6.2 [Vybrané |
| pojmy související s pedagogickým výzkumem](index.php?menu=113#kap62) |
| 7 [PŘEHLED POUŽITÝCH DOKUMENTŮ A PŘÍKLADY PUBLIKACÍ VHO |
| DNÝCH PRO SEZNÁMENÍ S PEDAGOGICKÝM VÝZKUMEM](index.php?menu=113#kap7) |
| ------- ------------------------------------------------------- |
| --------------------------------------------------------------------- |
| |
| [Dokument ve formátu .DOC](download/diplomky.doc) |
+-----------------------------------------------------------------------+
 
## []{#kap1}1 Témata diplomových prací, zadávání diplomových úkolů
- Témata diplomových prací (DP) mají vztah k odborné problematice,
která je náplní studia zajišťovaného katedrou, a obvykle též
souvisejí s výzkumnými úkoly řešenými na katedře.
- Návrhy témat DP předkládají učitelé vedoucímu katedry. Navrhnout
téma své DP však může i sám student, a to podle §62, odstavce 1,
zákona č.111/98 Sb. o vysokých školách ze dne 22.4.1998.
- Schválená témata DP spolu se jmény vedoucích jednotlivých DP
vyhlašuje vedoucí katedry v termínu stanoveném harmonogramem
fakulty.
- Studenti konzultují zadání témat s uvedenými vedoucími DP nejméně 2
týdny před fakultním termínem pro zadání DP.
- Po dohodě studenta s vedoucím práce vyplní společně formulář určený
pro zadání diplomového úkolu (DÚ).
- Vedoucí DP předloží návrh „zadání" vedoucímu katedry. Po jeho
schválení obdrží originál formuláře podepsaný vedoucím katedry
student, jedna kopie s potvrzením studenta o převzetí originálu
zůstane v dokumentaci katedry, druhou kopii obdrží vedoucí práce.
Zadání DÚ přikládá student k vypracované DP, zpravidla jako součást
přílohy.
## [2 Postup práce po zadání diplomového úkolu]{#kap2}
V DÚ je rámcově vymezena problematika, kterou bude diplomant řešit,
citovány některé publikace, jež má prostudovat, a vymezen časový
interval pro zpracování DP (termín odevzdání DP je uveden v harmonogramu
fakulty pro závěrečný ročník). Na základě těchto údajů zpracuje
diplomant po konzultaci s vedoucím DP plán své práce.
### []{#kap21}2.1 Postup při zpracování plánu práce na DÚ
#### []{#kap211}2.1.1 Analýza vstupních podmínek
Diplomant promyslí a podle potřeby prodiskutuje vstupní podmínky, které
budou pro řešení diplomového úkolu nezbytné. Jedná se např. o technické
prostředky, možnost spolupráce s dalšími pracovišti, především se
školami, finanční zabezpečení potřebného materiálu aj. Na základě
zhodnocení vstupních podmínek plánuje další postup.
#### []{#kap212}2.1.2 Vytvoření informační báze
K vytvoření informační báze využije diplomant jak standardní primární
informační zdroje, především odborné časopisy, monografie včetně
slovníků a encyklopedií, sborníky, tak rovněž diplomové a disertační
práce, výzkumné zprávy aj. Mezi sekundární zdroje informací patří
referátové časopisy a bibliografie (PedF UK vydává několik bibliografií,
např. *Tvorba a ochrana životního prostředí* ). Využívají se i další
možnosti včetně různých vyhledávacích služeb, databázových center a
zejména pak informačních a vyhledávacích služeb Internetu. Sledování
zdrojů informací pokračuje až do sepsání DP.
#### []{#kap213}2.1.3 Návrh projektu práce
Při sestavování návrhu postupu řešení DP lze vyjít z publikace věnované
pedagogickému výzkumu (Průcha, 1995, s.130), kde je uveden tento postup:
- vymezení zkoumané problematiky, formulace řešeného problému
- zhodnocení dosavadních poznatků o problematice
- vytyčení cíle a případně též hypotéz(y)
- výběr a popis metod a předmětu výzkumu umožňujících splnit cíl a
ověřit hypotézy
- zpracování časového harmonogramu
- organizační, materiální i finanční zabezpečení realizace projektu.
U výzkumu se plánuje i způsob publikace (mimo sepsání DP) a využití
výsledků práce. Při zpracování projektu by si měl diplomant vytvořit
rovněž představu o formě zpracování analýzy a interpretace shromážděných
dat a projednat ji s vedoucím, popřípadě s konzultantem práce.
### []{#kap22}2.2 Realizace projektu
#### []{#kap221}2.2.1 Materiálně-technická příprava, seznámení s metodami
Diplomant se co nejdříve seznámí s materiály a prostředky, které plánuje
použít, s technikami, metodami, postupy a nástroji výzkumu, jež plánuje
aplikovat ve své práci, a s pracovišti, na nichž bude provádět
empirickou část práce.
#### []{#kap222}2.2.2 Spolupráce se subjekty začleněnými do práce na DÚ
Pro zdar práce je důležité, aby diplomant navázal komunikaci s osobami,
jež bude při práci na DÚ potřebovat, především s učiteli a vedením
škol(y), kde chce část výzkumu realizovat, a získal souhlas s konáním
tohoto výzkumu. Při použití dotazníků by měl mít i souhlas rodičů
nezletilých respondentů, pokud jsou v dotazníku začleněny položky
týkající se např. rodinných poměrů. U empirických výzkumů je nezbytné
zajistit, aby získané údaje nemohly být zneužity. Proto se v diplomové
práci neuvádějí jména osob, adresy škol, apod. Místo toho se používají
symboly či širší vymezení místa konání výzkumu.
#### []{#kap223}2.2.3 Práce na projektu
Diplomant postupuje podle zpracovaného plánu. Všechny získané údaje v
souladu s metodikou zaznamenává a eviduje. Problémy, které se v průběhu
realizace projektu objeví, konzultuje s vedoucím práce.
### []{#kap23}2.3 Zpracování získaných údajů
Získané údaje se často musí před zpracováním různě upravit -- naměřené
hodnoty se přepočítávají na hodnoty vážené, odpovědi na otevřené položky
dotazníku se kvantifikují a kódují, při použití testu se odpovědi bodují
atd. Následuje rozhodnutí, v jaké podobě budou data zařazena. Např. u
kvantitativního výzkumu se mohou uvádět skutečné hodnoty, procenta, nebo
obojí, používají se tabulky, grafy, mapy a další. Pokud se v plánu práce
počítalo se statistickým hodnocením dat, zpracovávají se utříděná data
pomocí plánované statistické metody (podrobnější informace o úpravě dat
a jejich statistickém zpracování viz např. Pelikán,1998, Škaloudová,
1998, Kalous, 1983, Komenda, Klementa, 1981, Kerlinger, 1972, Linquist,
1967, Reisenauer, 1970 aj..).
### []{#kap24}2.4 Interpretace zjištěných poznatků
Interpretace probíhá již při zpracovávání dat, při zkoumání vztahů mezi
zjištěnými daty, jejich významu a možných důsledků. Širší interpretace
pak zahrnuje srovnání dosažených výsledků s poznatky o řešené
problematice, s výsledky jiných autorů aj. Pokud byly v projektu DP
zformulovány hypotézy, diplomant posoudí míru jejich potvrzení vlastními
výzkumy.
## [3 Vypracování diplomové práce a její formální úprava]{#kap3}
### []{#kap31}3.1 Struktura diplomové práce
Struktura DP se může lišit podle toho, zda se jedná o práci, v níž byl
použit empirický výzkum, nebo o práci, v níž byl určitý jev nebo problém
zkoumán z hlediska vývoje, v níž se srovnávají určité koncepce apod.
Některé náležitosti jsou však všem pracím společné, především její
formální uspořádání, jež bude rozvedeno dále.
Příklady možných variant:
**a)**
- Obsah
- Úvod
- Stav poznatků o řešené problematice (teoretická východiska)
- Problematika, cíl a pracovní hypotéza
- Metodika práce a použitý materiál
- Výsledky a jejich hodnocení
- Závěr
- Seznam použité literatury
- Přílohy
**b)**
- Obsah
- Seznam tabulek, obrázků a grafů
- Úvod
- Vymezení problematiky
- Cíl práce, hypotéza
- Přehled a zhodnocení prostudované literatury
- Metodika práce
- Výsledky
- Závěry
- Seznam použité literatury
- Přílohy
**c)**
Obsah
Úvod
Teoretická východiska práce
Vlastní výzkum
- Vymezení cíle, úkolů a formulace hypotéz
- Charakteristika a popis výběrového souboru
- Metody
- Výsledky
Interpretace
Diskuse
Závěry
Použitá literatura
Přílohy
### []{#kap32}3.2 Rozsah a náležitosti diplomové práce
#### []{#kap321}3.2.1 Rozsah diplomové práce
Rozsah DP ovlivňuje vlastní téma a použité metody. Převážně teoretické
práce založené na studiu, analýze a srovnávání různých dokumentů jsou
zpravidla rozsáhlejší než práce založené na empirickém výzkumu.
Minimální rozsah by však neměl (kromě výjimečných a řádně zdůvodněných
případů) klesnout pod 50 stran textu formátu A4. Přílohy se do
předepsaného minimálního rozsahu nezahrnují.
#### []{#kap322}3.2.2 Vnější úprava DP
Práce musí být sepsána prostřednictvím textového editoru (procesoru),
resp. jiného na tvorbu textových a kombinovaných dokumentů orientovaného
programu, popřípadě s využitím příslušných dalších programů
orientovaných na práci s daty číselné či grafické povahy.
- DP se píše nebo tiskne po jedné (pravé) straně papíru. Při psaní
(tisku) se vychází z ČSN 016910 ze srpna 1997 „Úprava písemností
psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory". Sazebním
obrazcem stránky textu, do kterého se umisťují i obrázky a tabulky,
je obdélník, jehož rozměry a pozice na papíru formátu A4 jsou
definovány rozměry okrajů stránky. Při psaní standardního textového
dokumentu se vychází z minimálního požadavku 60 znaků na řádce a 30
řádků na stránce, tj. 1800 znaků na stránce. Tomu je třeba uzpůsobit
velikost písma, vzhled stránky, okraje a řádkování.
- V případě psaní neproporcionálními fonty je např. při psaní fontem
Courier ve velikosti 12 bodů, lze minimálního požadavku na počet
znaků na řádce a řádků na stránce dosáhnout nastavením horního
okraje 35, dolního okraje 25, levého okraje 35 a pravého okraje 20
mm při současném nastavení řádkování na 1,5 řádků, resp. přesně či
at least 20 b.
- Při psaní proporcionálními fonty nelze definovat stránku z hlediska
počtu znaků na řádce ani na stránce vzhledem k jejich různé šířce
závislé na konkrétním písmenu. Minimálnímu požadavku počtu řádek na
stránce se však dá přiblížit např. při psaní fontem Times New Roman
o velikosti 12 bodů a řádkování 1,5, řádků, resp. přesně či at least
20 b nastavením horního okraje 35, dolního okraje 30, levého okraje
35 a pravého okraje 25 mm. Při psaní fontem Arial o velikosti 12
bodů a řádkování 1,5 řádků, resp. přesně či at least 20 b je možné
nastavení horního okraje 30, dolního 25, levého okraje 30 a pravého
okraje 25.
- Obecně lze za standardní podobu stránky diplomové práce při psaní
běžnými fonty o velikosti 12 bodů přijmout též nastavení všech
okrajů na hodnotu 25, resp. levého okraje na hodnotu 30 a pravého
okraje na hodnotu 20.
- Mezery mezi odstavci se doporučují o velikosti +6 pt. Pro nadpisy a
tituly kapitol se doporučuje písmo velikosti 14 bodů a pro vlastní
text písmo velikosti 12 bodů. Poznámky, resp. poznámky pod čarou lze
psát písmem o velikosti 10 bodů. Text je oboustranně zarovnán
(zarovnán do bloku, resp. justified).
Stránky jsou číslovány arabskými čísly. Číslují se všechny platné
stránky počínaje první fyzickou stránkou diplomové práce. Na některých
stránkách se číslo stránky nezobrazuje (např. prázdné stránky, titulní
stránka, poděkování, prohlášení, stránky se zvláštní grafickou úpravou
aj.). Stránky se číslují nahoře nebo dole (v záhlaví či zápatí stránky),
zpravidla uprostřed stránky. Způsob označování částí textů stanoví norma
ČSN ISO 2145 Dokumentace číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů.
Pro označení kapitol a podkapitol se nejčastěji používá desetinné
třídění. Na konci číselného výrazu se tečka nedělá (např. 1.1.3). Mezi
číslem a textem se dělají dvě pevné mezery. Používají se 3 (výjimečně 4)
úrovně. Další odlišení úrovní můžeme zajistit volbou fontu a řezem
písma. Vzor titulní stránky, abstrakt a prohlášení autora jsou uvedeny
na ukázkách.
#### []{#kap323}3.2.3 Náležitosti DP
Diplomová práce se odevzdává ve nejméně ve dvou knihařsky svázaných
exemplářích v pevných deskách spolu s disketou, CD-R, nebo jiným běžným
paměťovým médiem s uloženými daty shodnými s obsahem svázané DP. Vzor
textu na deskách je uveden v ukázce. Jeden výtisk se uchovává v archívu
UK, druhý ve fondu Ústřední knihovny UK-PedF. Paměťové médium spolu s
přílohami, které nejsou součástí svazku, bude uloženo na katedře
informačních technologií a technické výchovy. Další svazek diplomant
odevzdá po případně dohodě s vedoucím práce pro potřebu katedry. Termín
odevzdání DP je dán harmonogramem fakulty pro závěrečný ročník.
### Obrázky, grafy, tabulky
- Obrázky, grafy a tabulky jsou v přiměřeném množství zařazeny buď
přímo do textu, nebo jsou součástí příloh. Vkládají se do stránek v
elektronickém tvaru prostřednictvím příslušných editorů a není-li to
možné či vhodné, pak se do práce vlepují. Průběžně se číslují a
opatřují výstižnou popiskou (názvem). Obrázky, grafy a tabulky tvoří
výstupy výzkumu, dokumentují podmínky práce, použitý materiál,
postup či výsledky.
- Seznam obrázků, grafů a tabulek bývá uveden za obsahem, resp. až
před seznamem použité literatury.
### Přílohy
- Přílohy tvoří různé dvou i třírozměrné materiály. Přílohou mohou být
ukázky vyplněných dotazníků, pomocné tabulky, různé obrazové
materiály, fotografie, diskety nebo zhotovené pomůcky.
- Přílohy mohou být svázány do vlastní diplomové práce. Při velkém
rozsahu mohou přílohy tvořit samostatný svazek či jsou přílohy volně
k práci připojeny nebo se přílohy umisťují do zásobníku upevněného k
deskám na konci práce.
- Přehled příloh se uvádí v obsahu a autor práce na ně upozorní v
úvodu své práce (zejména pokud nejsou pevnou součástí práce).
- Samostatné přílohy se odevzdávají v jednom exempláři.
\
\
---------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vzor textu na deskách diplomové práce Vzor titulní strany diplomové práce Vzor abstraktu zařazeného samostatně za titulní list Vzor prohlášení studenta (uvedeného na další straně)
[![desky](images/upload/dp_desky_small.gif){width="141" height="200"}](images/upload/dp_desky.gif) [![titul_str](images/upload/dp_titul_str_small.gif){width="141" height="200"}](images/upload/dp_titul_str.gif) [![abstrakt](images/upload/dp_abstrakt_small.gif){width="141" height="200"}](images/upload/dp_abstrakt.gif) [![prohlaseni](images/upload/dp_prohlaseni_stud_small.gif){width="141" height="200"}](images/upload/dp_prohlaseni_stud.gif)
[klikni pro zvětšení](images/upload/dp_desky.gif) [klikni pro zvětšení](images/upload/dp_titul_str.gif) [klikni pro zvětšení](images/upload/dp_abstrakt.gif) [klikni pro zvětšení](images/upload/dp_prohlaseni_stud.gif)
---------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------------------------------------------------- -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
\
[](download/vzor_dipl.doc)
::: {align="center"}
Vzor textu na deskách, titulní strany, abstraktu diplomové práce a
prohlášení studenta.DOC
:::
\
\
## [4 Bibliografické citace, odkazy na citace]{#kap4}
Ve vztahu k bibliografickým citacím a odkazům na citace platí v současné
době české verze mezinárodních norem ISO 690 a ISO 690-2, a to ČSN ISO
690 z prosince roku 1996 a ČSN ISO 690-2 z ledna 2000. V těchto normách
lze najít podrobné informace.
### []{#kap41}4.1 Struktura bibliografických citací
Jednotlivé prvky, z nichž se bibliografická citace dokumentu sestává,
mají normalizované pořadí v závislosti na druhu dokumentu a jsou
navzájem odděleny předepsanými znaménky (oddělovači). Prvkem se rozumí
např. primární odpovědnost za obsah díla, název, vydání, nakladatelské
údaje a rok. Dokumenty v této souvislosti rozumíme monografické
publikace, seriálové publikace a části nebo příspěvky do monografických
publikací, články v seriálových publikacích a patentové dokumenty.
Některé prvky musí být v bibliografických citacích uvedeny vždy, jiné
jsou volitelné.
Primární odpovědnost mají nejčastěji osoby, u textových děl autoři, dále
korporativní orgány (komise, ministerstva aj.) a případně editoři (ed.
za jménem) či redaktoři (red. za jménem), pokud se jedná o díla odvozená
z různých pramenů.
Jména osob s primární odpovědností se uvádějí ve formě, v jaké jsou
uvedena v citovaném dokumentu, a to nejdříve příjmení velkými písmeny,
potom buď celé jméno, resp. jména (např.: MOŠNA, František nebo LARSON,
Julian R.), nebo jeho zkratka, resp. zkratky jmen (např.: VODÁKOVÁ, J.
nebo LOMINADZE, D.G.). Pokud je v prameni (dokumentu) více jmen, uvádí
se jako první jméno typograficky nejvýraznější. Pokud nejsou jména
rozlišena, potom se jako první uvádí to, které je jako první otištěno.
Jestliže sdílí primární odpovědnost dvě či tři osoby, uvádějí se všechna
jména těchto osob oddělená čárkou nebo spojkou „and", resp. u českých
dokumentů spojkou „a" (např.: PARKER, T.J. and HASWELL, W.D. nebo
ČERNOCHOVÁ, M. , NOVÁK, J. a SIŇOR, S.). Při více jménech se uvádí buď
pouze první nebo dvě či tři jména a místo dalších se za čárkou připojí
zkratka „et al.", resp. u českých dokumentů „aj." (např.: LEWIS, J.S.,
et al. nebo MAŘÁK, F., aj.). Pokud není primární odpovědnost uvedena a
nelze ji ani jinak určit, potom se tento prvek vynechává a citace začíná
názvem.
Název monografické publikace, seriálové publikace, vynálezu, resp.
zdrojového dokumentu se uvádí kurzívou. Ostatní názvy, např. příspěvku
do monografické publikace či článku v seriálové publikaci se uvádí
standardním písmem. Podnázev může být uveden za oddělovačem ve tvaru
mezera-dvojtečka-mezera (např.: *Word : příručka pro uživatele* ). Za
název lze též dle potřeby připojit jeho překlad v hranatých závorkách.
Vydání se uvádí, jde-li o jiné než první vydání, slovním či číselným
vyjádřením (např.: Nové rozšířené vydání, Nové rozšiř. vyd., 3rd ed., 3.
vyd. apod.).
Podrobnosti o místě vydání a nakladateli jsou nepovinné. Datum vydání je
povinné. Tyto údaje se zapisují v pořadí místo : nakladatel, rok.
Nakladatel se zapisuje za oddělovač ve tvaru mezera-dvojtečka-mezera
(např.: London : Allen & Unwin, 1981 nebo Praha : Fortuna, 1997). V
případě více míst vydání se jejich názvy oddělují středníkem. Neníli
nakladatel v prameni uveden, lze napsat „nakladatel neznámý" či použít
zkratku „b.n.".
Rozsah se u tištěných monografických publikací zapisuje buď pomocí počtu
stran, nebo počtem svazků (např.: 310 s. , VII, 206 s. , 5. sv., Sv.
2.).
Standardní číslo (ISBN, ISSN aj.) přidělené popisné jednotce se uvádí na
konci bibliografické citace (např.: ISBN 80-206-0434-0). Standardní
číslo není povinné u částí, příspěvků či článků v monografiích a
seriálových publikacích.
#### []{#kap411}4.1.1 Monografické publikace
Primární odpovědnost. *Název* (ev. *Název : podnázev* ). Podřízená
odpovědnost (překlad, foto). Vydání (2. vyd.), Nakladatelské údaje
(Místo : nakladatel), rok. Rozsah. Edice (ediční řada, pokud existuje).
Poznámky (např. z čeho přeloženo). Standardní číslo (ISBN).
Příklad citace obsahující všechny (povinné i nepovinné) prvky:
DÄNIKEN, E. von. *Prorok minulosti* . Přel. R. Řezábek. 1. vyd. Praha :
Naše vojsko, 1994. 220 s. Fakta a svědectví. Sv. 119. Přel. z: Prophet
der Vergangenheit. ISBN 80-206-0434-0.
Příklad zkrácené citace:
PELIKÁN, J. *Základy výzkumu* . Praha : Karolinum, 1998. ISBN
80-7184-569-8.
#### []{#kap412}4.1.2 Části monografické publikace
Primární odpovědnost. *Název zdrojového dokumentu* . Vydání. Číslo
části. Podřízená odpovědnost. Nakladatelské údaje (Místo : nakladatel),
rok. Lokace ve zdrojovém dokumentu.
Příklad:
BRUNTON, P. *Perspektivy* . 1. vyd. Sv. 2. Přel. R .Formánková aj. Praha
: Unitaria, 1992. Kapitola 19, Vláda relativity, s. 19-32.
#### []{#kap413}4.1.3 Příspěvky do monografické publikace
Příspěvek: Primární odpovědnost. Název. Zdrojový dokument: Primární
odpovědnost. *Název* . Vydání. Nakladatelské údaje (Místo: nakladatel),
rok. Lokace ve zdrojovém dokumentu.
Příklad:
FOUČKOVÁ, M. Reinkarnace a hlubinná terapie. In WHITTON, J.L. a FISHER,
J. *Život mezi životy* . Brno : Bollingenská věž, 1992, s. 9-14.
#### []{#kap414}4.1.4 Seriálové publikace
*Název* . Odpovědnost. Vydání. Údaje o vydání (data nebo čísla).
Nakladatelské údaje (Místo : nakladatel). Rok. Edice. Poznámky.
Standardní číslo (ISSN).
Příklad:
*Zpravodaj ministerstva životního prostředí* . Ministerstvo životního
prostředí České republiky. 1991. Praha : PRESS-KO a Retrans. ISSN
0862-9005
#### []{#kap415}4.1.5 Články, příspěvky atd. v seriálových publikacích
Primární odpovědnost. Název. Podřízená odpovědnost. *Název zdrojového
dokumentu* . Vydání. Lokace ve zdrojovém dokumentu. (Rok, číslo svazku,
lokace části).
Příklady:
ŠÍŠA, Zbyněk. Chovná a rehabilitační stanice pražské ZOO. Fotografie
Vladimír Motyčka, Vladimír Kamínek a Zbyněk Šíša. *Zvířata a my* , duben
1995, č. 4, s. 25-29.
WINTER, Jaroslav. Z trosek likvidace signál celé Evropě. *Českomoravský
profit* , 1995, roč. 6, č. 28, s. 10-11.
ŠPÉT, Jiří. Jungmannova Historie literatury české a její místo ve vývoji
české bibliografie. *Česká bibliografie* , 1. vyd., 1976, sv.13,
s.161-192.
#### []{#kap416}4.1.6 Elektronické dokumenty
Primární odpovědnost za elektronický dokument má běžně osoba (nebo
osoby) odpovědná za vytvoření dokumentu. Elektronický dokument může být
umístěn na různých nosičích; druh elektronického nosiče se uvádí v
hranatých závorkách, přičemž se používají tato slova nebo jejich
ekvivalenty: \[online\], \[CD-ROM\], \[magnetická páska\], \[disk\].
**Příklady:**
- \[online databáze\]
- \[databáze na magnetické pásce\]
- \[monografie na CD-ROM\]
- \[online seriálová publikace\]
- \[počítačový program na disku\]
- \[online elektronický časopis\]
- \[elektronická pošta\]
Protože elektronické dokumenty jsou často aktualizovány nebo
rozšiřovány, obsahují běžné údaje o vydání. Užívají se slova "vydání",
"verze", "úroveň", "aktualizace", upravené vydání", "třetí aktualizace",
cvičná úroveň".
**Příklady:** 5. vyd.
Verze pro IBM/Tandy
Macintosh verze 2.1
5\. vyd., verze 3.5"
Obecně se datum vydání zapisuje tak, jak je uvedeno v prameni. Není-li
možné určit datum vydání z pramene, uvede se na jeho místě datum udělení
autorských práv. U on-line dokumentů, jejichž vydávání přesahuje jedno
datum (např. celá databáze, elektronický časopis nebo systém
elektronických zpráv), prvek data vydání je možné vynechat, pokud jej
nelze určit z pramene. V takových případech se datum citace uvede v
hranatých závorkách (např. \[cit. 1997-07-28\]).
Mezi jednotlivými vydáními nebo verzemi mohou být elektronické dokumenty
často aktualizovány nebo revidovány. Kde je to možné, musí se za datem
publikování uvést datum aktualizace nebo revize ve stejné formě jako v
prameni (např. „aktualizováno v lednu 1997").
U elektronických dokumentů se uvádí datum citování, čímž rozumíme datum,
kdy byl elektronický dokument skutečně viděn, se uvádí v hranatých
závorkách u dokumentů, které mohou podléhat změnám, nebo v případě, kdy
nelze najít jiné spolehlivé datum v prameni nebo v dokumentaci:
**Příklady:**
- \[cit. 3. září 2001\]
- \[cit. 2002-07-28\]
- \[cit. 17.května 2001; 21:05 GMT \]
U on-line dokumentů musí být uvedena informace identifikující pramen s
uvedením přesné lokace, což se označuje slovy „Dostupné v" nebo
ekvivalentní frází. Informace o lokaci elektronických dokumentů, které
jsou součástí počítačové sítě jako Internet, musejí odkazovat na tu
kopii dokumentu, která byla skutečně viděna, a musejí obsahovat způsob
přístupu k dokumentu (např. FTP), stejně jako síťovou adresu pro lokaci.
**Příklady:** Dostupné na World Wide Web:  
Dostupné na Internetu přes anonymní FTP na:  
Dostupné na Internetu:  
Dostupné též v HTML verzi na:  
Dostupné na Internetu: zadáním příkazu GET PRICEWIL PRV5N3 F=MAIL
Příklad citace publikace na CD ROM:
MCCONNELL, WH. Constitutional History. In The Canadian Encyclopedia
\[CD-ROM\]. Macintosh version 1.1. Toronto: McClelland & Stewart, c1993.
ISBN 0-7710-1932-7.
Příklady citace elektronické monografie
BERNERS-LEE,T.; MASINTER,L.; MCCAHILL,M., ed. *Uniform Resource Locators
(URL).* \[Place of publication unknown\]: Internet Engineering Task
Force, December 1994 \[cit. 15. října 1996; 14:17 SEČ\]. Request for
Comments: 1738. \[25 pp.\] Dostupné na Internetu: . Dostupné též na
Internetu:  
CARROLL, Lewis. *Alice\\\'s Adventures in Wonderland* \[online\].
Texinfo ed. 2.1. \[Dortmund, Germany\]: WindSpiel, November 1994 \[cit.
10. února 1995\]. Dostupné na WWW: . Dostupné též na Internetu v
PostScript a ASCII verzi: .
Dengue \[online\]. Brisbane: Queensland Health, Communicable Diseases
Unit, March 2001 \[cit. 2001-08-20\]. (Public Health Fact Sheets).
Portable Document Format. Dostupné na WWW: .
Crews, Kenneth D. Copyright Law, Libraries and Universities: Overview,
Recent Developments and Future Issues. In The ILT Guide to Copyright
\[online\]. New York: Columbia University, Institute for Learning
Technologies, 1993-1995. Last updated 29 July 1996. \[cit. 23 August
2000\]. VI. Copyright and the Library. Available from: .
#### []{#kap417}4.1.7 Další použitelné dokumenty a informační zdroje
Kromě dokumentů uvedených v ČSN ISO 690 a ČSN ISO 6902 se v DP využívají
a v seznamu použité literatury uvádějí také disertační, diplomové,
závěrečné a další práce, které nebyly publikovány.
Disertační a další nepublikované práce mohou být citovány takto: Jméno.
Název. Místo : Pracoviště, na němž práce vznikla nebo byla obhájena,
rok. Rozsah. Typ práce (disertační, diplomová aj.).
Příklad: Záznam diplomové práce
DLOUHÝ, J. *Možnosti ekologické výchovy v technicky zaměřených
předmětech na základních školách* . Praha : UK Pedagogická fakulta,
1998. 126 s. Diplomová práce.
Exponáty umístěné v muzeích a na výstavách
Pokud se jedná o exponáty ze sbírek katalogizovaných, pak by se exponát
měl uvést podle katalogu sbírky. Pokud je exponát součástí sbírky nebo
depozitáře, pak uvádíme, že se jedná o exponát té a té sbírky toho a
toho muzea s tím a tím inventárním či pořadovým číslem.
### []{#kap42}4.2 Odkazy na citace v textu DP
Odkaz je stručná forma citace vsunutá do pokračujícího textu nebo
připojená jako poznámka na stránce dole, na konci kapitoly nebo na konci
celého textu. Odkaz slouží k identifikaci publikace, z níž byla vybrána
parafrázovaná myšlenka nebo doslovně část textu. Odkaz slouží k přesnému
vymezení lokace převzatých informací v rámci zdrojové publikace.
Není-li na konci textu připojen soupis bibliografických citací nebo
neobsahuje-li tento soupis všechny položky, na něž se v textu odkazuje,
je nezbytné, aby první odkaz na každou nezařazenou položku obsahoval
minimum ze všech použitelných prvků, které jsou v předchozích poznámkách
uváděny jako podstatné pro základní citaci, tj. ty prvky, které jsou
psány v příkladech citací běžným písmem.
Pro DP platí zásada, že se zařazuje soupis bibliografických citací.
Odkazy proto musí obsahovat údaje dostatečné pro jednoznačné určení
dokumentu, z něhož autor převzal údaje. Používá se jedna ze tří
uvedených metod:
- metoda číselných citací
- průběžné poznámky
- uvádění prvního prvku v citaci a data
V DP vedených pracovníky katedry se dává přednost prvnímu a třetímu
způsobu odkazování. V případě volby druhé metody lze nalézt potřebné
informace v ČSN ISO 690, s. 24 .
#### []{#kap421}4.2.1 Metody číselných citací
Číslice mohou být zapsány jako horní index nebo do závorek. Dokumenty se
citují v pořadí, v jakém byly poprvé odkázány. Po sobě následujícím
odkazům na určitý dokument je přiděleno stejné číslo jako prvnímu.
Provádí-li se odkaz na určité části dokumentu, lze uvést za číslicemi
čísla stránek. Citace (v DP v seznamu použité literatury) jsou
uspořádány v číselném pořadí do číslovaného soupisu.
Příklad odkazů:
Formulace hypotézy vede badatele ke zpřesnění myšlenek, k jejich
ukáznění a ke zjednodušení „výzkumného pole". 24
nebo
Formulace hypotézy vede badatele ke zpřesnění myšlenek, k jejich
ukáznění a ke zjednodušení „výzkumného pole" (24).
nebo
Formulace hypotézy vede badatele ke zpřesnění myšlenek, k jejich
ukáznění a ke zjednodušení „výzkumného pole" (24, s. 148).
Citace v seznamu použité literatury:
24\. PELIKÁN, J. *Základy empirického výzkumu pedagogických jevů* .
Praha : Karolinum, 1998. s. 148. ISBN 80-7184-569-8.
Příklad odkazů:
Diplomové práce orientované na empirický výzkum pedagogických jevů jsou
náročné na přípravu i realizaci. Důležitou fází jejich zpracování je
formulace hypotézy (24, s. 148 -- 150).
Citace v seznamu použité literatury:
24\. PELIKÁN, J. *Základy empirického výzkumu pedagogických jevů* .
Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-569-8.
#### []{#kap422}4.2.2 Uvádění prvního prvku a data
Na příslušném místě v textu se uvádí první prvek a rok vydání dokumentu,
na který se odkazuje. Pokud se první prvek (zpravidla jméno) vyskytuje
přirozeně v textu, následuje rok v okrouhlých závorkách. Pokud se v
textu jméno přirozeně nevyskytuje, uvádí se v závorkách jak první prvek,
tak i rok. Je-li to nutné, např. v doslovném uvádění převzatých údajů,
lze po roce uvést v závorce čísla stránek. Mají-li dva nebo více
dokumentů stejný první prvek a rok, rozlišují se malými písmeny (a, b, c
a další), která následují v závorkách za rokem. V seznamu literatury
jsou citace při použití tohoto způsobu odkazování uspořádány abecedně
podle prvního prvku, pokud se první prvek opakuje vícekrát, je dalším
kritériem rok vydání (od nejstarších k nejnovějším) a při citaci více
prací jednoho autora v určitém roce se použije malých písmen
bezprostředně následujících za prvním prvkem v citaci.
Příklad odkazů:
Formulace hypotézy vede badatele ke zpřesnění myšlenek, k jejich
ukáznění a ke zjednodušení „výzkumného pole" (Pelikán, 1998).
nebo
Pelikán (1998, s. 148) uvádí, že formulace hypotézy vede badatele ke
zpřesnění myšlenek, k jejich ukáznění a ke zjednodušení „výzkumného
pole".
Citace v seznamu použité literatury:
PELIKÁN, J. *Základy empirického výzkumu pedagogických jevů* . Praha :
Karolinum 1998. s. 148. ISBN 80-7184-569-8.
Příklad odkazů:
Vzdělávací proces může být posuzován z různého hlediska. Často se
posuzuje jeho efektivnost (Průcha, 1990a). ... Možnosti analýzy a
hodnocení výsledků pedagogického výzkumu uvádí např. Průcha (1990b).
Citace v seznamu použité literatury:
PRŮCHA, J. Efektivnost vzdělávacího procesu : Teorie a měření.
*Pedagogika,* 40, 1990a, č. 1, s. 11-26. ISSN 3330-3815
PRŮCHA, J. Metaanalýza v pedagogickém výzkumu. *Pedagogika* , 40, 1990b,
č. 4, s. 417-428. ISSN 3330-3815
## [5 Obhajoba a hodnocení DP]{#kap5}
- Při obhajobě a hodnocení DP se vychází ze zkušebního řádu pro
magisterské studium na PedF UK.
- DP posuzuje její vedoucí a oponent schválený vedoucím katedry. Pokud
nevzniknou UK finanční problémy spojené s odměnou oponentovi, může
být oponentem i pracovník, který není zaměstnancem UK.
- Hodnocení DP má student k dispozici nejméně týden před obhajobou na
sekretariátu katedry. Hodnocení své DP převezme student na
sekretariátu proti podpisu.
- Obhajoba DP je součástí SZZ a je buď předřazena před její ústní
část, nebo se její obhajobou začíná SZZ z předmětu, v jehož rámci
vznikla. Student při obhajobě přednese stručné teze své DP a zodpoví
dotazy, připomínky a námitky vedoucího a oponenta, případně dalších
účastníků obhajoby.
## [6 Poznámky k PEDAGOGICKÉMU výzkumu]{#kap6}
Při práci na DÚ se obvykle vychází ze základů empirického výzkumu
používaného v pedagogice. Pro témata zadávaná na KITTV se často volí
metody kvantitativního výzkumu, pro který je charakteristické ověřování
hypotéz vytvořených na základě existující teorie i zkušeností autora DP.
Méně často se využívá výzkum kvalitativní, který se rozšířil v
pedagogice a psychologii v posledním čtvrtstoletí. Podrobnější informace
o pedagogickém výzkumu jsou zařazeny jednak do *Diplomového semináře,*
jednak je lze získat hlubším studiem literatury. Některé dostupné
publikace jsou uvedeny v 7. části tohoto textu.
V následujících subkapitolách budou uvedeny příklady nástrojů
pedagogického výzkumu s vysvětlením některých pojmů.
### []{#kap61}6.1 Nástroje pedagogického výzkumu
- Pro dosažení cíle a ověření hypotéz využíváme nástroje výzkumu.
Patří k nim výzkumné metody a techniky. Pro zdar práce je zásadní
volba vhodného (validního) nástroje poskytujícího přesná, spolehlivá
(reliabilní) data. Validitou se rozumí schopnost metody zjistit to,
co se zjistit podle cíle výzkumu má. Reliabilitou se označuje
přesnost, spolehlivost nástroje použitého ve vybrané metodě. Postupy
jejich hodnocení uvádí např. Gavora (1996, s.11-14).
- Metody používané ve výzkumu dávají návod, jak postupovat. Je to
označení pro proceduru sledovanou při výzkumu.
- Technikou se rozumí přesně stanovený nástroj pro shromažďování,
analýzu a vyhodnocování dat výzkumu. Některé výzkumné techniky
existují a byly publikovány v hotové podobě, např. standardizované
texty nebo systémy pozorování (např. Flandersův systém pozorování
práce učitele). Často se však tvoří pro konkrétní výzkum vhodné
nástroje (např. dotazníky, ankety). Je to velmi důležitá část práce
a diplomant by se měl seznámit se zásadami tvorby příslušného
nástroje a před jeho použitím konzultovat s vedoucím práce.
Autoři citovaní v seznamu literatury uvádějí různé systémy třídění
metod. Například Průcha (1995, s.35) uvádí toto třídění:
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| METODY | **TECHNIKY** |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| - pozorování | - testování |
| - experiment | - sociometrické techniky |
| - dotazník | - obsahová analýza |
| - rozhovor | - sémantický diferenciál |
| - evaluace | - asociační techniky |
| - případová studie | - delfská metoda |
| - analýza produktů | - biografie (autobiografie) |
| - metaanalýza | |
| - scientometrická metoda | |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
Skalková (Skalková a kol., 1983) rozděluje metody pedagogického výzkumu
na metody empirické, teoretické a historicko-srovnávací. K *empirickým
metodám* řadí: pozorování, experimentální metodu, dotazníkovou metodu,
metodu rozhovoru (interview), obsahovou analýzu pedagogických dokumentů
a vybrané techniky měření v pedagogických výzkumech, ke kterým řadí:
ústní, písemné a praktické zkoušení, testy, škálování, měření v oblasti
sociálních vztahů. K *teoretickým metodám* zařazuje analýzu, syntézu,
indukci, dedukci, metody modelování a formalizace. Gavora (1996, s.11)
popisuje 7 metod a uvádí příklady jejich použití: pozorování, škálování,
dotazník, interview, metoda verbálních výpovědí, projektivní metody a
experiment. Škálování přitom může být součástí pozorování, dotazníku i
interview.
V pedagogice i dalších sociálních vědách se k novým poznatkům dochází
sběrem a interpretací dat získaných *pozorováním* osob a jevů
(pozorování, experiment, případová studie), *dotazováním* (dotazník,
interview, případová studie) nebo hodnocením produktů naměřených hodnot,
prostudovaných prací atd. (analýza produktů, metaanalýza,
scientometrická metoda, evaluace).
### []{#kap62}6.2 Vybrané pojmy související s pedagogickým výzkumem
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| AKČNÍ VÝZKUM | takový druh pedagogického |
| | výzkumu, jehož účelem je |
| | pozitivně ovlivnit např. výuku v |
| | konkrétní třídě. Jeho výsledky |
| | nelze zevšeobecňovat, jsou |
| | použitelné jen pro zkoumaný |
| | vzorek populace. Provádí ho např. |
| | učitel ve své třídě (Průcha, |
| | 1995, s. 17). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| ASOCIAČNÍ TECHNIKY,\ | zkoumané osobě se dává verbální |
| VOLNÉ SLOVNÍ ASOCIACE | podnět, obvykle slovo a zkoumaná |
| | osoba na ně reaguje spontánně |
| | slovy, která ji napadnou (např. |
| | škola-školák, tabule, učitel, |
| | třída). Pro hodnocení je nutný |
| | zácvik, znalosti z psychologie |
| | (Gavora, 1996, s.79-80). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| ADMINISTRACE DOTAZNÍKŮ | způsob předkládání, zadávání |
| | dotazníku -- např. osobně při |
| | výuce, prostřednictvím učitelů, |
| | přes Internet, v počítačové síti, |
| | méně vhodné zaslání poštou. Při |
| | spolupráci s učiteli, rodiči je |
| | vhodné osobní setkání, vysvětlení |
| | důvodů, získání jejich zájmu atd. |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| ADMINSTRACE TESTU | přesné pokyny, jak pracovat s |
| | testem, dále pokyny pro |
| | vyhodnocování a interpretaci |
| | testu. Bývají označovány jako |
| | manuál (Hartl, Hartlová, 2000, s. |
| | 18). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| DELFSKÁ METODA | spočívá v tom, že skupina |
| | odborníků v několika cyklech |
| | komunikace vytváří své intuitivní |
| | představy o řešení zadaného |
| | problému a snaží se dospět k |
| | nejpravděpodobnějším variantám |
| | řešení. V pedagogice se využívá k |
| | prognózování budoucího vývoje |
| | tehdy, jestliže se scénář vývoje |
| | nedá jinými metodami zkonstruovat |
| | (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, |
| | s. 38). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| DOTAZNÍK | nástroj dotazníkové metody, který |
| | slouží k hromadnému získávání |
| | údajů pomocí písemných otázek; |
| | otázky (nebo též položky) mohou |
| | být uzavřené, polouzavřené a |
| | otevřené. Používají se i položky |
| | škálové (Hartl, Hartlová, 2000, |
| | s. 121). Viz též administrace, |
| | respondent, škálování. |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| EVALUACE | obecně znamená hodnocení. V |
| | pedagogice znamená zjišťování, |
| | porovnávání a vysvětlování dat |
| | charakterizujících stav, kvalitu, |
| | efektivnost vzdělávací soustavy, |
| | dále hodnocení vzdělávacích |
| | procesů, projektů, výsledků, |
| | učebních textů aj. (Průcha, |
| | Walterová, Mareš, 2001, s. 155). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| EXPERIMENT | pokus; vědecká metoda, ve které |
| | jsou kontrolovány všechny |
| | proměnné veličiny tak, aby se z |
| | jejich změn daly vyvodit |
| | kvantitativně vyjádřitelné |
| | závislosti. Pravý experiment musí |
| | být opakovatelný a ověřitelný. |
| | Při práci s živými bytostmi lze |
| | těžko zajistit zcela shodné |
| | podmínky pro opakování (Hartl, |
| | Hartlová, 2000, s. 138, 189). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| HYPOTÉZA, TAKÉ DOMNĚNKA | je to předpoklad o vztahu mezi |
| | proměnnými, který platí do |
| | okamžiku, než je popřen. Při |
| | výzkumu je buďto potvrzena, |
| | částečně potvrzena, nebo popřena. |
| | Formulování hypotéz je |
| | východiskem pro tvorbu teorie a |
| | vývoj vědy (Hartl, Hartlová, |
| | 2000, s. 203). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| INTERPRETACE | vysvětlení, výklad, objasnění, |
| | nacházení smyslu vyvozováním |
| | souvislostí z jevů, které nejsou |
| | samy o sobě dostatečně jasné, |
| | úplné a jednoznačné. |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| INTERVIEW, TAKÉ ROZHOVOR | metoda výzkumu spočívající v |
| | dotazování. Může se používat |
| | interview nestrukturovaný |
| | (nestandardizovaný), častý např. |
| | v kvalitativním výzkumu, |
| | strukturovaný (standardizovaný) |
| | nebo skupinový, řízený, náhodný, |
| | skrytý, panelový a dal. Začíná se |
| | zpravidla navazováním přátelského |
| | vztahu mezi respondentem a |
| | výzkumníkem (označován RAPORT). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| INVENTÁŘE | nástroj strukturovaného |
| | pozorování. Je to seznam prvků |
| | (předměty, činnosti,např. |
| | pomůcky, metody aj.), které |
| | pozorovatel sleduje a |
| | zaznamenává, zda se vyskytují |
| | nebo ne (Gavora, 1996, s. 27). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| KVALITATIVNÍ VÝZKUM | pozorovatel, výzkumník se snaží |
| | jevy pochopit a vysvětlit z |
| | hlediska zkoumané osoby. Je pro |
| | něj charakteristické dlouhodobé |
| | nestrukturované pozorování, je to |
| | výzkum deskriptivně induktivní. |
| | Rozšířil se v posledním |
| | čtvrtstoletí. Vychází z |
| | fenomenologie (Průcha, 1995, |
| | s.31). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| KVANTITATIVNÍ METODY | způsoby a techniky sběru dat o |
| | sociálních faktorech, které jsou |
| | jednoznačně měřitelné, například |
| | údaje sociodemografické. Dále k |
| | nim patří metody, u kterých je |
| | možný převod kvalitativních údajů |
| | na údaje číselně vyjádřitelné, |
| | např. měření postojů pomocí škál. |
| | Základními kvantitativními |
| | technikami jsou: dotazník, |
| | obsahová analýza, sociometrický |
| | test. |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| KVANTITATIVNÍ VÝZKUM | snaží se přistupovat ke |
| | zkoumanému jevu objektivně, |
| | nestranně, cílem je potvrzovat |
| | nebo vyvracet hypotézy vytvořené |
| | na základě existující teorie. |
| | Vychází z positivismu, z |
| | behavioristického přístupu. |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| META-ANALÝZA | metoda kvantitativního srovnávání |
| | a vyhodnocování výsledků |
| | publikovaných o určitém tématu |
| | (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, |
| | s. 122). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| MODELOVÁNÍ | v metodologii vědy se jedná o |
| | konstrukci zjednodušeného obrazu |
| | reality, např. matematického, |
| | fyzikálního, který umožní |
| | studovat modelovaný objekt, |
| | systém nebo proces, formulovat |
| | předpovědi jeho chování, popř. |
| | testovat intervenční strategie. V |
| | psychologii se tak může označovat |
| | učení nápodobou vzoru. Určitý |
| | vzorec chování se může objevit |
| | proto, že jednotlivec pozoruje a |
| | napodobuje ostatní, kteří se |
| | chovají stejně (Průcha,Walterová, |
| | Mareš, 2001, s. 126). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| PARTICIPAČNÍ POZOROVÁNÍ | zúčastněné pozorování; |
| | pozorovatel je členem skupiny, |
| | účastní se jejích „akcí". Je |
| | dlouhodobé, pozorovatel |
| | (výzkumník) může sledovat |
| | jevovou, vnější stránku reality. |
| | Je typické pro kvalitativní |
| | výzkum (Gavora, 1996, s. 21-27). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| POZOROVÁCÍ SYSTÉMY | komplexní systémy připravené pro |
| | práci pozorovatele. Obsahují |
| | podrobný popis pozorovaných |
| | kategorií jevů (např. učitel |
| | klade otázky), způsob jejich |
| | identifikace, záznamu a |
| | hodnocení. Byly publikovány různé |
| | systémy využívané ve |
| | strukturovaném pozorování |
| | (Gavora, 1996, s. 28-35). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| POZOROVÁNÍ | výzkumná metoda, při níž se |
| | sleduje a zaznamenává nebo |
| | popisuje činnost lidí, předmětů, |
| | se kterými manipulují, prostředí |
| | aj. Je to nejstarší výzkumná |
| | metoda používaná v přírodních i |
| | sociálních vědách. Je vždy |
| | subjektivní. Pozorování může být |
| | přímé nebo nepřímé (ze záznamu), |
| | strukturované i nestrukturované. |
| | Speciálním typem pozorování je |
| | participační pozorování. Pro |
| | strukturované pozorování se |
| | používají inventáře, pozorovací |
| | systémy a škály. |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| PROJEKTIVNÍ TECHNIKY | používají se především v |
| | psychologii. Pokusným osobám jsou |
| | předkládány série nejednoznačných |
| | nebo neúplných podnětů, na které |
| | reagují slovním komentářem, |
| | doplněním, dokončením. Do |
| | odpovědí se často promítají |
| | vnitřní pocity, stavy, životní |
| | zkušenosti, které si pokusná |
| | osoba buď neuvědomuje nebo se je |
| | snaží před okolím skrývat. Při |
| | projektivních technikách se |
| | analyzují produkty verbální |
| | (např. dokončování neúplných vět, |
| | slovní asociace), výtvarné |
| | (kresba), pohybové (hraní rolí, |
| | tanec). (Průcha, Walterová, |
| | Mareš, 1995, s. 172, Gavora, |
| | 2001, s. 184). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| PRŮZKUM | někdy používán jako synonymum pro |
| | výzkum. Zpravidla se jedná o |
| | výzkum menšího rozsahu či zvlášť |
| | cílený (Hartl, Hartlová, 2000, s. |
| | 462). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| PŘÍPADOVÁ STUDIE | je kvalitativní analýzou |
| | konkrétních případů -- buď |
| | případů typických a svým způsobem |
| | reprezentujících určitou |
| | kategorii zkoumaných osob |
| | (případů) nebo naopak osob |
| | (případů), které se vymykají |
| | zjištěným, známým zákonitostem. V |
| | druhém případě je cílem odhalení |
| | proměnných okolností a vlivů, jež |
| | způsobily jiný než očekávaný |
| | průběh, výsledek (Pelikán, 1998, |
| | s. 243). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| RESPONDENT | osoba, jíž se dotazujeme |
| | (dotazník, interview) či ji |
| | zkoumáme. |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| SCIENTOMETRICKÁ METODA | je blízká meta-analýze; jedná se |
| | o měření stavu, vlastností a |
| | trendů vývoje určité vědecké |
| | disciplíny nebo určité části |
| | vědecké produkce (Průcha, 1995, |
| | s. 73-78). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| ŠKÁLOVÁNÍ | užití různých technik, s jejichž |
| | pomocí přiřazujeme číselné |
| | hodnoty takovým jevům, které |
| | nemůžeme přímo měřit na |
| | intervalové nebo poměrové |
| | stupnici. Je předstupněm měření v |
| | užším slova smyslu. Tvoří přechod |
| | od pojmů kvalitativních ke |
| | kvantitativním a umožňuje |
| | kvantifikovat data typu: |
| | větší-menší, často-občas-nikdy. |
| | Je to vlastně postup, kterým lze |
| | vytvářet škály. (Průcha, |
| | Walterová, Mareš, 2001, s. 238, |
| | Gavora, 1996, s. 221). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| ŠKÁLY | je to nástroj, který umožňuje |
| | zjišťovat míru vlastnosti nebo |
| | jevu (např. oblíbenost předmětu, |
| | použité pomůcky) nebo jeho |
| | intenzitu. Posuzovatel určuje |
| | polohu na škále (např. velmi |
| | oblíbený, oblíbený, ani oblíbený |
| | ani neoblíbený, neoblíbený, velmi |
| | neoblíbený) nebo přiřazuje dané |
| | vlastnosti nebo jevu počet bodů. |
| | Zvláštním typem škál jsou škály |
| | bipolární a škály Likertovy |
| | (Gavora, 1996, s. 42-52). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| ŠKÁLY BIPOLÁRNÍ | obsahují dvě krajní možnosti, |
| | např.: vyhovující-nevyhovující. |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| ŠKÁLY LIKERTOVY | používají se na měření postojů a |
| | názorů lidí. Např. Zařazení |
| | Internetu do výuky může zvýšit |
| | účinnost výuky na ZŠ: |
| | |
| | silně souhlasím -- souhlasím -- |
| | ani souhlasím ani nesouhlasím -- |
| | nesouhlasím -- silně nesouhlasím. |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| TEST, ZKOUŠKA | testování -- měření výkonu v |
| | zadaném úkolu. Pro konstrukci |
| | testu vhodného pro zjišťování |
| | znalostí žáků lze doporučit |
| | publikaci Hrabal,V, Lustigová,Z., |
| | Valentová,L., 1994, resp. |
| | Ditrich, P., 1993. |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| VÝZKUM EMPIRICKÝ | je založen na zkušenosti -- |
| | empirii. Na rozdíl od experimentu |
| | nelze při jeho opakování dodržet |
| | shodné výzkumné podmínky. Je |
| | častý ve společenských vědách -- |
| | tedy i v pedagogice. (Hartl, |
| | Hartlová, 2000, s. 286). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
| VÝZKUM VĚDECKÝ | systematické a kritické zkoumání |
| | hypotetických tvrzení o |
| | předpokládaných vztazích mezi |
| | jevy. Jeho výsledkem jsou teorie, |
| | jež umožňují jevy vysvětlovat a |
| | předvídat. (Hartl, Hartlová, |
| | 2000, s.687). |
+-----------------------------------+-----------------------------------+
## [7 Přehled použitých dokumentů a příklady publikací vhodných pro seznámení s pedagogickým výzkumem]{#kap7}
- DITTRICH, P. *Pedagogicko-psychologická diagnostika* . Jinočany :
H+H, 1993.
- GAVORA, P. *Výzkumné metody v pedagogice* . Brno : Paido, 1996. ISBN
808593115X.
- HARTL, P. HARTLOVÁ, H. *Psychologický slovník* . Praha :
Portál, 2000. ISBN 807178-303-X.
- HENDL, J. *Úvod do kvalitativního výzkumu* . Praha :
Karolinum, 1997.
- HNILIČKOVÁ, J., JOSÍFKO, M., TUČEK, A. *Didaktické testy a jejich
statistické zpracování* . Praha : SPN, 1972.
- HOLOUŠKOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. a kol. *Jak psát diplomové a závěrečné
práce* . Olomouc : Univerzita Palackého, 1995. ISBN 80-7067-475-X.
- HRABAL, V., LUSTIGOVÁ, Z., VALENTOVÁ, L. *Testy a testování ve
škole* . Praha : SVI PedF UK, 1992. ISSN 0862156X
- KALOUS, J. Využití statistiky v pedagogickém výzkumu. In
SKALKOVÁ, J. a kol. *Úvod do metodologie a metod pedagogického
výzkumu* . Praha : SPN, 1983.
- KAPOUNOVÁ, J. *Formální úprava diplomové práce* . Ostrava :
Ostravská universita, Pedagogická fakulta, 1998.
- KERLINGER, F.N. *Základy výzkumu chování* . Praha : Academia, 1972.
- KOMENDA, S., KLEMENTA, J. *Analýza náhodného v pedagogickém
experimentu a praxi* . Praha : SPN, 1981.
- LINQUIST, E.F. Statistická *analýza v pedagogickém výzkumu* . Praha
: SPN, 1967.
- MOŠNA, F. a kol. Výskum v didaktike technickém výchovy. In
*Didaktika technické výchovy* . Praha : Karolinum, 1992, s. 279-292.
ISBN 80-7066-608-0.
- PELIKÁN, J. *Základy empirického výzkumu pedagogických jevů* . Praha
: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-569-8.
- PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický *slovník : 3.
doplněné a aktualizované vydání* . Praha : Portál, 2001. ISBN
80-7178-579-2.
- PRŮCHA, J. Pedagogický výzkum : *Uvedení do teorie a praxe* . Praha
: Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-132-3.
- PRŮCHA, J. Tvorba pedagogických poznatků : Výzkum. In *Přehled
pedagogiky* . Praha : Portál, 2000, s. 179-198.ISBN 80-7178-399-4,.
- REISENAUER, R. *Metody matematické statistiky a její aplikace* .
Praha : SNTL, 1970.
- SKALKOVÁ, J. a kol. *Úvod do metodologie a metod pedagogického
výzkumu* . 2.vyd. Praha : SPN, 1983.
- SLAVÍK, J., NOVÁK, J. *Počítač jako pomocník učitele* . Praha :
Portál, 1997.
- ŠKALOUDOVÁ, A. *Statistika v pedagogickém a psychologickém výzkumu*
. Praha : PedF UK, 1998. ISBN 80-86039-56-0.
- TKAČÍKOVÁ, D. *Jak zpracovávat bibliografické citace elektronických
dokumentů* \[online\]. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická
univerzita Ostrava, aktualizováno 16.7.2002. \[cit. 30.1.2003\].
Dostupné na WWW : .
- Dostupné též na WWW :  
- TKAČÍKOVÁ, D. *Jak zpracovávat bibliografické citace :
Bibliografické citace tradičních dokumentů podle ČSN ISO 690*
\[online\]. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita
Ostrava, aktualizováno 19.7.2002. \[cit. 1.2.2003\]. Dostupné na WWW
: . Dostupné též na WWW :  
- TKAČÍKOVÁ, D. *Bibliografické citace speciálních druhů dokumentů
podle* \[online\]. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická
univerzita Ostrava, aktualizováno 16.7.2002. \[cit. 4.3.2003\].
Dostupné na WWW : \<
http://knihovna.vsb.cz/kursy/Kursy/Bib_cit/Spec.html\>.
- ČSN ISO 690 (01 0197). *Bibliografická citace. Obsah, forma,
struktura* . Praha : Český normalizační institut, 1996.
- ČSN ISO 690-2. *Informace a dokumentace : bibliografické citace.
Část 2, Elektronické dokumenty nebo jejich části.* Praha : Český
normalizační institut, 2000.
----------------------------------- -----------------------------------
© Doc. Ing. Jitka Vodáková, CSc.,
RNDr. Miroslava Černochová, CSc.,
PhDr. Vladimír Rambousek, CSc.,\
Univerzita Karlova -- Pedagogická
fakulta, katedra informačních
technologií a technické výchovy,
PRAHA, leden 2003.
----------------------------------- -----------------------------------