@ -26,7 +26,7 @@ První specifikaci Gruber vydal společně s referenční implementací v jazyce
Nevyužívanější formální specifikací je právě CommonMark, který slouží jako pevný základ většiny rozšíření. \citep{github_formal_markdown_spec}.
Nevyužívanější formální specifikací je právě CommonMark, který slouží jako pevný základ většiny rozšíření. \citep{github_formal_markdown_spec}.
Podobně jako je tomu u specifikací, existuje velké množství programů, které tyto různé specifikace překládají. Švýcarským nožem mezi nimi je program Pandoc \footnote{\url{https://pandoc.org/}}, který umí překládat Markdown do enormního výběru jiných formátů, nebo z jiných formátů zpět. Tato funkcionalita se nezvtahuje pouze na jazyk Markdown, ovšem Pandoc dokáže operovat mezi všemy podporovanými formáty, například dokáže konvertovat obsah z HTML do \TeX{}u\quest{Citovat pandoc dokumentaci?}. Na druhou stranu existují i velmi jednoduché překladače, například program smu\footnote{\url{https://github.com/Gottox/smu}}, který umí překládat Markdown do HTML nebo čistého textu a neobsahuje více než 600 SLOC\footnote{Source lines of code}, tedy řádků kódu hlavního programu\quest{Citovat zdrojový kód smu, nebo stačí poznámka pod čarou?}.
Podobně jako je tomu u specifikací, existuje velké množství programů, které tyto různé specifikace překládají. Švýcarským nožem mezi nimi je program Pandoc \footnote{\url{https://pandoc.org/}}, který umí překládat Markdown do enormního výběru jiných formátů, nebo z jiných formátů zpět. Tato funkcionalita se nezvtahuje pouze na jazyk Markdown, ovšem Pandoc dokáže operovat mezi všemy podporovanými formáty, například dokáže konvertovat obsah z HTML do \TeX{}u. Na druhou stranu existují i velmi jednoduché překladače, například program smu\footnote{\url{https://github.com/Gottox/smu}}, který umí překládat Markdown do HTML nebo čistého textu a neobsahuje více než 600 SLOC\footnote{Source lines of code}, tedy řádků kódu hlavního programu.
@ -19,13 +19,11 @@ Pro správu obsahu i šablon a statických souborů byl zvolen systém Git. Hlav
Jako generátor byl zvolen program Zola\footnote{\url{https://www.getzola.org/}}. Důvodem pro vybrání tohoto programu s obrovského seznamu alternativ je právě jeho bezkonkurenční rychlost a snadná rozšiřitelnost. Zároveň lze program využívat jako jeden staticky linkovaný binární soubor, což uživateli i administrátorovi systému ušetří spoustu práce s instalací různých prerekvizit.
Jako generátor byl zvolen program Zola\footnote{\url{https://www.getzola.org/}}. Důvodem pro vybrání tohoto programu s obrovského seznamu alternativ je právě jeho bezkonkurenční rychlost a snadná rozšiřitelnost. Zároveň lze program využívat jako jeden staticky linkovaný binární soubor, což uživateli i administrátorovi systému ušetří spoustu práce s instalací různých prerekvizit.
\quest[inline]{Je lepší popisovat výhody systému zde, nebo v předchozí sekci s paradigmaty, kde by měl být pro každé paradigma vybrán generátor?}
\todo[inline]{Přesunout výhody do sekce s paradigmaty.}
\section{Tvorba šablony}
\section{Tvorba šablony}
\quest[inline]{Jak citovat dokumentaci Zola pro celou tuto sekci?}
Jak se uvádí v dokumentaci\footnote{\url{https://www.getzola.org/documentation/content/overview/}}, Zola pracuje s několika druhy stránek, primárně s takzvanou \uv{sekcí} a \uv{stránkou}. Každá sekce může mít vlastní obsah, ovšem může obsahovat i další subsekce, díky čemuž lze dělit obsah do stromové struktury. Stránka slouží pouze k předání obsahu a nikoliv k dalšímu větvení struktury. Dá se tedy říci, že stránka značí konec dané větve. Kořenem celého stromu je speciální sekce s názvem \uv{index}. Každá tato část standardně využívá vlastní HTML šablonu, ovšem nejde o pravidlo a každá část větve může využívat jinou šablonu. To je užitečné například u stránek s různým druhem obsahu. V rámci modelového webu zůstává druh obsahu stejný a není tedy třeba odchylovat se od standardní struktury.
Zola pracuje s několika druhy stránek, primárně s takzvanou \uv{sekcí} a \uv{stránkou}. Každá sekce může mít vlastní obsah, ovšem může obsahovat i další subsekce, díky čemuž lze dělit obsah do stromové struktury. Stránka slouží pouze k předání obsahu a nikoliv k dalšímu větvení struktury. Dá se tedy říci, že stránka značí konec dané větve. Kořenem celého stromu je speciální sekce s názvem \uv{index}. Každá tato část standardně využívá vlastní HTML šablonu, ovšem nejde o pravidlo a každá část větve může využívat jinou šablonu. To je užitečné například u stránek s různým druhem obsahu. V rámci modelového webu zůstává druh obsahu stejný a není tedy třeba odchylovat se od standardní struktury.
Soubory se šablonami se nachází ve složce \texttt{templates/}, ve které generátor vždy očekává šablonu \texttt{index.html}. Ta se využívá jak k vykreslení úvodní kořenové stránky, tak ji mohou ostatní šablony rozšiřovat. Tato kořenová šablona tedy obsahuje základní strukturu celé stránky, přičemž navazující šablony jen mění určité části obsahu a nedefinují celou strukturu znovu.
Soubory se šablonami se nachází ve složce \texttt{templates/}, ve které generátor vždy očekává šablonu \texttt{index.html}. Ta se využívá jak k vykreslení úvodní kořenové stránky, tak ji mohou ostatní šablony rozšiřovat. Tato kořenová šablona tedy obsahuje základní strukturu celé stránky, přičemž navazující šablony jen mění určité části obsahu a nedefinují celou strukturu znovu.
\quest[inline]{Mám zde popisovat celý zdrojový kód všech šablon? Například jak se cyklem generuje stromové menu apod.}
\todo[inline]{Tohle je pěkná ukázka, vyberte klidně ještě jednu dvě, které jsou něčím zajímavé, typické, nebo naopak výjimečné pro ilustraci toho, co chcete o daném, systému sdělit.}
Ve světě webových stránek se setkáváme se spoustou forem a paradigmat, která se hodí pro obsažení různých druhů informací. Neexistují žádné formální zařazení druhů webových stránek do skupin, ovšem některé webové portály se pokouší určit základní druhy webů, které se na Internetu objevují. Na základě těchto portálů a jejich rozřazení do skupin\footnote{\url{http://www.xislegraphix.com/website-types.html}}\footnote{\url{https://www.hostgator.com/blog/popular-types-websites-create}}\footnote{\url{https://www.quora.com/What-are-the-different-types-of-websites}}\quest{Takhle je to v pořádku?}, které jsou často mířené na specifický obsah, lze vytvořit tři základní paradigmata, do kterých lze tyto weby zařadit. Jsou jimi:
Ve světě webových stránek se setkáváme se spoustou forem a paradigmat, která se hodí pro obsažení různých druhů informací. Neexistují žádné formální zařazení druhů webových stránek do skupin, ovšem některé webové portály se pokouší určit základní druhy webů, které se na Internetu objevují. Na základě těchto portálů a jejich rozřazení do skupin\footnote{\url{http://www.xislegraphix.com/website-types.html}}\footnote{\url{https://www.hostgator.com/blog/popular-types-websites-create}}\footnote{\url{https://www.quora.com/What-are-the-different-types-of-websites}}\todo{Přesunout odkazy pod jednu položku.}, které jsou často mířené na specifický obsah, lze vytvořit tři základní paradigmata, do kterých lze tyto weby zařadit. Jsou jimi:
