Pro sdílení statického obsahu mezi různé uživatele stačí velmi jednoduchý HTTP server bez jakýchkoliv dalších modulů typu \textit{PHP}, \textit{Python} a dalších systémů, které by obsah dynamicky generovaly například z~dat vytažených z~databáze, nebo z~uživatelského vstupu. Na straně serveru tedy nedochází ke zpracování obsahu těsně před jeho odesláním uživateli, čímž se v~komunikaci mezi klientem a serverem drasticky snižuje \uv{Time To First Byte}\footnote{Time To First Byte --- čas mezi odesláním požadavku a přijmutím prvního bajtu dat.} a tím dochází ke snížení celkové latence. \citep{mozttfb}
Pro sdílení statického obsahu mezi různé uživatele stačí velmi jednoduchý HTTP server bez jakýchkoliv dalších modulů typu \textit{PHP}, \textit{Python} a dalších systémů, které by obsah dynamicky generovaly například z~dat vytažených z~databáze nebo z~uživatelského vstupu. Na straně serveru tedy nedochází ke zpracování obsahu těsně před jeho odesláním uživateli, čímž se v~komunikaci mezi klientem a serverem drasticky snižuje \uv{Time To First Byte}\footnote{Time To First Byte --- čas mezi odesláním požadavku a přijmutím prvního bajtu dat.}, a tím dochází ke snížení celkové latence. \citep{mozttfb}
Snížení samotné latence může pozitivně přispět ke spokojenosti uživatelů, což dokazuje nespočet výzkumů na toto téma, například analýza z~webového portálu Financial Times, kde se uvádí, že rychlost webové stránky negativně ovlivňuje hloubku jejího užívání, ať už je odezva sebemenší. Jak je zde rovněž uvedeno, data ukazují, že z~pohledu uživatelské spokojenosti a finančního dopadu existují jasné a důležité výhody při zrychlení webové stránky. Z~tohoto výzkumu se autoři rozhodli v~měsících po vydání analýzy investovat více času do úprav všech aspektů jejich nové stránky FT.com s~cílem jejího zrychlení. \citep{financialtimes}
@ -29,18 +29,18 @@ Sledování a analýze nejčastějších chyb webových aplikací a serverů se
\citep{owasp2017}
Většina těchto chyb se vztahuje právě k~dynamickým webovým aplikacím. Bezpečnost tedy závisí nejen na programátorovi který aplikaci vytváří, ale také na tom, že programovací jazyk je bezpečně implementován. To nelze tvrdit o~nejpoužívanějším jazyce PHP, který nejen že obsahuje mnoho chyb, viz seznam nalezených bezpečnostních děr \citep{cve_php}, ale zároveň nevede programátora k~psaní bezpečného kódu, což má za následek nebezpečené aplikace, pokud si autor nedá pozor na správné ošetření vstupů a dalších bezpečnostních aspektů programu.
Většina těchto chyb se vztahuje právě k~dynamickým webovým aplikacím. Bezpečnost tedy závisí nejen na programátorovi, který aplikaci vytváří, ale také na tom, že programovací jazyk je bezpečně implementován. To nelze tvrdit o~nejpoužívanějším jazyce PHP, který nejen že obsahuje mnoho chyb, viz seznam nalezených bezpečnostních děr \citep{cve_php}, ale zároveň nevede programátora k~psaní bezpečného kódu, což má za následek nebezpečené aplikace, pokud si autor nedá pozor na správné ošetření vstupů a dalších bezpečnostních aspektů programu.
Podstatným příkladem chybovosti dynamických webů je systém Wordpress, ve kterém jsou každý rok nalezeny desítky bezpečnostních chyb \citep{cve_wordpress}, přičemž mnoho dalších přibývá s~instalací rozšíření, která postrádají bezpečnostní prvky. Například na začátku roku 2020 byla nalezena bezpečnostní chyba v~rozšíření, které bylo využíváno na více než dvě stě tisících webových stránkách a potencionálním útočníkům umožňovala smazat obsah databáze \citep{thehackernews_wordpress_1}. Na konci roku 2019 umožnila chyba ve dvou nezabezpečených rozšířeních neautorizované přihlášení k~účtu administrátora bez použití hesla \citep{thehackernews_wordpress_2}.
Podstatným příkladem chybovosti dynamických webů je systém Wordpress, ve kterém jsou každý rok nalezeny desítky bezpečnostních chyb \citep{cve_wordpress}, přičemž mnoho dalších přibývá s~instalací rozšíření, která postrádají bezpečnostní prvky. Například na začátku roku 2020 byla nalezena bezpečnostní chyba v~rozšíření, které bylo využíváno na více než dvě stě tisících webových stránkách, a potencionálním útočníkům umožňovala smazat obsah databáze \citep{thehackernews_wordpress_1}. Na konci roku 2019 umožnila chyba ve dvou nezabezpečených rozšířeních neautorizované přihlášení k~účtu administrátora bez použití hesla \citep{thehackernews_wordpress_2}.
Údržba velkých webových aplikací je často problematická. Kód je nutné udržovat v~návaznosti na aktualizace daného jazyka, databázového systému a dalších aspektů. Těmto aktualizacím se z~bezpečnostních důvodů nelze vyhýbat. Statický web nemusí udržovat funkční propojení s~databázemi a různými frameworky a je tedy mnohem méně náročný na dlouhodobou údržbu. Při zvolení správného generátoru není nutná ani údržba šablon a celý systém při zachování stejného prostředí nepřestane fungovat. Protože statický generátor nepracuje s~uživatelským vstupem, vyhýbá se bezpečnostním chybám a tím i nutným aktualizacím.
Údržba velkých webových aplikací je často problematická. Kód je nutné udržovat v~návaznosti na aktualizace daného jazyka, databázového systému a dalších aspektů. Těmto aktualizacím se z~bezpečnostních důvodů nelze vyhýbat. Statický web nemusí udržovat funkční propojení s~databázemi a různými frameworky, a je tedy mnohem méně náročný na dlouhodobou údržbu. Při zvolení správného generátoru není nutná ani údržba šablon a celý systém při zachování stejného prostředí nepřestane fungovat. Protože statický generátor nepracuje s~uživatelským vstupem, vyhýbá se bezpečnostním chybám a tím i nutným aktualizacím.
Jako každý jiný systém, i statické generátory mají své nevýhody. Hlavním z~problémů je to, že správa statického generátoru a tvorba obsahu je náročnější, než klasické webové rozhraní s~administračním panelem, různými uživateli a jednoduchou správou pro běžné, méně technicky zaměřené uživatele. Pro přidání nebo úpravu obsahu je nutné pracovat s~lokálními soubory ve stromové struktuře a při generování je často potřebný zásah do shellu\footnote{Program pro interpretování příkazů v~prostředí příkazové řádky.}. Tvorba systému pro automatizované generování je také náročnější než instalace některého z~běžných CMS\footnote{Content Management System}. \citep{softpedia_generators}
Jako každý jiný systém, i statické generátory mají své nevýhody. Hlavním z~problémů je to, že správa statického generátoru a tvorba obsahu je náročnější než klasické webové rozhraní s~administračním panelem, různými uživateli a jednoduchou správou pro běžné, méně technicky zaměřené uživatele. Pro přidání nebo úpravu obsahu je nutné pracovat s~lokálními soubory ve stromové struktuře a při generování je často potřebný zásah do shellu\footnote{Program pro interpretování příkazů v~prostředí příkazové řádky.}. Tvorba systému pro automatizované generování je také náročnější než instalace některého z~běžných CMS\footnote{Content Management System}. \citep{softpedia_generators}
Ekosystém generátoru statického obsahu je tvořen ze tří hlavních složek. První částí jsou soubory šablon, které popisují rozložení stránky, vizuální vlastnosti, typografii, ale také vstupní a výstupní kódování a formáty. V~podstatě definují jak a kam se bude obsah vkládat. Druhou částí je obsah samotný, napsaný v~některém ze značkovacích jazyků, nejčastěji v~jazyce Markdown. Obsah bývá strukturován do sekcí a souborů, aby bylo snadné rozlišit, do které části výsledné stránky patří. Třetí a poslední složkou je samotné jádro generátoru, které zpracovává obsah, vkládá ho do šablon a renderuje statickou webovou stránku.
Většina generátorů zároveň umí pracovat s~konfiguračními soubory, kterými jde nastavit globální chování generátoru. Část z~nich také integruje jednoduchý webserver, který umožňuje autorovi náhled výstupních stránek zatím co tvoří obsah.
Většina generátorů zároveň umí pracovat s~konfiguračními soubory, kterými jde nastavit globální chování generátoru. Část z~nich také integruje jednoduchý webserver, který umožňuje autorovi náhled výstupních stránek, zatím co tvoří obsah.
Ve světě webových stránek se setkáváme se spoustou forem a paradigmat, která se hodí pro zpracování různých druhů informací. Neexistuje žádné formální zařazení druhů webových stránek do skupin, ovšem některé webové portály se pokouší určit základní druhy webů, které se na Internetu objevují. Na základě těchto portálů a jejich rozřazení do skupin\footnote{\url{http://www.xislegraphix.com/website-types.html}}\footnote{\url{https://www.hostgator.com/blog/popular-types-websites-create}}\footnote{\url{https://www.quora.com/What-are-the-different-types-of-websites}}\todo{Přesunout odkazy pod jednu položku.}, které jsou často mířené na specifický obsah, lze vytvořit čtyři základní paradigmata, do kterých lze tyto weby zařadit. Jsou jimi:
Ve světě webových stránek se setkáváme se spoustou forem a paradigmat, která se hodí pro zpracování různých druhů informací. Neexistuje žádné formální zařazení druhů webových stránek do skupin, ovšem některé webové portály se pokouší určit základní druhy webů, které se na Internetu objevují. Na základě těchto portálů a jejich rozřazení do skupin\footnote{\url{http://www.xislegraphix.com/website-types.html}}\footnote{\url{https://www.hostgator.com/blog/popular-types-websites-create}}\footnote{\url{https://www.quora.com/What-are-the-different-types-of-websites}}\todo{Přesunout odkazy pod jednu položku.}, které jsou často mířené na specifický obsah, lze vytvořit čtyři základní paradigmata\todo{Říkáš 4, pak máš v~seznamu 5...}, do kterých lze tyto weby zařadit\todo{Paradigmata rozřazení webů budou z~definice k~tomu, aby se do nich zařadily. Víceméně máš v~jedný větě dvakrát to samý.}. Jsou jimi:
\begin{itemize}
\item{Webová prezentace}
@ -14,9 +14,9 @@ V~této práci bylo ke každému z~paradigmat vybráno několik existujících g
Nejbližší původním webům z~dob vzniku WWW jsou webové prezentace, tedy stránky s~jednoduchým obsahem, které slouží k~předání informací čtenáři například formou článků. Do této skupiny lze zařadit portfolia, blog, online noviny a časopisy, firemní stránky, foto alba a podobně a skvěle se hodí ke statickému generování obsahu.
Nejbližší původním webům z~dob vzniku WWW jsou webové prezentace, tedy stránky s~jednoduchým obsahem, které slouží k~předání informací čtenáři například formou článků. Do této skupiny lze zařadit portfolia, blog, online noviny a časopisy, firemní stránky, foto alba a podobně, a skvěle se hodí ke statickému generování obsahu.
Generátory pro tento typ webové stránky jsou univerzální a lze je tedy aplikovat i na ostatní formy stránek. Většina existujících generátorů je zaměřena právě na toto paradigma a lze si tedy z~čeho vybírat. Každým dnem vznikají nové implementace a svět statických generátorů se rapidně mění.
Generátory pro tento typ webové stránky jsou univerzální, a lze je tedy aplikovat i na ostatní formy stránek. Většina existujících generátorů je zaměřena právě na toto paradigma, a lze\todo{Máš tam "a lze tedy" dvakrát těsně za sebou} si tedy z~čeho vybírat. Každým dnem vznikají nové implementace a svět statických generátorů se rapidně mění.
\begin{longtable}[c]{|l|l|l|}
\caption{Vybrané generátory pro webové prezentace}
Za obecného zástupce tohoto druhu stránek lze považovat Wikipedii, která podnítila vznik spousty jiných takzvaných \uv{Wiki systémů} a stránek. Jde o~formu stránky, která obsahuje velké množství informací s~různou provázaností. Nejde o~lineární dokumentaci projektu, nýbrž o~encyklopedii obecných informací.
Jak již bylo řečeno, pro tuto formu stránek lze implementovat jakýmkoliv generátorem. Existují ale generátory vytvořené přímo pro účel tohoto paradigma. Takových generátorů je ovšem málo, jelikož jedním ze základních znaků wiki je to, že její obsah tvoří komunita uživatelů, což nemusí být vždy vhodné pro systém statického generování obsahu. Jedním takovým programem je ikiwiki\footnote{\url{https://ikiwiki.info/}}, který funguje stejně jako ostatní statické generátory. Další programy, například MDwiki\footnote{\url{https://dynalon.github.io/mdwiki}}, zpracovávají Markdown přímo v~phohlížeči a HTML obsah tedy není předgenerován na serveru.
Jak již bylo řečeno, pro tuto formu stránek lze implementovat jakýmkoliv generátorem. Existují ale generátory vytvořené přímo pro účel tohoto paradigmatu. Takových generátorů je ovšem málo, jelikož jedním ze základních znaků wiki je to, že její obsah tvoří komunita uživatelů, což nemusí být vždy vhodné pro systém statického generování obsahu. Jedním takovým programem je ikiwiki\footnote{\url{https://ikiwiki.info/}}, který funguje stejně jako ostatní statické generátory. Další programy, například MDwiki\footnote{\url{https://dynalon.github.io/mdwiki}}, zpracovávají Markdown přímo v~prohlížeči a HTML obsah tedy není předgenerován na serveru.
MDwiki je prezentován jako generátor na míru pro wiki stránky, ovšem jejho výstup je velice podobný generátorům z~tabulky \ref{tab:generatory-technicka-dokumentace}.
MDwiki je prezentována jako generátor na míru pro wiki stránky, ovšem její výstup je velice podobný generátorům z~tabulky \ref{tab:generatory-technicka-dokumentace}.
\section{Technická dokumentace}
Na rozdíl od Wiki stránek se technická dokumentace liší organizováním svého obsahu, který je cílený na přesný popis systému či objektu. Obsah je strukturován jako manuál, nebo-li kniha, kde se obsah každé části věnuje danému tématu a různý obsah je strukturován do vlastních knih.
Od Wiki stránek se technická dokumentace liší organizováním svého obsahu, který je cílený na přesný popis systému či objektu. Obsah je strukturován jako manuál, nebo-li kniha, kde se obsah každé části věnuje danému tématu a různý obsah je strukturován do vlastních knih.
\begin{longtable}[c]{|l|l|l|}
\caption{Vybrané generátory pro technickou dokumentaci}
