diff --git a/content/studenti/zav_prace/ped-vyzkum/Druhy_testovych_uloh.png b/content/studenti/zav_prace/ped-vyzkum/Druhy_testovych_uloh.png
new file mode 100644
index 0000000..b1bb1bb
Binary files /dev/null and b/content/studenti/zav_prace/ped-vyzkum/Druhy_testovych_uloh.png differ
diff --git a/content/studenti/zav_prace/ped-vyzkum/index.md b/content/studenti/zav_prace/ped-vyzkum/index.md
new file mode 100644
index 0000000..3ba1497
--- /dev/null
+++ b/content/studenti/zav_prace/ped-vyzkum/index.md
@@ -0,0 +1,640 @@
++++
+title = "Poznámky k pedagogickému výzkumu" 
+
+[extra]
+heading = "Poznámky k pedagogickému výzkumu"
++++
+## Obsah
+- [Pedagogický výzkum](#pedagogicky-vyzkum)
+- [Metody pedagogického výzkumu](#metody-pedagogickeho-vyzkumu)
+    - [Pozorování](#pozorovani)
+    - [Dotazník](#dotaznik)
+    - [Interview](#interview-rozhovor)
+    - [Experiment v pedagogickém výzkumu](#experiment-v-pedagogickem-vyzkumu)
+    - [Testy a testování v ped. výzkumu](#testy-a-testovani-v-ped-vyzkumu)
+- [Zpracování a interpretace výsledků výzkumu](#zpracovani-a-interpretace-vysledku-vyzkumu)
+
+
+# Pedagogický výzkum
+
+### Klíčová slova
+empirický výzkum, aplikovaný výzkum, teoretický výzkum,
+základní výzkum, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, akční
+výzkum, projekt výzkumu, metody výzkumu
+
+### Vymezení pojmu a typy pedagogického výzkumu
+
+Výzkum v pedagogice je zaměřen převážně na popis, analýzu a interpretaci
+vzdělávací reality. Nejčastěji se jedná o **empirický výzkum**, zaměřený
+na konkrétní jevy v oblasti vzdělávání. Jeho výsledky se zpravidla
+aplikují ve školské praxi, má tedy charakter **aplikovaného výzkumu.**
+
+Součástí pedagogického výzkumu je (měl by být) i **základní,
+teoretický výzkum.**
+
+Základní výzkum je zaměřen na základní (klíčové) problémy a otázky
+v teorii pedagogiky. Jeho výsledky přispívají k vysvětlení významných
+jevů a otázek v oblasti vzdělávání ( např. funkce vzdělávání v současné
+společnosti).
+
+**Aplikovaný a základní výzkum by se měly vzájemně doplňovat a ovlivňovat.**
+
+Pedagogický výzkum využívá metodologii založenou na různých
+filosofických základech. Z pozitivizmu vychází **kvantitativní výzkum**,
+založený na přesně vymezených metodách zkoumání poskytujících
+kvantifikovatelné výsledky. Fenomenologie je základem **kvalitativního
+výzkumu.** Zdrojem dat je přirozené prostředí, ve kterém se uskutečňuje
+terénní výzkum. Výsledkem je nejčastěji detailní popis sledovaného
+případu ( případová studie), zpracovaný většinou na základě různých
+druhů pozorování a rozhovorů.
+
+Kvantitativní výzkum má v pedagogice dlouhou tradici, kvalitativní
+výzkum je v pedagogice rozvíjen necelé půlstoletí. V současnosti bývají
+oba typy výzkumu kombinovány.
+
+Pedagogický výzkum je většinou směřován k získání informací s širší
+platností v oblasti vzdělávání. Využívá se však i pro řešení konkrétních
+situací a otázek týkajících se určité školy, třídy, skupiny žáků apod.
+Tento typ pedagogického výzkumu se označuje **akční výzkum.** Cílem je
+zpravidla zlepšení vzdělávacího procesu a podmínek pro jeho realizaci.
+Podrobnější údaje uvádí Janík ( In Maňák, Švec, 2004, s. 51- 67).
+
+### Cvičení:
+
+- Srovnejte pozitiva a negativa kvantitativního a kvalitativního výzkumu v pedagogice se zaměřením na vzdělávání v oblastech Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie.
+
+## Příprava pedagogického výzkumu, projekt výzkumu
+
+Předpokladem úspěchu všech typů pedagogického výzkumu je jeho kvalitní
+příprava a zpracování projektu výzkumu. Švec, Maňák ( 2004, s. 29)
+uvádějí jednu z možných struktur projektu pedagogického výzkumu,
+použitelnou i při práci na úkolech pro diplomové a závěrečné práce.
+
+1.  Pracovní vymezení výzkumných problémů a základních pojmů. Rozbor stavu řešení těchto problémů s využitím vhodných informačních zdrojů.
+
+2.  Stanovení **cíle** (cílů) výzkumu.
+
+3.  Volba a zdůvodnění volby **výzkumné strategie** (kvalitativní, kvantitativní, smíšená).
+
+4.  Definování **proměnných, pracovních hypotéz** (u empirického výzkumu).
+
+5.  Návrh **výzkumných metod** a technik.
+
+6.  Stanovení **výzkumného souboru (vzorku**) a volba metody výběru.
+
+7.  **Očekávané výstupy**, např. změnu vzdělávací koncepce pro terénní praxi.
+
+8.  Předpokládaný postup, **časový harmonogram** realizace výzkumu.
+
+9.  Materiální, organizační, případně finanční **zabezpečení projektu**.
+
+10. Seznam použitelných **informačních zdrojů**
+
+# Metody pedagogického výzkumu
+
+## Pozorování
+
+Předmětem pozorování jsou osoby ( např. učitel, žáci ), prostředí,předměty( pomůcky aj.)
+
+Pozorování lze třídit podle různých hledisek, např.:
+
+**1.  Podle způsobu pozorování:** 
+- **strukturované**, časté v kvantitativním výzkumu
+- **nestrukturované**, obvyklé v kvalitativním výzkumu
+- **kombinované**, strukturované doplněné nestrukturovaným
+
+### Strukturované pozorování 
+připraveny pozorovací nástroje ve kterých stanovíme:
+- jaké (které) jevy pozorovat (**cíl**)
+- popis vlastností pozorovaných jevů
+- popis pravidel jak tyto jevy identifikovat
+- popis pravidel jak jevy zaznamenat a vyhodnocovat
+
+*Pro záznam výsledků pozorování připravíme:*
+-   **inventáře** - seznam vlastností činností, předmětů; zaznamenáme zda jsou přítomny nebo ne
+-   **pozorovací systémy** - popis pozorovaných jevů, způsob jejich identifikace, záznam, vyhodnocení
+-   **posuzovací škály.**
+
+*Pro strukturované pozorování jsou předem stanoveny kategorie:*
+-  **kognitivního charakteru** - např. vysvětluje, řeší problémy
+-  **afektivního charakteru** - postoje, zájmy, pocity
+-  **psychomotorického charakteru** - např. měří materiál, ohýbá drát.
+
+*Kódování kategorií:* 
+- **časové** ( např. každou 10. sekundu) 
+- **přirozené** (když se objeví, začne).
+
+### Nestrukturované pozorování 
+- nepoužívají se předem připravené pozorovací nástroje, jsou určeny jen konkrétní události, jevy a osoby, které se mají pozorovat
+- pozorovatel se soustřeďuje zpravidla na vnější projevy chování, nevyvozuje z pozorovaného jevu vlastnosti osob
+
+**2.  Podle průběhu pozorování:**
+- přímé
+- nepřímé (ze záznamu)
+
+**3. Podle účasti na pozorovaných jevech:**
+- zúčastněné (participační)
+- nezúčastněné
+
+### Cvičení:
+- Navrhnout a prodiskutovat příklady pedagogického výzkumu, pro které je pozorování **validní** metodou
+- Prohlédnout ukázky používaných pozorovacích systémů, např. Flanderova systému na pozorování komunikace ve třídě a 
+  posoudit o jaký typ pozorování se jedná, určit kategorie, možný způsob jejich kódování atd.
+- Prostudovat zadání, splnit dílčí úkoly v modelovém akčním výzkumu.
+
+**CÍL akčního výzkumu**: Na základě posouzení tvořivých schopností žáků
+vybrat vhodné náměty prací s technickými materiály pro zařazení do
+tématického plánu praktických činností v 6 ročníku ZŠ .
+
+PROBLEMATIKA: Rozhodli jsme se, že budeme usilovat o rozvíjení
+neverbální tvořivosti žáků v předmětu Praktické činnosti na 2. stupni
+ZŠ. Potřebujeme zjistit reakci, chování žáků v situaci, kdy mají řešit
+úkol s použitím vlastních nápadů, invence, mají řešit problémovou
+situaci apod. Součástí hodnocení tvořivosti by měla být i analýza
+produktů, tj. posouzení originality nápadů, schopnost řešení technických
+„ otázek".
+
+### Náměty prací
+
+**Modelová situace:** 12 žáků , pracují ve školní dílně. Jejich úkolem
+je vytvořit s použitím nástrojů, které jsou k disposici v pracovních
+stolech z 0,5m dlouhého hliníkového drátu ( 2r= 2mm) použitelný předmět.
+Kdo si nebude vědět rady, může použít „ Krabici poslední záchrany" ve
+které budou vzorové výrobky, nákresy výrobků aj. Práce je individuální
+
+**DÍLČÍ ÚKOLY pro skupiny studentů:**
+-   návrh metod vhodných pro zadanou část vyučovací jednotky;
+-   návrh záznamu výsledků získaných doporučenými metodami, např. arch
+    (inventář ) pro strukturované pozorování, záznam analýzy výtvorů
+    žáků;
+-   posouzení návrhu zpracovaného jinou skupinou;
+-   prostudování „ oponentního" posudku vlastního návrhu
+-   prezentace vlastního návrhu a jeho obhajoba.
+
+1.  skupina studentů: Návrh metod (metody ), vhodných pro část vyučovací
+    jednotky, kdy mají žáci po seznámení s úkolem samostatně pracovat a
+    návrh záznamu získaných výsledků..Posouzení návrhu 2.skupiny.
+
+2.  skupina žáků: Návrh metod ( metody ) vhodných pro část vyučovací
+    jednotky, kdy se žáci již rozhodli co budou dělat a začali
+    samostatně pracovat a návrh záznamů získaných výsledků. Posouzení
+    návrhu 3. skupiny
+
+3.  skupina studentů: Návrh metod (metody) vhodných pro hodnocení
+    výrobků žáků s ohledem na sledovaný cíl a záznamu výsledků použitých
+    metod (metody). Posouzení návrhu 1.skupiny.
+
+# DOTAZOVÁNÍ v pedagogickém výzkumu
+
+## DOTAZNÍK
+
+Dotazník je častým nástrojem hromadného sběru dat
+
+**Pojmy:** respondent, konstrukce dotazníku, administrace dotazníku, položka- otázka
+
+**Typy položek:** otevřené, uzavřené, polouzavřené, škála, neukončené věty
+
+**Struktura dotazníku** - zpravidla 3 části: 
+1. vstupní část, 
+2. vlastní otázky,
+3. závěrečná část.
+
+### Základní pravidla pro tvorbu položek (otázek) dotazníku
+
+1. Formulovat položky jasně.
+
+2. Položky by neměly být příliš široké.
+
+3. Vyhnout se výrazům typu „několik", „někdy" apod.
+
+4. Vyhnout se dvojitým otázkám.
+
+5. Klást otázky na které dovedou respondenti odpovědět (přiměřenost!)
+
+6. Položky musí být pro respondenta smysluplné.
+
+7. Tvořit položky jednoduché, pochopitelné.
+
+8. Vyhnout se záporným výrazům. Pokud to není možné, zvýraznit je.
+
+9. Vyhnout se položkám vzbuzujícím předpojatost.
+
+### Cvičení 1: práce ve 4 skupinách - a, b, c, d
+
+**Připravte odpovědi na uvedené otázky a jejich prezentaci**
+
+a)  Co by měla obsahovat vstupní a závěrečná část dotazníku - možné varianty ?
+
+b)  Co zjišťovat při použití dotazníku v předvýzkumu a kterých metod je
+    možné použít?
+
+c)  Jak zjistit věrohodnost odpovědí uvedených v dotazníku ?
+
+d)  Specifika dotazníku pro různé cílové skupiny?
+
+### Cvičení 2: práce ve 4 skupinách - a, b, c, d
+
+Vytvořit položky pro dotazník zpracovaný pro řešení zadané problematiky
+
+*Problematika - příklad*
+
+Jedním z průřezových témat RVP ZV je environmentální výchova (EV).
+Zařazuje se do všech vzdělávacích oblastí. V oblastech Člověk a svět
+práce a Informační a komunikační technologie se EV zaměřuje např. na
+seznamování žáků s využíváním technických prostředků a moderních
+technologií pro monitorování stavu životního prostředí (ŽP),a jeho
+ochranu, šetření energií a materiálů, vývoj materiálů a systémů
+umožňujících recyklaci ( pokud je to s ohledem na stav poznání
+ekonomické i ekologické) nebo ukládání, případně likvidaci odpadů
+s minimálním ohrožením ŽP atd.
+
+Pro volbu vhodných námětů, metod a prostředků EV pro danou cílovou
+skupinu je důležité zjistit, co její členové o této problematice znají,
+jejich postoje, názory, schopnosti řešit problémy aj.
+
+Metodou, kterou by učitelé mohli pro akční výzkum použít, je především
+dotazníkové šetření, respondenty budou žáci cílové skupiny.
+
+a)  položky zjišťující znalosti žáků
+b)  položky zjišťující názory žáků
+c)  položky zjišťující postoje, osobní angažovanost
+d)  položky dokumentující schopnost řešit problémy
+
+**Všechny skupiny:** prohlédnou předložené typy dotazníků a posoudí je
+z hlediska uvedených pravidel pro tvorbu dotazníku. a cíle výzkumu.
+
+## INTERVIEW (ROZHOVOR)
+
+**Pojmy**: respondent, raport, typy interview (rozhovoru), typy otázek
+
+*Raport- navázání přátelského vztahu mezi respondentem a výzkumníkem.*
+
+**Typy rozhovoru**: diagnostický a výzkumný, strukturovaný, polostrukturovaný, nestrukturovaný
+
+**Diagnostický rozhovor** je častý v psychologii a v případových
+studiích. Hloubkový rozhovor se využívá zvláště v kvalitativním výzkumu.
+Výzkumník ( ale také pedagog, terapeut) pokládá připravené otázky,
+hodnotí a interpretuje však nejen odpovědi respondentů, ale také jejich
+chování, např. změnu barvy ve tváři, výraz očí a celého obličeje,
+přestávky v řeči aj.
+
+**Výzkumný rozhovor** - nejde zpravidla o individuální
+charakteristiku respondenta, ale o obecnější názory a postoje určité
+skupiny respondentů. Otázky bývají kvantitativně orientované s možností
+jednoduchého kvantitativního vyhodnocení a zpracování.
+
+**Strukturovaný rozhovor** - otázky jsou předem připraveny, je to
+určitá obdoba dotazníku; používají se otázky otevřené i uzavřené.
+
+**Polostukturovaný rozhovor** - základní otázky jsou připraveny,
+následuje však ještě objasňování odpovědí, vysvětlování volby odpovědi
+apod.
+
+**Nestrukturovaný rozhovor** - je dána volnost odpovědi, kategorizace
+a vyhodnocování je obtížnější, lze však získat zajímavé informace;
+typický pro kvalitativní výzkum.
+
+**Komunikační prostředky**- verbální i neverbální. Důležité je udržet
+kontakt s respondentem.
+
+*Např. je dobré umožnit respondentovi, aby si odpověď promyslel,
+reagovat vhodně na odpověď, předejít vzniku rozpačitých situací,
+diskontinuity v rozhovoru. Výzkumník ( podobně učitel, terapeut) může
+průběh ovlivnit vyjádřením souhlasu. Zopakování posledních slov (Echo)
+umožňuje položit doplňující otázku, udržet respondenta v dobrém rozmaru.
+Pokud respondent „uteče" od tématu, je vhodné ho vyslechnout a taktně
+vrátit k původní otázce.*
+
+**Záznam rozhovoru:** osobně výzkumník nebo jeho pomocník, při souhlasu
+respondenta pomocí technických prostředků. Při použití strukturovaného a
+polostrukturovaného rozhovoru je vhodné připravit záznamní protokol a
+způsob záznamu, abychom neztráceli čas a nevnášeli do rozhovoru
+nervozitu.
+
+**Vyhodnocování odpovědí a celého rozhovoru-** např. postupná
+kategorizace, kódování
+
+**Co může ovlivnit průběh rozhovoru-** kromě osobnosti účastníků i
+prostředí- hluk, teplota a další mikroklimatické podmínky; zásadní je však dovednost výzkumníka.
+
+### Cvičení
+1. Srovnejte přednosti a nevýhody dotazníku a rozhovoru v pedagogickém výzkumu.
+
+2. Uveďte příklady témat ( výzkumných cílů) souvisejících
+   s problematikou technické a informační výchovy pro které je rozhovor
+   validní metodou výzkumu.
+3. Připravte pro vybrané téma různé typy otázek, varianty vhodné
+   např. pro žáky, rodiče, učitele, ředitele školy.
+4. Připravte formou hraní rolí modelový rozhovor na vybrané téma
+   (stanovte výzkumný cíl podle kterého zvolíte účastníky rozhovoru).
+
+# EXPERIMENT v pedagogickém výzkumu
+
+### Klíčová slova
+Subjekty ( účastníci experimentu, např. žáci v experimentální a
+kontrolní skupině).
+
+Experimentální skupina, kontrolní skupina. Proměnná- nezávisle, závisle,
+intervenující.
+
+Pretest, posttest.
+
+Plánování, vlastní realizace a vyhodnocení experimentu je v mnoha
+ohledech obdobné u experimentů v přírodních vědách ( kde jsou hlavní
+výzkumnou metodou), v technice, v pedagogice, případně i v psychologii.
+Experimenty v jednotlivých vědních oblastech mají však svá specifika.
+V současnosti jsou v pedagogickém výzkumu méně časté.
+
+## Model experimentu
+
+Gavora (2000), s. 77 uvádí schéma jednoduchého modelu experimentu:
+
+1. Vezmi dvě rovnocenné skupiny subjektů (Skupina A, Skupina B)
+2. Vše dělej s oběma skupinami stejně, kromě experimentální změny
+3. Vyhodnoť skupinu A, vyhodnoť skupinu B
+4. Udělej závěr o experimentální změně
+
+**Základní charakteristiky experimentu** (Ferjenčík, 2000 )
+
+Experiment je prostředek ke zjišťování vztahu mezi proměnnými. Pro
+splnění vnitřní validity musí splňovat tyto podmínky:
+
+-   to co považujeme za příčinu musí předcházet následku,
+    předpokládanému efektu;
+-   příčina a následek musí kolísat společně, tj.kovariovat;
+-   pro vysvětlení změn závisle proměnné by nemělo existovat žádné
+    alternativní vysvětlení kromě působení na nezávisle proměnnou
+
+### Znaky vnitřní validity:
+
+1.  *Manipulace s nezávisle proměnnou( proměnnými)-působení příčiny.*
+2.  *Měření závisle proměnné ( proměnných)- měření důsledků.*
+3.  *Kontrola všech jiných proměnných*
+
+# Obvyklý postup při využití experimentu jako výzkumné metody
+
+-   formulace výzkumného problému, cíle experimentu;
+-   formulace hypotézy( hypotéz);
+-   stanovení nezávisle a závisle proměnné ( proměnných);
+-   vstupní diagnostika ( možnost eliminace intervenujících proměnných);
+-   určení způsobu hodnocení výsledků ( metodika );
+-   realizace experimentu;
+-   interpretace výsledků, posouzení závažnosti, reliability výsledků.
+
+Velkým problémem pro zajištění reliability výsledků v pedagogickém
+výzkumu je vhodné rozdělení subjektů do kontrolních a pokusných skupin
+tak, aby byly ve sledovaných znacích na počátku experimentu co
+nevyrovnanější.
+
+### Cvičení
+
+-   Navrhněte výzkumný problém, který je podle Vašeho názoru
+    v současnosti aktuální v technické a informační výchově na
+    základních školách a pro jehož řešení by byl vhodný pedagogický
+    experiment.
+
+-   Formulujete cíl experimentu, nezávisle a závisle proměnné.
+
+-   Navrhněte postupy vhodné pro vytvoření rovnocenných skupin pro
+    vybraný experiment. (prodiskutujeme společně s členy ostatních
+    skupin).
+
+-   Uvažte, které intervenující proměnné mohou v daném experimentu
+    „ohrozit" reliabilitu výsledků.
+
+-   Navrhněte postupy vhodné pro měření závisle proměnné (proměnných).
+
+- Formulujte pro své téma výzkumu: 
+    - Výzkumný problém
+    - Cíl experimentu
+    - Nezávisle proměnné
+    - Závisle proměnné
+    - Příklady intervenujících proměnných
+    - Návrh postupu měření závisle proměnných.
+
+
+# TESTY A TESTOVÁNÍ v ped. výzkumu
+
+### Klíčová slova: 
+testování, test, typy testů, didaktické testy,
+konstrukce testu, testová úloha ( položka ), validita testu, reliabilita
+testu, retest,
+
+**TESTOVÁNÍ** jedna z metod pedagogické a psychologické diagnostiky;
+metoda používaná ve výzkumu ve většině oborů ( technické obory, medicina
+adal)
+
+**TEST** (=zkouška) v širším významu znamená postup zkoumání kvality,
+kontrolu, zkoušku. V pedagogice jde obvykle o měření výkonu (didaktické
+testy),v psychologiii o měření schopností, dovedností, hodnocení
+osobnosti apod.
+
+### TYPY TESTŮ 
+Testy lze klasifikovat, třídit podle různých
+kriterií. Průcha, Walterová, Mareš (2001, s.249, 250) uvádějí tyto
+typy testů: 
+- testy absolutního výkonu, 
+- inteligence, 
+- kreativity,
+- osobnosti, 
+- paměti, 
+- relativního výkonu, 
+- schopností, 
+- vědomostí (didaktický test), 
+- vnímání a 
+- zájmů.
+
+**Test schopností** slouží k diagnostice potencionalit žáka, studenta
+či dospělého člověka. Hodnotí se obecné i speciální schopnosti. Do této
+skupiny testů patří i testy hodnotící percepci, psychomotoriku, jemnou a
+hrubou motoriku, intelektové i sociální schopnosti.
+
+Používají se jednotlivé testy, subtesty, baterie testů.
+
+Podle administrace se testy dělí na individuální, skupinové.
+
+### Cvičení
+Které typy testů nejčastěji využívají pedagogové (učitelé,
+vychovatelé) oblastí Informační a komunikační
+technologie pro pedagogickou diagnostiku a pedagogický výzkum?
+
+## DIDAKTICKÉ TESTY (DT)
+
+Didaktické testy se používají především pro hodnocení výsledků výuky.
+Jsou častým prostředkem pro hodnocení účinnosti různých metod a
+vyučovacích prostředků ověřovaných v pedagogickém výzkumu ( aktivizační
+metody, využití ICT, vyžití nové pomůcky aj.)
+
+Byčkovský (1999) zpracoval pro potřeby semináře věnovaného didaktickým
+testům na UK-PedF pomocný text, ve kterém stručně popisuje úlohu a
+vlastnosti DT, testové úlohy, postup při tvorbě DT a analýzu testových
+výsledků (text přiložen k pracovnímu listu).
+
+Doulík, Škoda, Bílek (2004) uvedli 11 doporučení pro tvorbu
+didaktického testu. Autor DT má posoudit, odpovědět na
+otázky:
+- Zjišťuje test opravdu to, co je důležité?
+- Není něco důležitého opomenuto?
+- Neobsahuje DT záporně formulované otázky?
+- Jsou všechny otázky jasné a srozumitelné?
+- Je v DT dostatečný počet testových položek; tedy minimálně 10?
+- Obsahuje DT zejména úlohy na aplikaci poznatků ? Poměr úloh na
+  zapamatování a aplikaci poznatků by měl být asi 1:2.
+- Nevyskytuje se v testu příliš mnoho dichotomických úloh? ( Při 10
+  položkách max.1-2).
+- Je u položek s výběrem odpovědí dostatečné množství nabízených
+  odpovědí? (Min. 4).
+- Byl vytvořený test konzultován s odborníkem? Je možné ho označit za
+  standardizovaný?
+- Je vytvořený test validní?
+- Jaká je časová náročnost testu? ( Autor by měl test vypracovat a
+  svůj čas vynásobit pro žáky ZŠ třemi).
+
+## Druhy testových úloh
+
+![Druhy testových úloh](Druhy_testovych_uloh.png)
+
+1. dvojice- otevřená úloha se stručnou produkční odpovědí;
+2. otevřená úloha se stručnou doplňovací odpovědí;
+3. uzavřená dichotomická úloha;
+4. uzavřená úloha s výběrem odpovědi;
+5. uzavřená přiřazovací úloha;
+6. uzavřená uspořádací úloha .
+
+### VALIDITA 
+je jeden ze základních požadavků na měření v empirickém
+výzkumu, diagnostice apod.. Validní je takový DT, kterým měříme (
+zjišťujeme) to co chceme zkoumat. Validita DT znamená adekvátnost,
+platnost testu. Existují různé druhy validity. Gavora ( 2000 ) uvádí
+tyto druhy validity:
+-   konstruktová
+-   obsahová
+-   souběžná
+-   predikční
+
+Při hodnocení DT jako nástroje pedagogického výzkumu, při posouzení
+přiměřenosti testu při kontrole a hodnocení vědomostí žáků (a také jako
+jeden z ukazatelů zpětné vazby pro učitele ) se vypočítává podle
+dosažených výsledků hodnota obtížnosti jednotlivých testových položek
+(q) a hodnota obtížnosti celého testu (Q). Ukazuje % respondentů (studentů), 
+kteří testovou úlohu zodpověděli špatně nebo nezodpověděli
+vůbec. Je- li % vyšší než 80% nebo nižší než 20% je potřeba úlohu
+vyřadit. Dalším ukazatelem je index obtížnosti testových úloh (p) a
+celého testu (P). p = počet správných odpovědí/počet respondentů
+
+### RELIABILITA 
+Výsledky získané kteroukoliv metodou pedagogického výzkumu,
+tedy i DT by měly být reliabilní. Reliabilitou se rozumí spolehlivost
+testu. Charakterisuje kvalitu měření pedagogicko-psychologických jevů.
+Reliabilita je ovlivňována dvěma složkami. Fixní a náhodnou. Fixní je
+dána skutečnými vědomostmi, náhodná může být ovlivněná okamžitou
+kondicí, vnějšími podmínkami, mikroklimatem prostoru ve kterém se test
+aplikuje apod. Existuje více způsobů hodnocení reliability, jedním
+z nich je [koeficient reliability]{.ul}. U binárně skórovatelných úloh
+se často používá Kuder-Richardsonův koeficient reliability. Jeho hodnoty
+se pohybují od 0 ( nespolehlivý) po 1 ( dokonale spolehlivý). Pro
+individuální didaktické testy se požaduje hodnota kolem 0,8.
+
+**Další způsoby posuzování reliability:**
+-   test- retestový odhad reliability; pokud měříme opakovaně v čase
+    stabilní hodnotu určitým spolehlivým měrným nástrojem, potom by
+    dosažené výsledky měly být stabilní. [Retetest je tedy test
+    opakovaný za stejných podmínek;]{.ul}
+-   paralelní forma odhadu reliability. Srovnáváme hodnoty naměřené
+    ekvivaletními měrnými nástroji;
+-   odhad vnitřní konzistence testu- split-half reliabilta; reliabilita
+    se posuzuje po rozpůlení testu a vypočítání koeficientu korelace
+    mezi skóre dosaženému v obou polovinách testu.
+
+# Zpracování a interpretace výsledků výzkumu
+
+### Klíčová slova
+zpracování získaných dat, grafy kruhové
+(koláčové), histogramy (sloupcové grafy), čárové grafy ( frekvenční
+polygony), statistika deskriptivní (popisná), statistika, induktivní
+(zobecňující ), aritmetický průměr, medián, modus, rozptyl (variance),
+směrodatná odchylka, střední chyba průměru, korelační koeficient,
+testování hypotéz, testování významnosti rozdílů dvou výběrových
+průměrů, t- test, interpretace výsledků.
+
+## Zpracování získaných dat
+
+Před vlastním zpracováním výsledků se získaná data případně upravují,
+např.:
+
+-   odpovědi na otevřené a polootevřené položky se třídí, kódují,
+    kvantifikují;
+-   u testů se odpovědi bodují;
+-   naměřené hodnoty se přepočítávají na hodnoty vážené.
+
+### Vlastní zpracování může zahrnovat např. tyto postupy
+
+-   u kvantitativního výzkumu se získaná data buď ponechávají jako
+    skutečné hodnoty, např. počet správných odpovědí, nebo se
+    přepočítávají na %, případně se uvádí obojí;
+-   výsledky se zpracovávají ve formě grafů;
+-   zpravidla se zařazuje [statistické zpracování získaných dat.]{.ul}
+    Při přípravě metodiky je potřeba uvážit způsob zpracování a podle
+    toho ji upravit, připravit registraci výsledků aj.
+
+### STATISTICKÉ HODNOCENÍ- HODNICENÍ HROMADNÝCH JEVŮ
+
+Pojem statistika má trojí význam:
+
+1.  **Vědní obor**, který zkoumá statistické zákonitosti náhodných
+    hromadných jevů.
+
+2.  **Metodika sběru a zpracování dat** (častá při zpracování diplomových úkolů.)
+
+3.  **Informace o probíraném hodnocení jevů.**
+
+*Typy statistiky:*
+
+-   **Deskriptivní** (popisná) statistika využívá jednoduché i složitější
+    výpočty, např. se vypočítává aritmetický průměr, rozptyl (
+    variance), směrodatná odchylka, střední chyba průměru. Dále se
+    pomocí korelačního koeficientu hodnotí statistická závislost jevů,
+    testuje se významnost rozdílů dvou výběrových souborů aj.
+
+-   **Induktivní** (zobecňující) statistika je soubor metod umožňujících
+    zobecňovat výsledky z dílčích výběrových souborů na soubor základní.
+    Hlavní metodou induktivní statistiky je testování hypotéz, další
+    testování odhadu; obě metody vycházejí z teorie pravděpodobnosti (Škaloudová, 1998)
+
+### INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
+
+Interpretací výsledků se rozumí vysvětlení, výklad, objasnění a
+vyvozování souvislostí z jevů, které nejsou na první pohled samy o sobě
+dostatečně jasné, úplné, jednoznačné. Významně ukazuje na schopnost
+autora pracovat výzkumnými metodami.
+
+V některých pracích, především v těch, ve kterých jsme zformulovali
+hypotézy a celá výzkumná procedura směřovala k jejich potvrzení,
+zařazujeme **DISKUSI**. V ní srovnáváme vlastní výsledky s výsledky prací
+jiných autorů řešících obdobné výzkumné problémy, vysvětlujeme případné
+rozpory, neplatnost nebo částečnou platnost hypotéz adal. Tato etapa je
+často ukazatelem invence autora práce.
+
+### Cvičení
+
+1. Navrhnout pro výsledky předloženého výzkumu validní metody jejich zpracování.
+2. Zpracovat zadané výsledky vybranými metodami statistického hodnocení.
+
+
+# Informační zdroje
+
+- BYČKOVSKÝ, P. *Didaktické testy v hodnocení výsledků výuky.* Praha: UK-PedF, 1998 (přednáška).
+
+- DOULÍK, P.; ŠKODA, J.; BÍLEK, M. *Cvičebnice vybraných metod pedagogického výzkumu.* Zpracováno s podporou projektu FRVŠ F5d 1227/04/CD ROM /Ústí n.L:. ÚJEP-PedF,2004.
+
+- FERJENČÍK, J. *Úvod do metodologie psychologického výzkumu.* Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-367-6.
+
+- GAVORA, P. *Úvod do pedagogického výzkumu.* Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.
+
+- CHRÁSKA, Miroslav. *Didaktické testy: příručka pro učitele a studenty učitelství.* Brno: Paido, 1999. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-85931-68-0.
+
+- PRŮCHA, J.WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J.*Pedagogický slovník.* 3.rozš.a aktual.vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2.
+
+- PRŮCHA, Jan. *Pedagogický výzkum a vzdělávací politika: vytváření mostů.* Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1997.
+
+- ŠKALOUDOVÁ, A. *Statistika v pedagogickém a psychologickém výzkumu.* Praha: UK-PedF, 1998
\ No newline at end of file
diff --git a/pages.old/pwshell-pandoc.txt b/pages.old/pwshell-pandoc.txt
new file mode 100644
index 0000000..23e7c6e
--- /dev/null
+++ b/pages.old/pwshell-pandoc.txt
@@ -0,0 +1,11 @@
+Database management system
+
+(gci -r -i *.html).name | foreach{$md=$_.md+"\"+$_.page+".md";pandoc -f markdown -s $_.name -o $rtf}
+
+gci -r -i *.html | foreach{$md=$_.directoryname+"\"+$_.basename+".md";pandoc -f markdown -s $_.name -o $md}
+
+
+for %F in (*.html) do pandoc %F > %F~n.md
+
+
+Get-ChildItem . -Filter *.html | Foreach-Object { pandoc --from html --to markdown $_ -o $_.Name.Replace('.html', '.md')}
\ No newline at end of file