diff --git a/projekty/tic_tac_toe/petr.py b/projekty/tic_tac_toe/petr.py
index 290a7fd..ffba850 100644
--- a/projekty/tic_tac_toe/petr.py
+++ b/projekty/tic_tac_toe/petr.py
@@ -1,20 +1,34 @@
+# OPRAVOVAL LUKÁŠ
+# Celkový komentář: Hezký, dobře čitelný kód, za mě jsi úplně splnil zadání
+# Máš to krátké a výstižné
+
+
+# Hezký, takhle se to normálně dělává, máš nějaký dict, který ti mapuje internální strukturu na její zobrazení
 values = {
     0: " ",
     1: "x",
     2: "o"
 }
 
+# Kdybys pak chtěl přidat možnost opakovaného hraní, tak bys tohle musel přesunout do nějakého cyklu dole
 board = [[0, 0, 0], [0, 0, 0], [0, 0, 0]]
 
-def print_board():
+def print_board(): # Celkem pěkný, sice to dělá vedlejší efekty, ale tady to moc nevadí
     for i in range(3):
         print("{}|{}|{}".format(values.get(board[i][0]), values.get(board[i][1]), values.get(board[i][2])))
         print("-+-+-")
 
-def get_user_input():
+def get_user_input(): 
+    # Taky profi, jenom snad možná by bylo lepší přesunout kód na kontrolu vstupu sem
+    # aby to nemátlo lidi, co čtou kód hlavního cyklu a celkově by to bylo, řekl bych, ucelenější
     return [int(i) for i in input().split()]
 
-def check_win():
+def check_win(): 
+    # Je vidět, že narozdíl od Matěje umíš cykly
+    # Bohužel by to nefungovalo, kdybychom zvětšili herní pole
+    # Tahle funkce by mohla brát board jako argument, což by bylo hezčí, 
+    # protože by se dala používat flexibilněji a nezávisela na svém umístění
+    # Každopádně zadání celkem hezky splněno
     for i in range(3):
         if board[i][0] == board[i][1] == board[i][2] and board[i][0] != 0:
             return True
@@ -30,8 +44,12 @@ def check_win():
 def main():
     finished = False
     plays = 1
+    
+    # Fajn, tady jsou dva odlišné přístupy (jeden je s break), ale nikdo neví, který z nich použít, takže dobrý:D
     while not finished:
         print_board()
+        # Dá se zjednodušit f-stringem, ale tvá verze je kompatibilní i se staršími verzemi Pythonu 3 (<3.5),
+        # což taky má své výhody
         print("Hraje {}".format(values.get(plays)))
         inp = False
         while not inp:
@@ -39,13 +57,22 @@ def main():
                 user_input = get_user_input()
                 if board[user_input[0]][user_input[1]] == 0:
                     board[user_input[0]][user_input[1]] = plays
-                    if plays == 2:
+                    # Jenom taková zajímavost - dalo by se to zkrátit na plays = (plays+1)%2
+                    # Každopádně je otázka, jestli by to bylo čitelnější, takže jsi udělal dobře
+                    if plays == 2: 
                         plays = 0
                     plays += 1
                     inp = True
                 else:
                     print("Buňka je již obsazena")
             except:
+                # Jenom prosím, nikdy nepoužívat except bez specifikovaného typu chyby
+                # Tady by stačilo něco jako `except (IndexError, ValueError):`
+                # Vždycky specifikuj typy těch chyb, které zachytáváš, mohlo by se ti totiž stát, že tam bude ještě nějaká další
+                # Pak další věc - snaž se, aby byla část v try-except bloku, co nejkratší, 
+                # protože opět, co kdybys udělal nějakou nečekanou chybu
+                # Ty tady totiž máš i tu logiku na udělání tahu a změnu hráče
+                # Každopádně jsem rád, že jsi na try-except vůbec přišel
                 print("Váš vstup není platný")
         finished = check_win()
 
@@ -53,4 +80,5 @@ def main():
     print("Konec hry")
 
 if __name__ == "__main__":
+    # Dobrá konstrukce, hodí se to, když chceš, aby tvůj kód byl také snadno importovatelný jako knihovna
     main()