@ -8,7 +8,7 @@ Dynamické stránky jsou generovány speciálně pro každého uživatele na zá
Pro sdílení statického obsahu mezi různé uživatele stačí velmi jednoduchý HTTP server bez jakýchkoliv dalších modulů typu \textit{PHP}, \textit{Python} a dalších systémů, které by obsah dynamicky generovaly například z dat vytažených z databáze, nebo z uživatelského vstupu. Na straně serveru tedy nedochází ke zpracování obsahu těsně před jeho odesláním uživateli, čímž se v komunikaci mezi klientem a serverem drasticky snižuje \uv{Time To First Byte}\footnote{Time To First Byte --- čas mezi odesláním požadavku a přijmutím prvního bajtu dat.} a tím dochází ke snížení celkové latence. \citep{mozttfb}
Snížení samotné latence může pozitivně přispět ke spokojenosti uživatelů, což dokazuje nespočet výzkumů na toto téma, například analýza z webového portálu Financial Times, kde se uvádí, že rychlost webové stránky negativně ovlivňuje hloubku jejího užívání, ať už je odezva sebemenší. Jak je zde rovněž uvedeno, data ukazují, že z pohledu uživatelské spokojenosti a finančního dopadu existují jasné a důležité výhody při zrychlení webové stránky. Z tohoto výzkumu se autoři rozhodli v měsících po vydání analýzy investovat více času do úprav všech aspektů jejich nové stránky FT.com s cílem jejího zrychlení.\todo{Nechat opravit překlad}
Snížení samotné latence může pozitivně přispět ke spokojenosti uživatelů, což dokazuje nespočet výzkumů na toto téma, například analýza z webového portálu Financial Times, kde se uvádí, že rychlost webové stránky negativně ovlivňuje hloubku jejího užívání, ať už je odezva sebemenší. Jak je zde rovněž uvedeno, data ukazují, že z pohledu uživatelské spokojenosti a finančního dopadu existují jasné a důležité výhody při zrychlení webové stránky. Z tohoto výzkumu se autoři rozhodli v měsících po vydání analýzy investovat více času do úprav všech aspektů jejich nové stránky FT.com s cílem jejího zrychlení.\citep{financialtimes}
Eliminováním dynamického obsahu se také předchází nevyžádaným vstupům od uživatele, které mohou být i cílené na prolomení bezpečnostních nedostatků webové aplikace a v některých případech mohou vést k úniku citlivých dat, převzetí kontroly útočníka nad webovou aplikací nebo celým serverem, podstrčení falešných dat uživateli a mnoha dalším běžným útokům. Statický web eliminuje tento problém, jelikož nemá žádný uživatelský vstup.
@ -33,7 +33,7 @@ Většina těchto chyb se vztahuje právě k dynamickým webovým aplikacím. Be
Podstatným příkladem chybovosti dynamických webů je systém Wordpress, ve kterém jsou každý rok nalezeny desítky bezpečnostních chyb \citep{cve_wordpress}, přičemž mnoho dalších přibývá s instalací rozšíření, která postrádají bezpečnostní prvky. Například na začátku roku 2020 byla nalezena bezpečnostní chyba v rozšíření, které bylo využíváno na více než dvě stě tisících webových stránkách a potencionálním útočníkům umožňovala smazat obsah databáze \citep{thehackernews_wordpress_1}. Na konci roku 2019 umožnila chyba ve dvou nezabezpečených rozšířeních neautorizované přihlášení k účtu administrátora bez použití hesla \citep{thehackernews_wordpress_2}.
Údržba velkých webových aplikací je často problematická. Kód je nutné udržovat v návaznosti na aktualizace daného jazyka, databázového systému a dalších aspektů. Těmto aktualizacím se z bezpečnostních důvodů nelze vyhýbat. Statický web nemusí udržovat funkční propojení s databázemi a různými frameworky\todo{Lepši slovo?} a je tedy mnohem méně náročný na dlouhodobou údržbu. Při zvolení správného generátoru není nutná ani údržba šablon a celý systém při zachování stejného prostředí nepřestane fungovat. Protože statický generátor nepracuje s uživatelským vstupem, vyhýbá se bezpečnostním chybám a tím i nutným aktualizacím.
Údržba velkých webových aplikací je často problematická. Kód je nutné udržovat v návaznosti na aktualizace daného jazyka, databázového systému a dalších aspektů. Těmto aktualizacím se z bezpečnostních důvodů nelze vyhýbat. Statický web nemusí udržovat funkční propojení s databázemi a různými frameworky a je tedy mnohem méně náročný na dlouhodobou údržbu. Při zvolení správného generátoru není nutná ani údržba šablon a celý systém při zachování stejného prostředí nepřestane fungovat. Protože statický generátor nepracuje s uživatelským vstupem, vyhýbá se bezpečnostním chybám a tím i nutným aktualizacím.
Jako každý jiný systém, i statické generátory mají své nevýhody. Hlavním z problémů je to, že správa statického generátoru a tvorba obsahu je náročnější, než klasické webové rozhraní s administračním panelem, různými uživateli a jednoduchou správou pro běžné, méně technicky zaměřené uživatele. Pro přidání nebo úpravu obsahu je nutné pracovat s lokálními soubory ve stromové struktuře a při generování je často potřebný zásah do shellu\footnote{Program pro interpretování příkazů v prostředí příkazové řádky.}. Tvorba systému pro automatizované generování je také náročnější než instalace některého z běžných CMS\footnote{Content Management System}. \citep{softpedia_generators}
@ -30,7 +30,7 @@ Podobně jako je tomu u specifikací, existuje velké množství programů, kter
\subsection{Org-mode}
Org-mode vznikl jako jeden z módů pro editor Emacs\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/emacs/}}. Funguje podobně jako ostatní markup jazyky, tedy jako jeden centrální systém pro správu obsahu, ze kterého lze vytvářet jiné formáty, například HTML, \LaTeX, Open Document, Markdown, PDF a podobně s možností přidání libovolného nového backendu\todo{České slovo?}. Cílem Org-mode je možnost ho používat i s minimální úrovní jeho znalosti, ovšem jeho funkcionalita je vždy přístupná. Vše je realizováno pouze na čistých textových souborech, nejlépe přenositelným typem souboru. Editor Emacs je zároveň velmi často portován na různé druhy systémů a je tedy možné ho využívat v podstatě kdekoliv. \citep{orgmanual}
Org-mode vznikl jako jeden z módů pro editor Emacs\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/emacs/}}. Funguje podobně jako ostatní markup jazyky, tedy jako jeden centrální systém pro správu obsahu, ze kterého lze vytvářet jiné formáty, například HTML, \LaTeX, Open Document, Markdown, PDF a podobně s možností přidání libovolného nového backendu. Cílem Org-mode je možnost ho používat i s minimální úrovní jeho znalosti, ovšem jeho funkcionalita je vždy přístupná. Vše je realizováno pouze na čistých textových souborech, nejlépe přenositelným typem souboru. Editor Emacs je zároveň velmi často portován na různé druhy systémů a je tedy možné ho využívat v podstatě kdekoliv. \citep{orgmanual}
Podporuje také \uv{literate programming} a \uv{reproducible research}, tedy že Org soubory mohou obsahovat plně funkční bloky s kódem, které lze hodnotit v rámci systému a výstup bloků lze automaticky vkládat přímo do dokumentu. \citep{environment_for_literate_programming}
@ -323,10 +323,6 @@ Připojením externích CSS a JavaScript souborů je umožněno jejich ukládán
Připojením externího CSS přímo do hlavičky je umožněno progresivní vykreslování webové stránky, které urychluje \uv{Time To First Byte}, viz sekce \ref{kap:vyhody-statickych-webovych-stranek}. Naopak umístěním případných JavaScript souborů až na konec celé stránky se prioritizuje načítání viditelného obsahu před méně důležitými skripty.
Je také důležité udržovat validní HTML, kdy například chybějící atribut \texttt{src=""} způsobuje odesílání nevyžádaných požadavků na server.
\quest[inline]{HTML5 už specifikuje, aby prohlížeče kvůli prázdnému \textit{src} neposílaly další požadavek. Je tedy nutné uvádět tento příklad?}
\subsection{Videa a jejich vložení do stránky}
\todo[inline]{Výhody CDN a problematika sledování uživatelů.}
