} v~HTML značí začátek odstavce. \citep{rfc7764} +Markup jazyky se snaží o~spojení nejlepšího z~obou světů, tedy o~obsah s~možností formátování, který je jednoduše čitelný jak pro člověka, tak pro stroj. Toho je dosaženo tím, že v~je v~běžných textových souborech přiřazen vybraným znakům speciální význam. Uživatel je schopen tyto znaky psát bez potřeby speciálních nástrojů, a tím jednoduše tento speciální význam vyjádřit. Například v~rámci jazyka Markdown, jenž je popsán v~následujích sekcích, se význam znaku \texttt{\#} na začátku řádku mění z~běžného křížku na definování nadpisu první úrovně. \citep{rfc7764} \section{Nejběžnější jazyky} -V~současnosti existuje nespočet značkovacích jazyků. Nejpoužívanějším z~nich je jednoznačně HTML, ovšem tato práce se věnuje těm nejpoužívanějším jazykům, které mají uživateli usnadnit psaní a sázení obsahu. Uživatel se tedy nemusí při tvorbě nutně zabývat typografií a formátováním obsahu, což jsou aspekty, o~které se později postará generátor pomocí šablon. U~HTML je tomu naopak, uživatel řeší samotný obsah i formátování v~jednu chvíli skrze různé druhy formátovacích tagů. O~vyplňování obsahu do HTML se v~případě staticky generovaných webů stará právě samotný generátor. +V~současnosti existuje nespočet značkovacích jazyků, z~nichž nejčastěji používaným je nepochybně HTML, ovšem tato práce se věnuje těm nejpoužívanějším jazykům, jenž mají uživateli usnadnit psaní a sázení obsahu. Uživatel se tedy nemusí při jeho tvorbě nutně zabývat typografií a formátováním obsahu, což jsou aspekty, o~které se později stará generátor pomocí šablon. U~HTML je tomu naopak, uživatel řeší samotný obsah i formátování v~jednu chvíli skrze různé druhy formátovacích tagů. O~vyplňování obsahu do HTML se v~případě staticky generovaných webových stránek stará právě samotný generátor. -Vybrané jazyky jsou zároveň cílené na čitelnost samotného zdrojového obsahu v~čistém textu bez nutnosti jeho interpretace speciálním prostředím či zpracováním do jiného formátu, například do PDF, DjVu, PostScript apod. Například podtržení textu je v~nějakém pseudo-jazyce reprezentováno opravdovým podtržením pomocí spojovníků, nikoliv obalením nadpisu ve speciální deklaraci, jako je tomu například u~HTML. Podtržení je poté pro čtenáře mnohem jasnější, jelikož nemusí přemýšlet, co v~kontextu HTML daný tag znamená, kdežto podtržení vyplývá z~kontextu. +Vybrané jazyky jsou zároveň cílené na čitelnost samotného zdrojového obsahu v~čistém textu bez nutnosti jeho interpretace speciálním prostředím či zpracováním do jiných formátů, jimiž mohou být PDF, DjVu, PostScript apod. Například podtržení textu je v~nějakém pseudo-jazyce reprezentováno opravdovým podtržením pomocí spojovníků, nikoliv obalením nadpisu ve speciální deklaraci, jako je tomu právě u~jazyka HTML. Podtržení je poté pro čtenáře mnohem jasnější, jelikož nemusí přemýšlet, co v~kontextu HTML daný tag znamená, kdežto podtržení z~kontextu souboru vyplývá. -Seznam nejoblíbenějších jazyků je sestaven podle aktuálních statistik ze serveru Slant, který se věnuje obecnému určení oblíbenosti na základě hodnocení ze strany uživatelů. \citep{slant} +Následující jazyky byly vybrány základě jejich výskytu u~generátorů vybraných v~předchozí kapitole a také podle aktuálních statistik ze serveru \cite{slant}, který se věnuje obecnému určení oblíbenosti na základě hodnocení ze strany uživatelů. -\subsection{Markdown}\label{kap:markdown} +\subsection{\TeX}\label{kap:tex} -Jazyka Markdown vznikl 19. března roku 2004, když John Gruber vydal první popis syntaxe a referenční implementaci. +Tento jazyk se vzdaluje od původního konceptu čitelnosti zdroje, ovšem ve statických generátorech ho lze stále efektivně využít. Je jedním z~nejrozšířenějších sázecích jazyků se spoustou možností a funkcionalit, z~nichž velmi zajímavým rozšířením je prostředí pro psaní matematických formulí, díky němuž se jazyk stal velmi populárním v~oblasti technických publikací. Tyto funkcionality se často objevují i v~jiných jazycích a jsou efektivně využívány pro jejich rozšíření. -Hlavním z~cílů syntaxe jazyka je vytvářet co možná nejčitelnější obsah v~syrové podobě. Dokument psaný v~Markdownu by měl být publikovatelný sám o~sobě jako čistý text bez dalších úprav a zpracování. Jazyk byl ovlivněn několika již existujícími specifikacemi jiných jazyků, ovšem největším zdrojem inspirace pro jeho vznik jsou čisté emailové korespondence. \citep{daringfireball} +Většina uživatelů se setkala spíše s~jazykem \LaTeX, tedy s~nadstavbou původního \TeX{}u, která má uživateli zjednodušit práci svými makry a rozšířeními. Realita je ovšem taková, že \LaTeX{} dělá celou práci složitější, jak popisuje doktor Olšák: -První specifikaci Gruber vydal společně s~referenční implementací v~jazyce Perl, která prováděla konverzi Markdownu do HTML. Tento program je také pojmenován jako \uv{Markdown}, ovšem mluvíme-li o~\uv{Markdownu}, máme nejčastěji na mysli samotnou syntaxi. Ta má dnes mnoho implementací v~různých programovacích jazycích. Gruberova specifikace ovšem není formálním standardem, kvůli čemuž vznikl veliký počet alternativních a více či méně pozměněných implementací, které nemusí být navzájem kompatibilní. Nejčastějšími z~nich jsou například Github Markdown, CommonMark, R Markdown a mnoho dalších. \citep{commonmark} +\begin{quote} +Představte si, že si nějaký uživatel přečte \LaTeX{}ovou příručku a nabude doj\-mu, že mu bude stačit rozumět problematice sazby na úrovni této příručky. Pak se jednou překlepne třeba při sestavování tabulky a na terminálu na něj \TeX{} křičí: {\tt Extra alignment tab has been changed to "\verb|\cr|".} Uživatel začne znovu listovat ve své příručce a zjistí, že tam o~žádném "\verb|\cr|"{} není jediná zmínka. Má pak tři možnosti: (1)~Zmáčkne Enter a podobně se zachová i u~dalších chyb. Pomyslí si, že ten \LaTeX{} je něco tajemného a mys\-tického. (2)~Propadne zoufalství a jde od toho. Dojde k~závěru, ľe je lepší zůstat u~Wordu. Vždyť stačí vzít tabulku v~Excelu a jednoduše ji přemístit do Wordu a jaképak smolení se s~nějakým podezřelým "\verb|\cr|". (3)~Pořídí si \TeX{}book a po intenzivním studiu nakonec řekne: \uv{aha}. V~tuto chvíli ale už nepotřebuje, aby mu \LaTeX{} zakrýval složitost \TeX{}u. \citep{nolatex} +\end{quote} -Nevyužívanější formální specifikací je právě CommonMark\footnote{\url{https://commonmark.org/}}, který slouží jako pevný základ většiny rozšíření. \citep{github_formal_markdown_spec} +Ve výsledku je tedy lepší, z~různých důvodů popsaných doktorem Olšákem v~jeho publikaci, použít samotný plain \TeX{} na úkor vyšší vstupní úrovně pro používání jazyka. -Podobně jako je tomu u~specifikací, existuje velké množství programů, které tyto různé specifikace překládají. Švýcarským nožem mezi nimi je program Pandoc\footnote{\url{https://pandoc.org/}}, který umí překládat Markdown do enormního výběru jiných formátů, nebo z~jiných formátů zpět. Tato funkcionalita se nevztahuje pouze na jazyk Markdown, Pandoc dokáže operovat mezi všemi podporovanými formáty, například dokáže konvertovat obsah z~HTML do \TeX{}u. Na druhou stranu existují i velmi jednoduché překladače, například program smu\footnote{\url{https://github.com/Gottox/smu}}, který umí překládat Markdown do HTML nebo čistého textu a neobsahuje více než 600 SLOC\footnote{Source lines of code}, tedy řádků kódu hlavního programu. +\subsection{Troff} -Užitečným rozšířením je, mimo jiné, také integrace matematického prostředí z~jazyka \TeX, viz sekce \ref{kap:tex}. +Troff je jedním z~nejstarších jazyků a předchůdcem jazyka \TeX. Autorem původní verze je Joe Ossanna, po jehož smrti převzal vývoj Brian Kernighan. Samotný Troff je reimplementací a rozšířením původního programu RUNOFF z~operačního systému CTSS. Vznikl za účelem sazby dokumentů na novém operačním systému Unix. \citep{ossanna1977troff} -\subsection{Org-mode} +Dnes existuje celá řada různých implementací a modernizovaných rozšíření, například Groff\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/groff/}}, Heirloom troff\footnote{\url{http://heirloom.sourceforge.net/doctools.html}}, nebo moderní Neatroff\footnote{\url{https://repo.or.cz/neatroff.git}}, který se snaží o~spojení toho nejlepšího ze všech předchozích implementací. Sám Brian Kernighan v~soukromé emailové konverzaci doporučuje použití některé alternativní implementace, jež jsou podle Keringhana lepší ve všech směrech. -Org-mode vznikl jako jeden z~módů pro editor Emacs\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/emacs/}}. Funguje podobně jako ostatní markup jazyky, tedy jako jeden centrální systém pro správu obsahu, ze kterého lze vytvářet jiné formáty, například HTML, \LaTeX, Open Document, Markdown, PDF a podobně s~možností přidání libovolného nového backendu. Cílem Org-mode je možnost ho používat i s~minimální úrovní jeho znalosti, ovšem jeho funkcionalita je vždy přístupná. Vše je realizováno pouze na čistých textových souborech, nejlépe přenositelným typem souboru. Editor Emacs je zároveň velmi často portován na různé druhy systémů a je tedy možné ho využívat v~podstatě kdekoliv. \citep{orgmanual} +I~přes vznik mnoha alternativních jazyků, například dříve zmíněného \TeX{}u a \LaTeX{}u, je Troff (Groff) stále hojně využíván v~praxi, zejména u~softwarové dokumentace v~Unixových operačních systémech. -Podporuje také \uv{literate programming} a \uv{reproducible research}, tedy že Org soubory mohou obsahovat plně funkční bloky s~kódem, které lze hodnotit v~rámci systému, a výstup bloků lze automaticky vkládat přímo do dokumentu. \citep{environment_for_literate_programming} +\subsection{Markdown}\label{kap:markdown} -Jak popisuje \cite{carsten_dominik} ve svém krátkém technickém popisu, Org-mode umí navrhování, psaní poznámek, hypertextové odkazy, tabulky, seznamy, plánování projektů, GTD, HTML a \LaTeX{}, a to všechno v~čistých textových souborech v~editoru Emacs. +Jazyk Markdown vznikl 19. března roku 2004, když John Gruber vydal první popis syntaxe a referenční implementaci. -\subsection{reStructuredText} +Hlavním z~cílů syntaxe jazyka je vytvářet co možná nejčitelnější obsah podobě čistého textu. Dokument psaný v~Markdownu by měl být publikovatelný jako textový soubor bez dalších úprav a zpracování. Jazyk byl ovlivněn několika již existujícími specifikacemi jiných jazyků, ovšem největším zdrojem inspirace pro jeho vznik jsou čisté e-mailové korespondence\footnote{E-mail, který není formátován pomocí HTML.}. \citep{daringfireball} -Tento jazyk, známý také jako ReST, je, stejně jako Markdown, zároveň syntaxí i parsovacím systémem syntaxe pro tvorbu dokumentů a webových stránek. Svou oblibu získal hlavně v~komunitě jazyka Python. Ve své dokumentaci\footnote{\url{https://docutils.sourceforge.io/rst.html}} je popisován jako syntaxe pro využití ke psaní \textit{Python docstrings} a dalších druhů dokumentace, která je spolehlivá a jednoduchá. ReST vznikl v~návaznosti na jazyk StructuredText, který trpěl mnoha nedostatky. Cílem jazyka reStructuredText je tyto nedostatky opravit a doplnit. \citep{problems_with_structuredtext} +První specifikaci Gruber vydal společně s~referenční implementací v~jazyce Perl, která prováděla konverzi zdrojového souboru popsaného v~jazyce Markdown do HTML. Tento program je také pojmenován jako \uv{Markdown}, ovšem mluvíme-li o~\uv{Markdownu}, máme nejčastěji na mysli samotnou syntaxi. Ta má dnes mnoho implementací v~různých programovacích jazycích. Gruberova specifikace ovšem není formálním standardem, kvůli čemuž vznikl veliký počet alternativních a více či méně pozměněných implementací, jenž nemusí být navzájem kompatibilní. Nejčastějšími z~nich jsou například Github Markdown, CommonMark, RMarkdown a mnoho dalších. \citep{commonmark} -S~jazykem se lze setkat u~značné části existujících generátorů statických webových stránek, z~nichž některé jsou zmíněny v~kapitole \ref{kap:paradigmata}. +Nevyužívanější formální specifikací je právě CommonMark\footnote{\url{https://commonmark.org/}}, jenž slouží jako pevný základ většiny rozšíření. \citep{github_formal_markdown_spec} -\subsection{\TeX}\label{kap:tex} +Podobně jako je tomu u~specifikací, existuje velké množství programů, které tyto různé specifikace překládají. Švýcarským nožem mezi nimi je program Pandoc\footnote{\url{https://pandoc.org/}}, jenž umí překládat Markdown do enormního výběru jiných formátů, nebo z~jiných formátů zpět. Tato funkcionalita se nevztahuje pouze na jazyk Markdown, Pandoc dokáže operovat mezi všemi podporovanými formáty, například dokáže konvertovat obsah z~HTML do \TeX{}u. Na druhou stranu existují i velmi jednoduché překladače, například program smu\footnote{\url{https://github.com/Gottox/smu}}, který umí překládat Markdown do HTML nebo čistého textu a neobsahuje více než šest set řádků kódu hlavního programu. -Tento jazyk se již vzdaluje od původního konceptu čitelnosti zdroje, ovšem ve statických generátorech ho lze stále efektivně využít. Je jedním z~nejrozšířenějších sázecích jazyků se spoustou možností a funkcionalit, z~nichž velmi zajímavým rozšířením je prostředí pro psaní matematických formulí, díky kterému jazyk stal velmi populárním v~oblasti technických publikací. Tyto funkcionality se často objevují i v~jiných jazycích, které jsou efektivně využívány pro jejich rozšíření. +Užitečným rozšířením je, mimo jiné, také integrace matematického prostředí z~jazyka \TeX, viz sekce \ref{kap:tex}. -Většina uživatelů se setkala spíše s~jazykem \LaTeX, tedy s~nadstavbou původního \TeX{}u, která má uživateli zjednodušit práci svými makry a rozšířeními. Realita je ovšem taková, že \LaTeX{} dělá celou práci složitější, jak popisuje doktor Olšák: +\subsection{Org-mode} -\begin{quote} -Představte si, že si nějaký uživatel přečte \LaTeX{}ovou příručku a nabude dojmu, že mu bude stačit rozumět problematice sazby na úrovni této příručky. Pak se jednou překlepne třeba při sestavování tabulky a na terminálu na něj \TeX{} křičí: {\tt Extra alignment tab has been changed to "\verb|\cr|".} Uživatel začne znovu listovat ve své příručce a zjistí, že tam o~žádném "\verb|\cr|"{} není jediná zmínka. Má pak tři možnosti: (1)~Zmáčkne Enter a podobně se zachová i u~dalších chyb. Pomyslí si, že ten \LaTeX{} je něco tajemného a mystického. (2)~Propadne zoufalství a jde od toho. Dojde k~závěru, ľe je lepší zůstat u~Wordu. Vždyť stačí vzít tabulku v~Excelu a jednoduše ji přemístit do Wordu a jaképak smolení se s~nějakým podezřelým "\verb|\cr|". (3)~Pořídí si \TeX{}book a po intenzivním studiu nakonec řekne: \uv{aha}. V~tuto chvíli ale už nepotřebuje, aby mu \LaTeX{} zakrýval složitost \TeX{}u. \citep{nolatex} -\end{quote} +Org-mode vznikl jako jeden z~módů pro editor Emacs\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/emacs/}}. Funguje podobně jako ostatní markup jazyky, tedy jako jeden centrální systém pro správu obsahu, ze kterého lze vytvářet jiné formáty, například HTML, \LaTeX, Open Document, Markdown, PDF a podobně s~možností přidání libovolného nového backendu. Cílem Org-mode je možnost ho používat i s~minimální úrovní jeho znalosti, ovšem jeho funkcionalita je vždy přístupná. Vše je realizováno pouze na čistých textových souborech, nejlépe přenositelným typem souboru. Editor Emacs je zároveň velmi často portován na různé druhy systémů a je tedy možné ho využívat v~podstatě kdekoliv. \citep{orgmanual} -Ve výsledku je tedy lepší, z~různých důvodů popsaných doktorem Olšákem v~jeho publikaci, použít samotný plain \TeX{} na úkor vyšší vstupní úrovně pro používání jazyka. +Podporuje také \uv{literate programming} a \uv{reproducible research}, tedy že Org soubory mohou obsahovat plně funkční bloky s~kódem, které lze hodnotit v~rámci systému, a výstup bloků lze automaticky vkládat přímo do dokumentu. \citep{environment_for_literate_programming} -\subsection{Troff} +Jak popisuje \cite{carsten_dominik} ve svém krátkém technickém popisu, Org-mode umí navrhování, psaní poznámek, hypertextové odkazy, tabulky, seznamy, plánování projektů, GTD, HTML a \LaTeX{}, a to všechno v~čistých textových souborech v~editoru Emacs. -Troff je jedním z~nejstarších jazyků a předchůdcem jazyka \TeX. Autorem původní verze je Joe Ossanna, po jehož smrti převzal vývoj Brian Kernighan. Samotný Troff je reimplementací a rozšířením původního programu RUNOFF z~operačního systému CTSS. Vznikl za účelem sazby dokumentů na novém operačním systému Unix. \citep{ossanna1977troff} +\subsection{reStructuredText} -Dnes existuje celá řada různých implementací a modernizovaných rozšíření, například Groff\footnote{\url{https://www.gnu.org/software/groff/}}, Heirloom troff\footnote{\url{http://heirloom.sourceforge.net/doctools.html}}, nebo moderní Neatroff\footnote{\url{https://repo.or.cz/neatroff.git}}, který se snaží o~spojení toho nejlepšího ze všech předchozích implementací. Sám Brian Kernighan doporučuje v~soukromé emailové konverzaci použití některé alternativní implementace, které jsou podle Keringhana lepší ve všech směrech. +Tento jazyk, známý také jako ReST, je, stejně jako Markdown, zároveň syntaxí i parsovacím systémem syntaxe pro tvorbu dokumentů a webových stránek. Svou oblibu získal hlavně v~komunitě jazyka Python. Ve své dokumentaci\footnote{\url{https://docutils.sourceforge.io/rst.html}} je popisován jako syntaxe pro využití ke psaní \textit{Python docstrings} a dalších druhů dokumentace, která je spolehlivá a jednoduchá. ReST vznikl v~návaznosti na jazyk StructuredText, jenž trpěl mnoha nedostatky. Cílem jazyka reStructuredText je tyto nedostatky opravit a doplnit. \citep{problems_with_structuredtext} -I~přes vznik mnoha alternativních jazyků, například dříve zmíněného \TeX{}u a \LaTeX{}u, je Troff (Groff) stále hojně využíván v~praxi, zejména u~softwarové dokumentace v~Unixových operačních systémech. +S~jazykem se lze setkat u~značné části existujících generátorů statických webových stránek, z~nichž některé jsou zmíněny v~kapitole \ref{kap:paradigmata}. diff --git a/kap-modelova-implementace.tex b/kap-modelova-implementace.tex index 5bba522..07d9747 100644 --- a/kap-modelova-implementace.tex +++ b/kap-modelova-implementace.tex @@ -1,30 +1,38 @@ \chapter{Modelová implementace}\label{kap:modelova-implementace} -Tato část práce se věnuje tvorbě modelové implementace systému pro generování statického webu dle definovaných požadavků v~kapitole \ref{kap:taxonomie-pozadavku}. Jsou zde vybrány vhodné součásti, ze kterých je modelová implementace složena. Systém je vytvářen na základě poznatků z~předchozích částí práce. +Tato část práce se věnuje tvorbě modelové implementace systému pro generování sta\-tických webových stránek dle definovaných požadavků v~kapitole \ref{kap:taxonomie-pozadavku}. Jsou zde vybrány vhodné součásti, ze kterých je modelová implementace složena. \section{Výběr vhodného systému}\label{kap:vyber-vhodneho-systemu} -Modelový web se skládá ze dvou částí, a to z~verzovacího systému pro správu obsahu a generátoru statického HTML. +Modelový systém se skládá ze dvou částí, a to z~verzovacího systému pro správu obsahu a generátoru statického HTML. Obě tyto součásti jsou vybírány na základě poznatků z~předchozích částí práce. \subsection{Verzovací systém pro správu obsahu}\label{kap:vyber-vhodneho-systemu-verzovani} -Pro správu obsahu i šablon a statických souborů byl zvolen distribuovaný verzovací systém Git, který má v~porovnání s~jinými verzovacími systémy, zejména centralizovanými, spousty výhod. Hlavní jeho výhodou je rozšířené využití v~praxi a snadné používání. Díky svým decentralizovaným vlastnostem ho lze využívat v~mnoha odlišných pracovních postupech. S~naklonovaným repozitářem lze pracovat i bez připojení k~síti, což lze považovat i za druh zálohy. Git také umožňuje slučování různých změn od mnoha uživatelů a dovoluje jednoduše řešit potenciální konflikty. \citep{why_is_git_better_than_x} +Pro správu obsahu i šablon a statických souborů byl zvolen distribuovaný verzovací systém Git, jenž má v~porovnání s~jinými verzovacími systémy, zejména centralizovanými, spousty výhod. Hlavní jeho výhodou je rozšířené využití v~praxi a snadné používání. Díky svým decentralizovaným vlastnostem ho lze využívat v~mnoha odlišných pracovních postupech. S~naklonovaným repozitářem lze pracovat i bez připojení k~síti, což lze považovat i za druh zálohy. Git také umožňuje slučování různých změn od mnoha uživatelů a dovoluje jednoduše řešit potenciální konflikty. \citep{why_is_git_better_than_x} -Skvěle využitelnou funkcí pro modelovou implementaci je také to, že po provedení změn v~repozitáři lze pomocí Gitu spouštět skripty, které mohou provádět automatické generování obsahu a další užitečné operace. Tato funkcionalita je implementována v~rámci modelové implementace v~sekci \ref{kap:automaticke-generovani-obsahu}. +Skvěle využitelnou funkcí pro modelovou implementaci je také to, že po provedení změn v~repozitáři lze pomocí Gitu spouštět skripty, které mohou provádět automatické gene\-rování obsahu a další užitečné operace. Tato funkcionalita je implementována v~rámci modelové implementace v~sekci \ref{kap:automaticke-generovani-obsahu}. \subsection{Generátor statického webu} -Protože forma modelového webu odpovídá paradigmatu webové prezentace ze sekce \ref{kap:paradigmata-webova-prezentace}, byl pro jeho generování použit program Zola\footnote{\url{https://www.getzola.org/}}, jehož výhody jsou v~sekci \ref{kap:paradigmata-webova-prezentace} popsány. +Protože forma modelového webu odpovídá paradigmatu webové prezentace ze sekce \ref{kap:paradigmata-webova-prezentace}, byl pro jeho generování použit program Zola\footnote{\url{https://www.getzola.org/}}. -Jako nejvhodnější generátor pro modelovou implementaci byl vybrán software Zola. Ten splňuje všechny požadavky z~kapitoly \ref{kap:taxonomie-pozadavku} a oproti jiným systémům je výhodný tím, že je napsaný v~jazyce Rust a je tedy mnohem rychlejší a bezpečnější, než většina jeho alternativ \citep{benchmarks_game}. Kromě těchto výhod si zachovává většinu funkcí a rysů, které lze najít v~ostatních složitých systémech. Zároveň je možné generátor zkompilovat do jednoho staticky linkovaného binárního souboru, se kterým se pracuje mnohem lépe než se složitým frameworkem. +Vybraný generátor splňuje všechny požadavky z~kapitoly \ref{kap:taxonomie-pozadavku} a oproti jiným systémům je výhodný tím, že je napsaný v~jazyce Rust. Je tedy mnohem rychlejší a bezpečnější, než většina jeho alternativ \citep{benchmarks_game}. Tato výhoda v~rychlosti se znatelně projevuje při zpracování obsáhlých webových stránek či mnoha obrázků. + +V~rámci generátoru je využíván značkovací jazyk Markdown, který je snadný a velmi rozšířený. Kromě těchto výhod si zachovává většinu funkcí a rysů, jež lze najít v~ostatních složitých systémech. Zároveň je možné generátor zkompilovat\footnote{Spustitelné programy musí být převedeny do strojového kódu procesem zvaným \textit{kompilace}.} do jednoho staticky linkovaného\footnote{Spustitelný soubor má všechny potřebné knihovny integrované v~sobě.} binárního souboru, se nímž se pracuje mnohem lépe než se složitým frameworkem. \section{Tvorba šablony} -Jak se uvádí v~dokumentaci\footnote{\url{https://www.getzola.org/documentation/content/overview/}}, Zola pracuje s~několika druhy stránek, primárně s~takzvanou \uv{sekcí} a \uv{stránkou}. Každá sekce může mít vlastní obsah, ovšem může obsahovat i další subsekce, díky čemuž lze dělit obsah do stromové struktury. Stránka slouží pouze k~předání obsahu a nikoliv k~dalšímu větvení struktury. Dá se tedy říci, že stránka reprezentuje list v~rámci stromovité struktury. Kořenem celého stromu je speciální sekce s~názvem \uv{index}. Pro každou část se obvykle používá vlastní HTML šablona, ovšem není to pravidlem a každá část větve může využívat šablonu jinou. To je užitečné například u~stránek s~různými druhy obsahu. V~rámci modelového webu zůstává druh obsahu stejný a není tedy třeba odchylovat se od standardní struktury. +Jak se uvádí v~dokumentaci\footnote{\url{https://www.getzola.org/documentation/content/overview/}}, Zola pracuje s~několika druhy stránek, primárně s~tak\-zvanou \textit{sekcí} a \textit{stránkou}. + +Stránka slouží pouze k~předání obsahu a nikoliv k~dalšímu větvení struktury. Dá se tedy říci, že stránka v~rámci stromové struktury reprezentuje konec větve. + +Každá sekce může mít vlastní obsah, ovšem může obsahovat i další subsekce, pomocí nichž lze obsah ve stromové struktuře větvit. Kořenem celého stromu je speciální sekce s~názvem \textit{index}. -Soubory se šablonami se nachází ve složce \texttt{templates/}, ve které generátor vždy očekává šablonu \texttt{index.html}. Ta se využívá jak k~vykreslení úvodní kořenové stránky, tak jako základ, který mohou ostatní šablony rozšiřovat. Tato kořenová šablona tedy obsahuje základní strukturu celé stránky, přičemž navazující šablony jen mění určité části obsahu a nedefinují celou strukturu znovu. +Pro každou část se obvykle používá vlastní HTML šablona, ovšem není to pravidlem a každá část větve může využívat šablonu jinou. To je užitečné například u~stránek s~různými druhy obsahu. V~rámci modelového webu zůstává druh obsahu stejný a není tedy třeba odchylovat se od standardní struktury. -Generátor v~šablonách hledá vlastní řídící sekvence, které se popisují závorkami. Existují tři druhy kombinací, které lze použít: +Soubory se šablonami se nachází ve složce \texttt{templates/}, ve které generátor vždy očekává šablonu \texttt{index.html}. Ta se využívá jak k~vykreslení úvodní kořenové stránky, tak jako základ, jež mohou ostatní šablony rozšiřovat. Tato kořenová šablona tedy obsahuje základní strukturu celé stránky, přičemž navazující šablony jen mění určité její části a nedefinují celou strukturu znovu. + +Generátor Zola v~šablonách hledá vlastní řídící sekvence, jenž se popisují kombinací složených závorek a dalších znaků. Existují tři druhy kombinací, které lze použít: \begin{itemize} \item \texttt{\{\% \%\}} -- Metoda, funkce, cykly, podmínky, práce s~proměnnou atd. @@ -32,10 +40,10 @@ Generátor v~šablonách hledá vlastní řídící sekvence, které se popisuj \item \texttt{\{\# \#\}} -- Komentář \end{itemize} -Generátor také vyžaduje konfigurační soubor \texttt{config.toml} v~kořenové složce projektu, který obsahuje různé nastavení stránky, globální proměnné a chování generátoru. +Generátor také vyžaduje konfigurační soubor \texttt{config.toml} v~kořenové složce projektu, jenž obsahuje různé nastavení stránky, globální proměnné a chování generátoru. \begin{lstlisting}[label=lst:jednoducha-konfigurace,caption=Příklad jednoduché konfigurace v~souboru \texttt{config.toml}] -# Adresa ze které se generují odkazy +# Adresa pro kterou se generují odkazy base_url = "https://ucitelonline.pedf.cuni.cz" # Název stránky title = "Učitel online" @@ -45,7 +53,7 @@ description = "Web pro ditstribuci užitečných materiálů" compile_sass = true \end{lstlisting} -Systém vždy zpracuje úvodní šablonu \texttt{index.html}, ze které pak lze odvíjet ostatní šablony. Tato hlavní šablona obsahuje strukturu celé webové stránky a nesmí v~ní tedy chybět validní HTML struktura, tedy hlavička, tělo, metadata, kódování a podobně. Do struktury lze vkládat libovolné řídící sekvence pro generátor, které ovlivňují výsledný výstup. +Systém vždy zpracuje úvodní šablonu \texttt{index.html}, ze které pak lze odvíjet ostatní šablony. Tato hlavní šablona obsahuje strukturu celé webové stránky a nesmí v~ní chybět validní HTML struktura, tedy hlavička, tělo, metadata, kódování a podobně. Do struktury lze vkládat libovolné řídící sekvence generátoru, které ovlivňují výsledný výstup. \begin{lstlisting}[label=lst:zakladni-sablona,caption=Základní šablona \texttt{index.html}] @@ -61,7 +69,7 @@ Systém vždy zpracuje úvodní šablonu \texttt{index.html}, ze které pak lze V~příkladu \ref{lst:zakladni-sablona} je název stránky mezi tagy \texttt{